Česká krajina má být pestřejší. Za peníze z Bruselu
27.11.2008 | Aktuálně.cz
Dotace v celkové výši zhruba tři čtvrtě miliardy korun čekají na zemědělce v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), budou-li vytvářet a následně udržovat takzvané nové krajinné prvky.
Podle poradce ministra zemědělství Josefa Stehlíka byl již program odeslán na schválení do Bruselu. "Očekáváme, že připomínky z EU budeme znát na přelomu letošního roku," konstatuje Stehlík.
Program pro vytváření nových krajinných prvků by měl podle něj motivovat zemědělce k vyšší aktivitě, která povede k zakládání nových remízků, drobných vodních ploch, mezí či různých terénních předělů.
Kromě toho by měly finanční prostředky zabezpečit údržbu nových krajinných prvků po dobu pěti let, než s krajinou splynou.
Úpravy v krajině vznikají, nejsou ale peníze na údržbu
Právě to je největší problém současnosti. V rámci komplexních pozemkových úprav sice drobné krajinné prvky, zejména jako součást protipovodňové prevence vznikají, obce ani zemědělci ale již nedostávají peníze na jejich následnou údržbu.
Kvůli tomu se množství investovaných prostředků míjí účinkem.
Dalším problémem je, že do současné doby není na území Česka dokončena evidence stávajících krajinných prvků a tato území nejsou zakreslena v elektronickém systému evidence uživatelů půdy LPIS. Na takové pozemky tak nemohou podnikatelé v zemědělství čerpat podpory, ačkoli jejich údržba je součástí správné zemědělské praxe a podmínkou čerpání dotací na podporu produkce.
Dotace na udržování krajiny? V EU nic neobvyklého
Dotace na údržbu a vytváření pestřejší krajiny jsou přitom podle někdejšího prvního náměstka ministra zemědělství Tomáše Douchy z Ústavu zemědělských a ekonomických informací obvyklé v řadě zemí Unie.
Jako příklad uvádí Rakousko či Německo.
Vytváření nových krajinných prvků v Česku v současné době podporuje zejména ministerstvo životního prostředí, a to v rámci programů proti vodní a větrné erozi, péče o chráněná území a systémů ekologické stability. Dotace na tyto účely představují miliardy korun.
Zhruba 200 milionů korun ročně by mohli po schválení Bruselem čerpat na vytváření a údržbu krajinných prvků i zemědělci, a to již od příštího roku. "Musí ale dojít k synergii mezi programy ministerstva zemědělství a životního prostředí," upozorňuje Doucha.
Další články v kategorii Zemědělství
- Rozsáhlejší zemědělské požáry mohou snížit úrodnost půdy či zvýšit riziko eroze (01.08.2026)
- Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho (31.07.2026)
- Letošní Země živitelka se zaměří na inovace, ukáže moderní zemědělské stroje (31.07.2026)
- Čeští vinaři loni vyprodukovali 619.000 hl vína, meziročně o 169.000 hl více (31.07.2026)
- Ministerstvo chce zvýšit porážky skotu v ČR na 370.000 ročně z loňských 217.000 (31.07.2026)
- MZe: Spotřeba drůbežího roste, soběstačnost ale klesá, je třeba víc zpracovávat (31.07.2026)
- Pole u Olomouce láká zvědavce. Zemědělci na něm pěstují konopí (30.07.2026)
- Cukrovarnické firmě Tereos TTD klesl zisk o víc než polovinu na 209 milionů Kč (30.07.2026)
- Senát má akční plán EU pro hnojiva za nedostatečný, situace je podle něj závažná (30.07.2026)
- Vinaři v Bordeaux měli už dříve problémů dost. Teď se k nim přidaly i požáry (30.07.2026)

Tweet



