Česká krajina v kontextu evropských šancí a rizik

Ke spolupořádání konference se hlásí prakticky shodný okruh institucí a organizací jako ve druhém ročníku, tj. Senát Parlamentu České republiky, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, Akademie výtvarných umění v Praze, Katedra fotografie Filmové a televizní fakulty AMU v Praze, Asociace soukromého zemědělství, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa chráněných území ČR, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Ekologická sekce České křesťanské akademie a Společnost pro trvale udržitelný život. Pořadatelem jsou Společnost pro krajinu a Česká komora architektů.Na 300 účastníků konference bude diskutovat témata rozčleněná do čtyř bloků:

* Zemědělství a venkov - klíč k budoucnosti evropské krajiny

* Trendy urbanizace evropského prostoru

* Identifikace s místem a krajinou jako základ Evropy regionů

* Naše krajina jako součást kulturního prostoru Evropy

Témata úzce souvisejí s aktuální proměnou společné zemědělské politiky EU. Ta přesune prostředky z dotací výroby k platbám za údržbu krajiny a zvyšování její biodiverzity a ekologické stability. U nás – tedy v zemi, odkud veškerá voda odtéká, bude navíc podporováno i hydrologické zdraví krajiny.

Část prostředků z dosavadní podpory zemědělství také bude přesunuto na rozvoj venkovských oblastí. V zemědělské výrobě půjde především o podporu pracovně náročnějších forem ekologického zemědělství a komplexních soustav pěstování a místního využívání biomasy jako obnovitelného zdroje energie.

Evropská unie je budována na myšlence solidarity a spolupráce dosavadních národních států. V budoucnu se však bude muset opírat o solidaritu a spolupráci Evropanů. Jak říká Ivan Dejmal, předseda Společnosti pro krajinu a odborný garant konference: „Proto, aby mohl člověk patřit do Evropy a nést odpovědnost za její směřování a hodnoty, musí napřed patřit do konkrétního místa v Evropě a nést odpovědnost za komunitu své obce a vzhled jejího okolí. Pak teprve může doufat, že v důsledku obdobné starosti jiných na tom bude dobře jeho region i celá Evropa. Proto je identifikace s místem součástí řady projektů a programů. Výslovně například právě programů obnovy a rozvoje venkova.“

Identifikaci s místem předjímá i Evropská úmluva o krajině, ke které naše republika přistoupila v roce 2002. Všem signatářům úmluvy ukládá přijmout zákony chránící dochované hodnoty jejich národních krajin a přijmout opatření, která budou uvedené krajinné hodnoty posilovat a rozvíjet. A to jak přímo formou podpory, tak nepřímo formou deklarace priority tohoto zájmu v regionálních a odvětvových programech nebo v konkrétních správních řízeních.

I přesto, že jsou současné trendy nakládání s prostorem a krajinou v Evropské unii pro naši krajinu vcelku příznivé, je velkou neznámou, jaký vliv na naši krajinu budou mít nové - například tranzitní - vztahy v sjednoceném prostoru Evropy nebo různá společná opatření šitá na míru cizích problémů či charakterem odlišných území. Osaháním a formulací těchto otázek chce konference posílit příležitost vstoupit s naší zkušeností do celoevropské diskuse o využití, kultivaci a ochraně našeho společného prostoru.

Jako doprovodná akce pro širokou veřejnost proběhne od 8. března do 3. dubna 2005 v prostorách pražské Synagogy na Palmovce výstava fotografií studentů pražské FAMU nazvaná "Otisky člověka v krajině". Jde o soubor prací zachycující "stopy doby" - negativní zásahy člověka do krajiny od roku 1945 po dnešek.