Česká republika se ujala předsednictví V4, v zemědělství se zaměří na hospodaření s vodou a půdou a problémy v lesích

Dvojí kvalita potravin, budoucí podoba Společné zemědělské politiky (SZP), lesnické otázky včetně řešení následků kůrovcové kalamity a hospodaření s vodou a půdou. Čtyři klíčová témata, kterým se bude Česká republika věnovat během předsednictví Visegrádské skupině, jež začalo dnes a potrvá do konce června 2020.

„Budeme pokračovat v projektech, které nastolilo slovenské předsednictví. Samozřejmě ale chceme otevřít i další důležitá témata, zejména hospodaření s vodou a půdou je podle nás naprosto zásadní, a to i s ohledem na klimatickou změnu. Na ni se musí adaptovat nejen zemědělci, ale i lesníci, vodohospodáři a všichni, kteří pečují o naši krajinu,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Společná zemědělská politika, jejíž součástí je i podpora hospodaření v lesích, musí reagovat na negativní dopady změny klimatu na lesní porosty a půdu. Kombinace sucha a extrémů teplot způsobuje oslabení a odumírání lesů a je příčinou chřadnutí lesních dřevin a rozvoje jejich škůdců, především houbových chorob a kůrovců jehličnatých dřevin.

„Podobně vážná situace, jako v našich lesích, je v řadě zemí Evropské unie. Proto na plánovaná zasedání přizveme i zástupce zemí mimo Visegrádskou skupinu. Se silným mandátem budeme moci lépe ovlivňovat Společnou zemědělskou politiku, která musí reagovat i na aktuální situaci v lesích,“ uvedl ministr Toman.

V průběhu českého předsednictví V4 se budou finalizovat také pravidla budoucí SZP. V rámci Visegrádské skupiny proto bude ČR chtít najít shodu a podporu v klíčových oblastech, zejména zjednodušení pravidel pro zemědělce, podpory malých farem či dobrovolnosti zastropování dotací. 

V rámci předsednictví jsou v plánu dvě zasedání na ministerské úrovni, v říjnu tohoto roku v Praze a na přelomu března a dubna 2020 v Brně. Uskuteční se také nejméně pět velkých jednání na expertní úrovni.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství