Český venkov má v současných cenách nárok na 543 milionů eur
14.01.2004 | Hospodářské noviny
Evropská komise spočítala, že v současných cenách bude Česká republika mít od května 2004 do konce roku 2006 nárok na dotace 542,8 milionu eur (asi 17,5 miliardy korun) z titulu rozvoje venkova. Bude záležet jen na ní, zda předloží včas a správně žádosti, aby tyto peníze využila. "Budou vloženy do cílených, na míru šitých programů rozvoje venkova. Pomohou farmářům v nových členských zemích modernizovat, restrukturalizovat a plnit výrobní standardy EU; prospějí sociálnímu a ekologickému rozvoji ve venkovských oblastech," uvedl v prohlášení komisař pro zemědělství Franz Fischler. Upozornil, že pod vlivem inflace se celková suma 5,11 miliardy eur původně vyčleněná na tyto účely v cenách roku 1999 vyšplhala na 5,76 miliardy eur. Největší díl, 2,86 miliardy, je určen Polsku; Maďaři mají nárok na 600 milionů a Slováci na 397 milionů. Na všechna opatření a programy přispěje EU 80 procenty, protože veškeré venkovské území vstupujících zemí (s výjimkou Kypru, předměstí Prahy a Bratislavy) spadá do oblastí, jež mají nárok na pomoc ze strukturálních fondů EU. Ty jsou poskytovány tehdy, když hrubý domácí produkt na osobu nepřesahuje 75 procent unijního průměru. Také z těchto fondů bude čerpat venkov na konkrétní individuální projekty; tyto prostředky lze kumulovat s penězi na venkovský rozvoj. ČR by měla během několika příštích týdnů dojednat s EK operační program využití strukturálních fondů v zemědělství, od něhož se odvíjí i konečná dohoda o struktuře čerpání z titulu rozvoje venkova. Více než 90 procent těchto peněz připadne v ČR automaticky farmářům ve znevýhodněných oblastech, ekologicky poškozených oblastech a na ochranu životního prostředí. Přes 16 milionů bude v letech 2004 až 2006 vloženo do zalesňování, kolem sedmi milionů do předčasných důchodů zemědělců. Malé sumy žádá Praha na restrukturalizaci farem, vytváření výrobních sdružení, zkvalitňování potravin a technickou pomoc. Podle Fischlerova mluvčího Gregora Kreuzhubera se nováčkové nemusejí bát, že přijdou o peníze, pokud je okamžitě nevyužijí. "Platí pro ně zásada N plus 2, tedy že prostředky vyčleněné pro rok 2004 lze nárokovat ještě o dva roky později," uvedl. Komise podle něj počítá s tím, že rozjezd bude pomalý a že programy venkovského rozvoje se budou rozbíhat jen postupně. Česko může letos na rozvoj venkova získat z rozpočtu EU příslib 163,3 milionu eur, napřesrok 182 milionů a v roce 2006 až 197,5 milionu, celkově tedy 542,8 milionu; při započtení státního příspěvku to bude 678 milionů. Podle názoru činitelů EK má dobré předpoklady tyto prostředky účinně a relativně rychle využít, už proto, že si velmi dobře počínalo při správě peněz z programu Sapard. A ten byl, při daleko nižších sumách, koncipován jako trénink pro nakládání s penězi EU na projekty venkovského rozvoje.
Další články v kategorii Zemědělství
- Uhlíkově negativní zemědělství: Jak ho můžeme dosáhnout v českých podmínkách? (22.12.2025)
- Ve velkochovu slepic na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili ptačí chřipku (21.12.2025)
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)
- Čí zájmy hájí premiér Babiš na jednání Evropské rady k rozpočtu? Naší země, nebo svého agroholdingu? (18.12.2025)

Tweet



