CESTA K INTENZIFIKACI PĚSTOVÁNÍ MÁKU SETÉHO

CESTA K INTENZIFIKACI PĚSTOVÁNÍ MÁKU SETÉHO

Ing. Pavel CIHLÁŘ, Doc. Jan VAŠÁK, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Zdeněk KOSEK, CSc.

Slovakofarma Praha

Mák setý patří k plodinám u nás již tradičně pěstovaným. Původně pochází z předoasijského genového centra - ze Zakavkazí, Malé Asie, Iránu a Turkmenie. Údaje o jeho pěstování jsou již z neolitu, asi pěr tisíc let před naším letopočtem. Původ máku jako velmi staré Kulturní rostliny, která se ve volné přírodě nevyskytuje, není ještě dostatečně objasněn. S největší pravděpodobností kulturní forma vznikla z planého druhu Papaver setigerum DC., vyskytujícím se ve středomoří.

U nás se mák ve velkém jako olejnina začal pěstovat počátkem 19. stol. po katastrofálních škodách na olivových plantážích v jižní Francii. První údaje na jejichž podkladě si můžeme vytvořit představu o rozloze pěstování pochází ze sedmdesátých let 19. století. Největší plochy byly tehdy ve středních Čechách okolo Prahy, v okolí Tábora a Čáslavi. Například v roce 1896 se mák pěstoval na ploše 1772 ha, s průměrným výnosem 0,71 t/ha.

Je zajímavé, že značná obliba máku je typická pro všechny slovanské národy. Od Slovanů převzali do kuchyně mák i blízcí sousedé - Maďaři, Rakušané a Němci. ČR zaujímá ve světě přední místo v rozsahu pěstování této plodiny. Pro spotřebu v ČR ročně stačí okolo 3 tis. t ročně a zbytek je poté exportován. Největší objemy obchodů se uskutečňují s Polskem, Ruskem, Běloruskem, Rakouskem a Německem. Největší konkurencí pro náš mák je mák turecký, jehož kvalita v se v posledních letech zlepšuje. Veškerá sklizená makovina je pak jako cenný zdroj alkaloidů exportována na Slovensko do Slovakofarmy Hlohovec. Toto naše vijímečné postavení je způsobeno malým rozsahem pěstování máku v EU, kde se na mák nevztahují dotační tituly a ten se tak stává nerentabilním.Je pěstován většinou pouze na zakázku pro farmaceutické firmy zejména ve Francii a Španělsku. Nejvyšší úroveň pěstování je dosahována na Tasmánii, které zabezpečuje téměř veškerou potřebu morfinových alkaloidů pro americký trh.

V tab. 1 je uvedena bilance výroby a užití makového semene v posledních letech.

Stálým problémem, který se zatím v produkci také nepodařilo řešit je kolísání ceny za makové semeno viz tab.2.

Semeno máku má významnou roli pro lidskou výživu, zvláště pro vynikající dietetické vlastnosti. Makovina je stále více žádanou surovinou pro farmaceutický průmysl k výrobě léčiv zejména ze skupiny analgetik.

Tab. 1: Bilance výroby a užití makového semene. Dle MZe ČR 1997, 2001 - upraveno.

*) v tomto období se nejedná o marketingový rok, ale o čísla odhadovaná k 28.11. 2001

Intenzivní agrotechnika v roce 2000

Jak vyplývá z tabulky č. 2 výnosy semene máku nezaznamenaly od rozšíření pěstování růst, spíše došlo k poklesu výnosů.

Tab. 2: Vývoj pěstování máku v ČR. Dle Statistického úřadu ČSSR, ČSFR, ČR.

* kvalifikovaný odhad

Faktickou změnou v agrotechnice pěstování máku je od šedesátých let 20. století pěstování v úzkých řádcích, vypuštění meziřádkové kultivace, používání pesticidů zejména herbicidů a přímá sklizeň kombajny. Celá agrotechnika je v současné době založena na principu náhody, buďto se urodí nebo se neurodí. Chybí znalost a schopnost využití intenzifikačních faktorů v systému pěstování máku.

V roce 1999 byly na ČZU za podpory Slovakofarmy a později Sdružení Český mák založeny pokusy s mákem setým. V pokusech se snažíme řešit celou řadu problému vznikajících při pěstování této plodiny. Snahou je vytvořit novou technologii pěstování pro stabilizaci a zvýšení výnosů jak semene tak makoviny.

Pokusy jsou zakládány v okrese Kladno na pozemcích firmy Penta Dřetovice spol.s r.o. (rok 2000,2001) a v okrese Prostějov firma Rols Lešany spol.s r.o. (rok 2001) obě lokality se nacházejí v řepařském výrobním typu.

Jednotlivé problémy se snažíme řešit v maloparcelkovém pokusu, kde zkoušíme různé systémy regulace zaplevelení, omezení výskytu houbových chorob a škůdců a urychlení regenerace při poškození herbicidy. Poznatky z těchto pokusů a zkušeností pěstitelů jsou aplikovány do komplexních technologických pokusů. Technologické pokusy jsou zakládány na třech úrovních technologie pěstování se třemi odrůdami. Rozdíly v úrovni pěstování jsou uvedeny v tab. 3,5,7. Při zakládání pokusu jsme se snažili vycházet z teorie tvorby výnosu, to znamená hluboká orba pro optimální rozvoj kořenového systému, zabezpečení dostatečného přísunu živin, zabránění poškození asimilačního aparátu chorobami a škůdci a omezení konkurenčního působení plevelů. Pokus byl založen se třemi odrůdami Opal (odrůda se středním obsahem morfinu v makovině), Lazur ( polská odrůda s vyšším obsahem morfinu v makovině a nízkomorfinovou polskou odrůdou Przemko (2001 Mieszko). V lokalitě Dřetovice jsou pěstovány všechny odrůdy na všech třech úrovních pěstování v lokalitě Lešany jsou pěstovány pouze odrůdy Opal a Lazur. Odrůdy byly vybírány podle možného uplatnění v ČR. Odrůda Opal je odrůda určená pro produkci semen k potravinářskému použití a makoviny pro farmaceutický průmysl (obsah morfinu v makovině je střední - 0,56 %), odrůda Lazur je určena k produkci makoviny pro farmaceutický průmysl a semen k potravinářskému zpracování (obsah morfinu v makovině vysoký - 0,91%) a odrůda Przemko (Mieszko) je určena pouze pro produkci semene, makovina má velmi malý obsah marfinovaných alkaloidů. Nízkomorfinové odrůdy byly vybrány z důvodu možného omezení pěstování máku po vstupu ČR do EU. Cílem v technologickém pokusu je dosažení výnosu 2 t semen z 1 ha u intenzifikační technologie, 1,5 t/ha u standardní technologie a 1 t/ha u minimalizační technologie. Velikost každé technologie byla 1800m2 a měla simulovat běžnou provozní plochu. V tabulce 2 jsou uvedeny zásahy prováděné v technologickém pokusu v Dřetovicích 2000.

Tab. 3: Metodika technologických pokusů Dřetovice 2000

* Polské odrůdy nebyly mořené.

Tab. 5: Metodika technologického pokusu Dřetovice 2001

Tab. 6: Metodika technologickéhé pokusu Lešany 2001

Výsledky roku 2000

V tabulce 4 jsou uvedeny průměrné hektarové výnosy dosažené v technologickém pokuse v lokalitě Dřetovice 2000. Sklizeno bylo vždy 8 parcel o velikosti 10 m2 z každé varianty a každé odrůdy. Sklizeň byla prováděna ručním olamováním makovic s následným výmlatem na snopové mlátičce. Dále následovala separace makoviny na sítě s průměrem ok 3,15mm a dočištění semene na jemných sítech a fukárku. Stejný systém sklizně byl i v pokusném roce 2001, pouze v lokalitě Lešany bylo sklízeno pouze 6 parcel z každé varianty.

Tab. 4: Průměrné hektarové výnosy semene a makoviny u technologického pokusu Dřetovice 2000

Graf 1: Výsledky technologického pokusu Dřetovice 2000

Z výsledků vyplývá, že v tomto pokusném roce se nám nepodařilo dosáhnout stanoveného cíle. To bylo způsobeno zejména chybějící ochranou před škůdcem krytotosec kořenový, kdy v tomto roce bylo napadeno v průměru 95% rostlin a nebyl zaznamenán žádný rozdíl mezi osivem mořeným a nemořeným. Další problém byl v regulaci zaplevelení, kdy po aplikacích přípravků se na rostlinách značně projevovaly příznaky poškození herbicidy a to hlavně u polských odrůd. Odrůda Przemko byla dokonce poškozena natolik, že nebylo možné ji sklidit. Problém s regulací byl i v nedostatečném účinku herbicidů na plevele, kdy zejména minimalizační technologoie přicházela ke sklizni s výskytem 5 rostlin laskavce ohnutého a 1,5 rostlin merlíku bílého na m2 značně zaplevelená. Problémem byl rovněž výskyt helmintosporiozy a to na 48% všech rostlin na všech technologiích a odrůdách.

Intenzivní agrotechnika 2001

Z ohledu na výsledky z maloparcelkových pokusů v roce 2000 a nových zkušeností došlo v roce 2001 k úpravě metodiky. V tab. 5 kde jsou uvedeny zásahy prováděné na technologickém pokusu Dřetovice 2001 a v tab. 6 zásahy prováděné na technologickém pokusu Lešany 2001. V Lešanech byly pokusy zakládány až na jaře a jelikož firma používá v pěstování máku minimalizační technologii byly minimalizací založeny i naše pokusy.

Výsledky roku 2001

Výsledky z lokality Dřetovice jsou v tab. 7 a grafu 2. Výsledky z Lešan zobrazuje tab 8. a graf 3.

Tab.7: Průměrné hektarové výnosy semene a makoviny u technologického pokusu Dřetovice 2001

Graf 2: Výsledky technologického pokusu Dřetovice 2001

Tab. 8: Průměrné hektarové výnosy semene a makoviny u technologického pokusu Lešany 2001

Graf 3: Výsledky technologického pokusu Lešany 2001

Z výsledků uvedených v tab. 7 a 8 vyplývá, že v lokalitě Dřetovice jsme v podstatě dosáhli stanoveného cíle. Ochranu proti škůdci krytonosci kořenovém jsme se snažili řešit účinnějším mořením. Letošní rok vzhledem k průběhu počasí v období náletů tohoto škůdce (deštivo a chladno) nebyl pro krytonosce příznivý. Na lokalitě Dřetovice nebyl téměř zaznamenán, v lokalitě Lešany nepůsobil tento škůdce významnější škody. V regulaci zaplevelení jsme vycházeli ze zkušeností z parcelkových pokusů v roce 2000, a zvolili podle nás nejvhodnější systémy regulace s uplatněním stimulátoru Atonik k podpoře regenerace rostlin po možných projevech poškození. V lokalitě Lešany, však nebyli u intenzivní agrotechniky dodrženy aplikační podmínky a to z důvodu příliš velké vzdálenosti pokusného pozemku od našeho pracoviště. V lokalitě Dřetovice se velmi dobře osvědčil systém regulace uplatněný na intenzifikační variantě, kde se nám podařilo udržet pozemek v bezplevelném stavu až do sklizně. U minimalizační technologie nebylo možno s ohledem na průběh počasí provést druhou aplikaci herbicidů a tak byla tato varianta při sklizni zaplevelena merlíkem bílým (1 rostlina na m2). Dále jsme zlepšili úroveň listové výživy, na kterou jak se ukazuje mák velmi příznivě reaguje. Problém, který zde zůstává k dořešení je otázka kadmia v semeni po aplikacích hnojiv s obsahem hořčíku.

Hodnocení účinku fungicidů je věnována jedna z následujících kapitol. I když účinek nebyl průkazný, v technologickém pokusu v lokalitě Dřetovice byl zaznamenán výrazný “green efekt” kdy se na tomto výsledku zcela jistě spolupodílelo cele spektrum opatření. Výsledek byl, že při sklizní, kdy byla vlhkost semen 7,8 %, měli rostliny zelené stonky.

Tab.9: Ekonomické vyhodnocení technologického pokusu Dřetovice 2001

Výpočet z ceny máku 24 Kč/kg, makoviny odrůdy Lazur 12 Kč/kg, makoviny odrůdy Opal 9 Kč/kg a výnosů uvedených v tab.7.

V tabulce 9 uvádíme ekonomické vyhodnocení technologického pokusu Dřetovice 2001. Za pozornost stojí ohromné zisky kterých by zemědělec dosahoval při dosažení výnosů na naší úrovni. Vyhodnocení nelze převzít bez upozornění, že těchto výsledků bylo dosaženo v experimentálních podmínkách a při použití bezstrátové sklizně. V příštím roce bychom chtěli vyzkoušet naší intenzifikační technologii u několika podniků v praxi.

Naše pokusy budou pokračovat i v příštím roce a to na obou lokalitách v Dřetovicích i v Lešanech. Na našich pokusech se jako již dvakrát bude opět na přelomu června a července pořádat polní den.

Kontaktní adresa

Ing. Pavel Cihlář, Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel. 02/2438 2539, e-mail: cihlar@af.czu.cz