Česko potvrzuje: Jsme evropský ráj mutované kukuřice
28.07.2008 | Aktuálně.cz
Výměra polí, kde se v Česku pěstuje geneticky upravená kukuřice, rychle rostou - země je tak jednou z evropských velmocí, kde se mutované kukuřici daří.
V porovnání s loňským rokem se tak výměra polí osetých Bt kukuřicí odolnou proti škůdci zavíječi zvýšila dvojnásobně.
Zatímco loni se kukuřice pěstovala na pěti tisících hektarech, letos je už to podle zjištění hnutí Greenpeace více jak jedenáct tisíc hektarů.
Na 143 místech
Greenpeace už také počtvrté zveřejnilo seznam všech lokalit, kde se mutovaná kukuřice pěstuje. Je to 143 míst po celé zemi, nejvíc Bt kukuřice zaseli zemědělci na jihu Moravy.
A rájem je především Znojemsko, kde se Bt kukuřice pěstuje na 17 místech, v Božicích je třeba kukuřice osázena na dvě stě hektarech polí.
Vůbec největší plocha osázená mutovanou kukuřicí je také na jihu Moravy - v Rostěnicích na Vyškovsku GMO kukuřice roste na více než čtyři sta hektarech.
Podle Greenpeace pole osetá mutovanou kukuřicí tvoří 3,9 procenta z celkové rozlohy 287 676 hektarů kukuřice pěstované u nás na zeleno, siláž a zrno.
Proti pěstování GMO kukuřice protestují jak ekologické organizace, tak zemědělci specializující se na bio produkty. Zákazu pěstování se jim ale nepodařilo dosáhnout.
Z průzkumu Ministerstva životního prostředí vyplývá, že vypěstovanou kukuřici zemědělci buď zkrmí na svých farmách anebo ji dodávají na výrobu bioplynu a ethanolu. V potravinářství se Bt kukuřice vůbec nepoužívá.
Evropská špička
Zemědělci navíc přiznávají, že jsou problémy s prodejem Bt kukuřice. Podle nich je problémem především komplikovanost - nutnost vedení zvláštní evidence a odděleného skladování.
V Česku existuje i případ, kdy mlékárna odmítla odkoupit mléko od krav krmených Bt kukuřicí.
Česko bylo v pěstování geneticky upravené kukuřice na osmnáctém místě na světe, v Evropě pak druhé za Španělskem.
Část zemí ale pěstování GMO kukuřice zakázala. Nesmí se tak pěstovat ve Francii, Polsku, Maďarsku nebo Rakousku. Mnohem větší Německo kukuřici pěstuje na rozloze kolem čtyř tisíc hektarů.
V Česku se už dělají také polní pokusy s GM bramborami, GM lenem a GM slivoní. Jejich produkty zatím slouží jenom k vědeckým účelům.
Další články v kategorii Zemědělství
- Vědci z MENDELU zkoumají mikroplasty v zemědělství, vyvinuli novou metodu jejich detekce (20.05.2026)
- Faremní zpracovatelé a sedláci mají společný zájem na omezení byrokracie spojené s odbytem výrobků (20.05.2026)
- V Miroslavi na Znojemsku má vzniknout další hala pro chov slepic (20.05.2026)
- Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin (20.05.2026)
- Hlídá klima a sám jezdí po louce. Na Olomoucku pořídili netradiční kurník (20.05.2026)
- Evropská komise představila nový Akční plán pro hnojiva, chce podpořit zemědělce (20.05.2026)
- Zuzana Pavlík Šimonková: Venkov potřebuje nové vystudované zemědělce a lesníky (20.05.2026)
- Podpůrný fond obnovuje administraci žádostí o podporu firmám z Agrofertu (20.05.2026)
- Technická fakulta ČZU v Praze slaví 20 let pivovaru Suchdolský Jeník – unikátního spojení vědy, výuky a poctivého českého piva (19.05.2026)
- Zemědělci mají na jaro víc než polovinu potřebných hnojiv, ale zvažují omezení (19.05.2026)

Tweet



