Český vinařský zákon je v rozporu s evropským, tvrdí kontroloři

Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) jsou některé části novely v rozporu s evropským právem, které je v tomto případě nadřazeno českému. Týká se to definice pojmu malovinař a uvádění některých informací na etiketě, sdělila mluvčí SZPI Daniela Kolejková.

Návrh novely předložil bývalý lidovecký poslanec Jan Grůza. Sám už dříve připustil rozpor s evropským právem. "Teď bude důležité, jak se k novele postaví Evropská unie, a to je otázka vyjednávání ministerstva zemědělství v Bruselu," řekl Grůza. Ministr Jan Mládek ale o výjimku zatím nepožádal. "Bude na rozhodnutí ministra nové vlády, zda na Radě ministrů vznese žádost o výjimku v této záležitosti, je však zřejmé, že šance na její vyjednání je minimální," uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Loskot.

Předchozí úprava, která evropským požadavkům vyhovovala, prý ale malým vinařům přinesla mnoho problémů. Týkaly se hlavně administrativní zátěže. "Po celou sezonu jsem se musel věnovat papírování tak pět šest dnů. Teď jsou to tři až čtyři dny," řekl Petr Hubačka, který do české definice malovinaře od července spadá. Drobní vinaři museli podle původní normy stejně jako velké podniky vykazovat sklizeň a zásoby nebo registrovat víno.

"Malovinař" je jen v Česku

Čeští zákonodárci nově zavedli pojem malovinař, tedy malý producent, který ročně vyrobí nejvýš 2000 litrů vína nebo hospodaří maximálně na 20 akrech půdy. Zákon tyto vinaře osvobozuje od dřívější povinnosti vést evidenční knihy a zasílat příslušná prohlášení, přesto však mohou celou produkci bez omezení uvést na trh, uvedla mluvčí.

Evropské směrnice přitom podobné úlevy umožňují vinařům, kteří hospodaří maximálně na deseti arech, anebo za rok vyrobí do 1000 litrů vína. Hlavně ale nesmějí dodávat svoji produkci na trh. "Stejné podmínky mají i malí čeští vinaři, kteří jsou podle evropských nařízení povinni pouze jedenkrát za rok poslat jedno, případně dvě prohlášení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZUK)," míní Kolejková.

Také ÚKZUZ se hned po inspekci proti novele ohradil. "Musíme po vinařích vyžadovat údaje, které budou souhlasit s evropskými podmínkami, protože čísla, která zjistíme, posíláme statistikům do Bruselu," vysvětlila Eliška Ševelová z ÚKZUZ.

Rozpory u etiket

Podobně mají evropské normy platit i pro uvádění informací na etiketách. I tady je podle inspekce česká novela v rozporu s evropskými směrnicemi. Tuzemský předpis dovoluje označit na etiketě obec a trať, ze které pochází minimálně 85 procent hroznů, evropští poslanci se ale dohodli na 100 procentech.

Právě vinařské normy by si ale podle některých odborníků měly členské státy upravovat samy. "Mohlo by se tak lépe reagovat na místní situaci vinařů," tvrdí ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Zároveň však přiznává, že se mu novela příliš nelíbí. "Nemyslím, že bylo příliš šťastné jít zvyšováním těch čísel. Byl bych pro jiné možnosti, jak to zjednodušit, daly by se třeba využít části rakouského modelu, kde jsou víc zapojeny obce," míní Machovec.

"Ačkoli SZPI na tento nesoulad již upozorňovala, objevují se především v odborném tisku naprosto zavádějící informace, které jsou v rozporu se skutečností, a producenty vína pouze matou," stěžuje si mluvčí. Podle ní inspekce v tomto případě nemůže postupovat jinak než podle evropských pravidel.