Česko chtějí v EU už všechny strany

Ani po červnových parlamentních volbách a ustavení nové vlády nemohou občané České republiky očekávat nijak dramatickou změnu výše daní, prudký růst činží, ale zřejmě ani školné na univerzitách nebo odchody do důchodu ve vyšším věku. Můžeme počítat i s tím, že politická elita podpoří nejdůležitější změnu, která republiku čeká: vstup do Evropské unie. To všechno se dá vyčíst z unikátního průzkumu, který pro MF DNES zpracovala agentura SC&C. Odpovědělo na něj přes 130 kandidátů ČSSD, ODS, Koalice a KSČM ve všech čtrnácti volebních krajích, kteří se nacházejí na některém z prvních pěti míst kandidátky své strany. Podle šetření je zcela nejjednotnější stranou ODS, naopak nejrozpolcenější, což potvrdil i vývoj posledních týdnů, je Koalice a také komunisté. Z průzkumu také poměrně jasně vyplynulo, které strany mají na nejdůležitější témata společnosti stejný či podobný názor. Poměrně blízko jsou si názory ODS a Koalice. V některých bodech by se pravicové strany dohodly i se sociální demokracií. Průzkum však ukázal, že komunisté nadále zůstávají mimo možný koaliční prostor budoucí vlády. Avšak kandidáti ČSSD a KSČM k sobě mají často v názorech až překvapivě blízko. Pokud jde o již zmiňovanou Evropskou unii, zdá se souhlas se vstupem do ní u současných českých politických elit zcela jednoznačný: proti je pouze minimum komunistů, naopak souhlas ODS, ČSSD i Koalice je stoprocentní.

Zcela bez výhrad se k ní stavějí všechny rozhodující strany včetně ODS. Přes "eurorealistický" tón evropské kampaně Klausovy strany by čtvrtina budoucích poslanců ODS (přesněji těch, kteří odpověděli) chtěla do unie vstoupit "bezvýhradně", tedy i bez referenda. Jím vstup podmiňují zbylí kandidáti ODS, proti se teď veřejně nestaví nikdo.

Kde je česká pravice?

Pohled do výsledků prozrazuje, že by si od budoucích voleb neměli žádnou revoluci slibovat zejména příznivci nelevicových stran, tedy ODS a Koalice. Klausova formace zůstává alespoň podle současných slibů a odpovědí svých budoucích zákonodárců nejvíce "napravo". Podpořila by školné na univerzitách, rychlejší deregulaci nájmů, nižší daně pro podnikatele i zaměstnance, vyšší hranici pro odchod do důchodu i výrazné "zeštíhlení" sociálních dávek. Jenže kromě daní a činží se ODS nemůže příliš spoléhat na jednoznačnou podporu Koalice. Ta je třeba v otázce důchodů rozpolcená a jednoznačně se nestaví ani pro školné či omezení sociálního systému. Ale i ODS už částečně ztrácí svůj někdejší reformátorský zápal. Ještě v roce 1994 strana navrhovala ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu, dnes už je více než polovina budoucích poslanců ochotna zvednout ruku pro deficit, a tedy budoucí dluhy. (ODS také už třikrát takový rozpočet Zemanovy vlády podpořila.) A ještě v jedné oblasti je postoj ODS pozoruhodný: více než polovina odpovídajících by si přála, aby v zemi mohlo pracovat více cizinců. ODS se v této otázce jeví jako vůbec nejliberálnější strana. A to přesto, že místopředseda ODS a stínový ministr vnitra Ivan Langer nedávno v Kotli na Nově propagoval zpřísnění podmínek pro přistěhovalce.

Musíme vyjednávat

Názory řadových poslanců se zkrátka mohou dostat do rozporu s přáním a taktikou vedení stran. To se ukázalo už při minulých volbách, kdy ODS nejprve vedla kampaň ostře proti ČSSD, ale pak její vládu držela u moci. Podobná překvapení - z jakékoliv strany - nelze dopředu vylučovat ani letos. Složité politické mechanismy popsal minulý týden v rozhovoru pro MF DNES Václav Klaus poté, co se mu nelíbilo údajné zlehčování kuloárních politických dohod: "To, že politici vyjednávají, že hledají dohodu tu o daňovém systému, tu o Benešových dekretech, tu o volbě prezidenta, je jediný a hlavní úkol politiků," řekl předseda ODS. Jinými slovy: přání či sliby a "poznaná nutnost" politické reality jsou dvě úplně rozdílné věci. Je pravděpodobné, že některé své ideály budou muset strany při vyjednávání například o budoucích koalicích uložit na čas k ledu. Těžko si představit třeba to, jak koalice ODS - ČSSD prosazuje společně školné nebo naopak plošné přídavky na děti. Jinou kapitolou jsou pak témata, která jdou ve sněmovně tradičně "napříč" stranami: v našem průzkumu je reprezentují například drogy, registrované partnerství či eutanazie. Podle našeho průzkumu má třeba legalizace lehkých drog své vlivné zastánce: podporuje ji i ministr dopravy Jaromír Schling, jeho stranická kolegyně, místopředsedkyně sněmovny Petra Buzková, či poslanec z opačného pólu politického spektra, Jaroslav Zvěřina z ODS.

Je to politika, ne sociologie

Unikátní průzkum MF DNES a společnosti SC&C nenarazil u všech oslovených na pochopení: ne všichni byli ochotni prezentovat své názory otevřeně, v neanonymním dotazníku. Místopředsedkyně sociální demokracie Marie Součková, která má ve straně na starosti "medializaci kandidátů", například nejprve vůbec nechtěla agentuře poskytnout kontakty na jednotlivé kandidáty, prý s "ohledem na ochranu osobních dat". Pro poslance Martina Kocourka z ODS zase byly otázky a nabízené varianty odpovědí příliš zjednodušující, či tak málo kryly jeho názory, takže neodpověděl vůbec. Fakt, že dotazník nebyl anonymní, odradil od odpovědí například poslance Unie svobody Vladimíra Mlynáře: "Začal jsem Váš dotazník vyplňovat, ale nechal jsem toho," odepsal Mlynář. "Některé otázky - jména kandidátů na prezidenta, kompromisních kandidátů atd. - nejsou sociologické, ale čistě politické, a jelikož není zaručena anonymita dotazníku, nechci na ně odpovídat."