Česká krajina má být pestřejší. Za peníze z Bruselu
27.11.2008 | Aktuálně.cz
Dotace v celkové výši zhruba tři čtvrtě miliardy korun čekají na zemědělce v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), budou-li vytvářet a následně udržovat takzvané nové krajinné prvky.
Podle poradce ministra zemědělství Josefa Stehlíka byl již program odeslán na schválení do Bruselu. "Očekáváme, že připomínky z EU budeme znát na přelomu letošního roku," konstatuje Stehlík.
Program pro vytváření nových krajinných prvků by měl podle něj motivovat zemědělce k vyšší aktivitě, která povede k zakládání nových remízků, drobných vodních ploch, mezí či různých terénních předělů.
Kromě toho by měly finanční prostředky zabezpečit údržbu nových krajinných prvků po dobu pěti let, než s krajinou splynou.
Úpravy v krajině vznikají, nejsou ale peníze na údržbu
Právě to je největší problém současnosti. V rámci komplexních pozemkových úprav sice drobné krajinné prvky, zejména jako součást protipovodňové prevence vznikají, obce ani zemědělci ale již nedostávají peníze na jejich následnou údržbu.
Kvůli tomu se množství investovaných prostředků míjí účinkem.
Dalším problémem je, že do současné doby není na území Česka dokončena evidence stávajících krajinných prvků a tato území nejsou zakreslena v elektronickém systému evidence uživatelů půdy LPIS. Na takové pozemky tak nemohou podnikatelé v zemědělství čerpat podpory, ačkoli jejich údržba je součástí správné zemědělské praxe a podmínkou čerpání dotací na podporu produkce.
Dotace na udržování krajiny? V EU nic neobvyklého
Dotace na údržbu a vytváření pestřejší krajiny jsou přitom podle někdejšího prvního náměstka ministra zemědělství Tomáše Douchy z Ústavu zemědělských a ekonomických informací obvyklé v řadě zemí Unie.
Jako příklad uvádí Rakousko či Německo.
Vytváření nových krajinných prvků v Česku v současné době podporuje zejména ministerstvo životního prostředí, a to v rámci programů proti vodní a větrné erozi, péče o chráněná území a systémů ekologické stability. Dotace na tyto účely představují miliardy korun.
Zhruba 200 milionů korun ročně by mohli po schválení Bruselem čerpat na vytváření a údržbu krajinných prvků i zemědělci, a to již od příštího roku. "Musí ale dojít k synergii mezi programy ministerstva zemědělství a životního prostředí," upozorňuje Doucha.
Další články v kategorii Zemědělství
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné (11.12.2025)
- Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výsledky veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II (11.12.2025)
- Zemědělci by mohli nově řešit i větrnou erozi, MŽP připravilo novelu vyhlášky (10.12.2025)
- Podcast | Šebek: Nelžeme si do kapsy, že nová vláda bude podporovat malé a lokální farmy (10.12.2025)
- Agrostroj Pelhřimov se loni dostal do ztráty, chystá závod v USA (10.12.2025)
- Dohoda o NGT umožní rychlejší vývoj plodin odolných vůči klimatu (10.12.2025)
- Chlebovické brambory – Farma Libora Janečky – vítěz soutěže Farma roku 2025 (10.12.2025)

Tweet



