Česnekový unikát mohou ohrozit vládní škrty

V genobance na Hané uchovávají 648 druhů této zeleniny, což je jedna z největších kolekcí na světě. Hlídají ji i na poli ve spacáku.

Nezasvěcený by řekl, že se jedná jen o nějakou sbírku brambor. Přesto peruánská vláda na jejich ochranu vyčlenila část svých po zuby ozbrojených vojáků. Podobně úzkostlivě střeží svou genobanku v Saskatchewanu Kanaďané. Je chráněna téměř všemi bankovními ochrannými systémy, hlídána satelity a napojena na policii 
a hasiče. V případě požáru se navíc automaticky zapne plynový protipožární systém.

Také Česko má svoji unikátní genobanku. Tou je kolekce 648 odrůd česneků dlouhodenních. Podobná sbírka, ovšem krátkodenních česneků, je pouze v Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. „Kritický je začátek července, kdy se česnek sklízí. To si bereme služby a spíme na poli ve spacácích, abychom je uhlídali před zloději," přiblížil způsob ochrany českého národního pokladu vedoucí Centra aplikovaného výzkumu zelenin 
a speciálních plodin v Olomouci Karel Dušek.

Je to samozřejmě o penězích. Olomoucké středisko dostává na svou práci 32 milionů korun ročně, přičemž se stará o deset tisíc položek zeleniny a další tisícovku genetických materiálů tvoří léčivé rostliny. Izraelci podle Duška dostávají desetinásobek.

Koordinátor národního programu pro genetické zdroje Ladislav Dotlačil uvedl, že 
v českých genobankách se 
v současné době nachází 52 tisíc položek, ve světě pak 6,5 milionu druhů. „Šlechtění je nástroj dalšího pokroku pro výrobu potravin. Roste jejich spotřeba, ale zmenšuje se rozloha zemědělské půdy. Genetické zdroje se tak stávají klíčovou záležitostí pro rozvoj," vysvětlil.

Těžko rozeznatelný

Jedním z těchto zdrojů je právě mezinárodně uznávaná česneková genobanka na Hané. Pozornost si získává i tím, že český česnek v poslední době zažívá renesanci. Spotřebitelé se stále častěji odvracejí od lacinějšího čínského importu a od obchodníků vyžadují domácí zeleninu.

Kdo by ovšem čekal, že by si mohl pořídit všech 648 druhů, byl by asi zklamán. Na trhu je dnes k dostání asi 25 oficiálně uznávaných odrůd českého česneku. „Ostatní nejsou běžně dostupné, některé odrůdy jsou i divoké," přiblížil Dušek.

Pro laika je přitom téměř nemožné rozpoznat, zda se 
o český česnek skutečně jedná. „V podstatě to nepozná, 
i odborníci mají problém to poznat. Český česnek je podobný typům, které se k nám vozí třeba ze Španělska nebo z Argentiny," upřesnil.

Budoucí generace

Nejenom genobanku na Hané, ale i ostatní česká pracoviště zaměřená na okrasné nebo ovocné rostliny trápí hrozby škrtů ve státním rozpočtu. Tajemník Asociace zahradnických společenstev Jiří Dusbaba řekl, že vědcům peníze chybějí pravidelně. Další škrty by ale mohly přinést nezvratné škody. Ztráta některého druhu by znamenala, že ze světa zmizí úplně a navždy. „Nevíme, co budou budoucí generace potřebovat. Třeba dnes se vracíme k vlastnostem, které měly historické druhy rostlin," doplnil.

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba ovšem věří, že se potřebné peníze podaří získat. „Jednáme s ministerstvem zemědělství a poslanci. Máme příslib ministra Bendla, že potřebné peníze se vykryjí z prostředků Pozemkového fondu," dodal.

Autor: Vilém Janouš

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info