Češi neumějí v Bruselu prosazovat své zájmy

05.09.2000 | Lidové noviny

České podniky zaspaly, říkají někteří specialisté na evropskou legislativu. Firmy často věří, že až evropské právo vláda zakotví v českých zákonech, bude ještě dost času se přizpůsobit.

Direktivy, směrnice a zákony Evropské unie budou v okamžiku vstupu ČR do unie nadřazeny českému zákonodárství. Vědět o chystaných opatřeních EU už nyní může firmě ušetřit miliony. Prorazit do Bruselu se zatím pokusilo jen několik českých podniků. Mezi firmami zatím převládá názor, že investovat do stálého zastoupení v centru dění evropské politiky se vyplatí jen největším obrům, a zdaleka ne všem. "Je to příliš nákladné. Sami žádný lobbing nevyvíjíme. Informace o legislativě získáváme od zastoupení Svazu průmyslu a dopravy v Bruselu," říká tiskový mluvčí Unipetrolu Tomáš Zikmund.

Čechy není vidět

Ale ani o služby agentur, které mohou lobbovat nebo podnik legislativně připravit na vstup do Evropy, není velký zájem. Potvrzuje to jeden z někdejších ministrů, kteří své znalosti a kontakty nyní úročí jako poradci na "věci evropské". "České firmy si zatím neuvědomují, že právní znalosti a orientace v tuzemských předpisech budou úderem vstupu do EU k ničemu," říká Pavel Bratinka, spolumajitel firmy Euroffice. Lidé, kteří se v Bruselu pohybuji, potvrzuji, že Cechy je zatím v labyrintech budov evropských .orgánů vidět jen málokdy. Češi byli na počátku 90. let průkopníky lobbingu mezi kandidátskými zeměmi. V posledních letech jako by ale usnuli na vavřínech. Poláci a Maďaři mají v Bruselu i zastoupení svých regionů a bank. Téměř každý měsíc se tu otevírá nová pobočka slovinské firmy," říká Emil Ruffer ze Svazu průmyslu a dopravy, který byl vůbec prvním bruselským zástupcem z kandidátské země. Jedním z mála podniků, které vyslaly do Bruselu svého stálého zástupce, jsou České dráhy a ČEZ. "Náš zástupce tlumočí naše stanoviska přímo v Bruselu," říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. I když jsou České dráhy vysoce ztrátovým podnikem, nesmějí v Bruselu chybět kvůli propojování evropských železničních sítí. Podniky se zahraničním strategickým partnerem, jako je například mladoboleslavská Škoda či Otrokovický Barum, ponechávají evropské záležitosti na svých mateřských koncernech. "Když něco potřebujeme, obracíme se na koncem," potvrzuje mluvčí automobilky Milan Smutný. V zajmu bruselské kanceláře svazu průmyslu jsou všechny průmyslové obory. "Jakoukoliv změnu direktiv či legislativy máme dříve, než je veřejně projednána, a podáváme o ní zprávy do pražské centrály." říká. Většina jeho práce spočívá ve sbírání informací o evropských nařízeních, která zasáhnou český průmysl. Podobně jako Ruffer je spíše poštovním spojením s Bruselem (než lobbistou) také zástupce Svazu zemědělských družstev Karel Matoušek: "Týdně posílám do svazu souhrnné zprávy, které jsou poté distribuovány mezi členy." O klasickém lobbingu prý nemůže být řeč ani v případě firmy Josef Zieleniec & Partners. která si loni zřídila pobočku v Bruselu. V tamní kanceláři sedí Sved Jesper Holmberg, který říká: "Děláme podrobné analýzy o dopadu toho kterého zákona na aktivity klientů z České republiky, snažíme se varovat před možným nebezpečím. Nenazval bych se lobbistou, spíš analytikem," říká Holmberg. "Zieleniecovo jméno nám nezajistí úspěch na trhu, spíš otevře dveře, které bychom jinak museli delší dobu dobývat," přiznává Holmberg. Pětiletou zkušenost z české mise při EU má Karel Firla, kterého lze považovat za jediného Čecha, jenž se věnuje lobbování přímo v Bruselu. U belgické pobočky mezinárodní lobbingové agentury Interel má na starosti zastupování zájmů klientů z ČR, Polska a Madarska. Bratinkova Euroffice v porovnání s bruselskými experty, kteří si mohou účtovat 12 tisíc korun za hodinu práce, nabízí zde v Praze služby za české ceny. Za informační servis šitý na míru s komentářem a doporučeními její klienti platí zhruba 25 tisíc měsíčního paušálu. Poptávka po zastupování v Bruselu je v ČR podle Bratinky zatím nízká, i když se, jak tvrdí, firmám jednoznačně vyplatí být dobře a včas připraven na nové normy. "Komise vede 1500 řízení proti firmám z členských států, které špatně interpretovaly směrnice, tomu je lépe předejít," upozorňuje.

Mít zástupce v Bruselu není levný špás. Jeden člověk ve skromné kanceláři, bez rodiny, s malým bytem a autem přijde při maximálních úsporách na pět milionů korun ročně. Průměrná cena bruselského lobbisty se však pohybuje okolo 12 miliónu korun.