Česká republika má nejlevnější potraviny v Evropě

Za poslední rok posílila česká měna vůči euru o 15 procent. Rozdíl kursů je pro dovozce ziskem. Obchodní řetězec Ahold CZ myslí jen na prospěch zákazníků a silná koruna mu patnáct procent zisku nepřinesla, tvrdí generální ředitel společnosti Peter Ruzicka.

hn: V čem tkví prospěch zákazníků, když v obchodních centrech Albert a Hypernova, které Ahold CZ v Česku provozuje, zboží výrazně levnější není?

Sami přímo dovážíme jen textil z Dálného východu, jeho ceny snižujeme. Většinu zboží, 80 až 85 procent, bereme od tuzemských dodavatelů. Každý den s nimi jednáme. Nic mi neudělá větší radost, než když se nám podaří stlačit ceny co nejvíce dolů. Jsou to ale těžká jednání. Pokud dovážejí zboží ze zahraničí, vydělávají na změnách kursu a profitu se nechtějí zřeknout. V tom jsou tvrdí.

Navíc dvě třetiny našeho sortimentu tvoří potraviny. Ty má Česko nejlevnější v Evropě. České ceny potravin jsou na čtvrtině cen norských a třetině švédských. Těžko lze v Česku víc zlevnit.

hn: Přesto jsou potraviny ve výdajích Čechů velkou položkou...

Český spotřebitel vynaloží na potraviny 25 procent svého platu, Nor 10 procent, Nizozemec 12 procent. Nevím, zda jste v Čechách většími jedlíky, nebo zda jsou tuzemské platy výrazně nižší, ale prodej potravin je zde vysoký.

hn: Kolik berou vaši zaměstnanci?

Dostatečně. A dlouhodobě se budou mzdy zvyšovat rychleji než inflace. Ta je u potravin 1,5 procenta, platy našich zaměstnanců porostou o 5 až 6 procent ročně.

hn: Dostatečně nemusí být výborně. Možná i proto se u vás zaměstnanci často střídají...

Celosvětově, i v Aholdu CZ, činí fluktuace v maloobchodu 50 procent. Taková fluktuace je pro nás příliš drahá, musíme najímat nové lidi, zaučovat je, noví lidé mají nižší produktivitu a kvalita zákaznického servisu roste pomalu. Právě nyní rozjíždíme projekt, který má ročně snížit fluktuaci o 10 procent a dlouhodobě dosáhnout dvacetiprocentní úrovně.

hn: Čím toho chcete dosáhnout? Zvýšíte jednorázově platy?

Myslím si, že plat je jen menší příčinou fluktuace. Lidé odcházejí hlavně proto, že nejsou správně motivováni. Projekt startujeme, zatím provádíme výzkum. Anonymní anketou mezi zaměstnanci zjišťujeme, co by se mohlo vylepšit, co by je přimělo, aby zůstali. Myslím, že názory budou objektivní, protože dotazník navrhují přímo lidé z obchodů, prodavačky, doplňovači zboží, kdokoliv.

hn: Motivací může být kariéra. Jaké šance mají Češi v Aholdu?

Máme velmi propracovaný systém profesního růstu, je jedním z nejdůležitějších faktorů, které drží lidi ve firmě. Člověk může začít jako pokladní a postupně se vypracovat třeba na area managera, který má na starosti několik obchodů. Může postoupit i do zahraničí. Například Jan Soural pracuje na centrálním nákupu v Nizozemsku. Jiří Klíčník, bývalý manažer prodejny v Brně, je nyní ředitelem slovenského Aholdu a ředitel divize Albert Milan Růžička je zároveň manažerem projektu Shrinking comitee v rámci celosvětové sítě Ahold. Cílem projektu je snížení objemu zboží po záruční době.

hn: Co děláte pro zákazníky? Rozšíříte sortiment třeba o auta?

Sortiment rozšiřujeme denně. Pokud někdy v budoucnu bude možné prodávat automobily nebo motocykly, rozhodně do toho půjdeme a budeme se je snažit prodávat za nejnižší možnou cenu.

hn: Perspektiva Aholdu CZ?

Myslím, že v Česku porostou platy a lidé budou více nakupovat. Naším cílem je být největší maloobchodní firmou na lokálním trhu. V Česku jsme loni utržili 29,6 miliardy korun a máme přes 12 procent trhu. Do pěti let chceme dosáhnout podílu 20 procent, tržby by měly ročně růst o 15 až 20 procent. Na Slovensku ještě první pozici nemáme, tam budeme expandovat razantněji.