Česko po vstupu odvede do EU víc, než dostane

Nejhorší postavení z 10 kandidátských zemí bude mít v prvních dvou letech po přistoupení k EU Česká republika. Rozdíl mezi tím, co bude Česká republika v případě vstupu do EU v roce 2004 odvádět do společného rozpočtu a co z něj bude dostávat, má činit 185 milionů eur (5,5 miliardy korun). Tento rozdíl by však měl být ze strany EU vykompenzován zvláštní dotací. Uvádí to neveřejný pracovní dokument, který Evropská komise předložila minulý týden členským státům. Dokument poprvé detailně vypočítává, jak na tom budou vůči EU noví členové, pokud vstoupí k 1. lednu 2004. Vychází přitom z metodologie, která ještě nebyla schválena. Počítá například s tím, že nováčkové budou dostávat v letech 2004 - 2006 jen část přímých zemědělských podpor, což členské státy zatím neodsouhlasily. Hlavním smyslem dokumentu je podle zdrojů EK připravit státy ˝patnáctky˝ na to, že budou zemím, jako je Česko, muset vyplatit v prvních dvou až třech letech po vstupu dosti vysoké kompenzační platby. Evropská komise totiž nechce, aby kvůli počátečním nízkým příjmům odváděly kandidátské země do rozpočtů EU jen poměrnou část příspěvků. ˝Nikdo o tom vážně neuvažuje. Je daleko snazší zaplatit sto procent a pak dostat část zpět,˝ řekl zdroj EK. Postupné zvyšování odvodů po přijetí Španělska a Portugalska podle něj vyvolalo neřešitelné zmatky v hospodaření. Na druhou stranu kompenzace vyplácené Rakousku, Finsku a Švédsku, které při rozšíření EU v roce 1995 platily plné odvody, byly snadné a transparentní. Evropská komise navrhla a prosazuje zásadu, že nováčkové nesmějí mít po vstupu horší rozpočtové postavení, než měli v roce před vstupem. Měli by proto dostat nejméně tolik, kolik obdrží z titulu předvstupní pomoci (programy Phare, ISPA, Sapard) v roce 2003. Pro Českou republiku se tyto příjmy odhadují v roce 2003 na 158 milionů eur. Při rozdílu 185 milionů eur mezi výdaji a příjmy v roce 2004 by čisté saldo, tedy nárok na kompenzaci z rozpočtu EU, činilo v tomto roce 343 milionů eur.