Čeští chmelaři prožívají nejtěžší časy za více než sto let

Piva v Belgii, Německu nebo Anglii vznikají ze severočeského chmele. Stejně jako nejkvalitnější tuzemská. Přesto je naše chmelařství, tradiční severočeské pěstitelské odvětví, v útlumu a na chmelnicích bude v letošní sezoně zase méně práce pro sezonní dělníky a studenty. Plocha chmelnic je totiž nejmenší za posledních 135 let. Pěstitelé letos očekávají propad výnosů až o čtvrtinu. Loni sklidili 7831 tun chmele při výnosu 1,38 tuny z hektaru. "Letos to bude 1,02 až 1,06 tuny z hektaru. Část úrody totiž poničilo květnové krupobití, porosty pak ovlivnilo i tropické počasí v červenci," vysvětluje tajemník Svazu pěstitelů chmele České republiky Zdeněk Rosa.

Kroupy letos poničily až tisíc hektarů chmelnic zejména na Rakovnicku. Vedle nepřízně počasí se na podnikání v tomto oboru podepisuje růst nákladů a neustále sílící kurz koruny. "Zisk pěstitelům nestačí na rozvoj chmelnic," tvrdí Rosa. I proto očekává, že v budoucnu plochy chmele ještě klesnou.

Česáči chmele letos začnou zelené šištice sklízet na necelých 5,5 tisících hektarech. "Méně osázených ploch než letos bylo u nás jen před 135 lety, kdy bylo na území dnešního Česka 5300 hektarů chmelnic," popisuje dlouhodobý vývoj Rosa.

Kvalita chmele by letos podle zemědělců měla být slušná, pozná se však až po sklizni. Ta někde začne 20. srpna, většina podniků pak pošle lidi do chmelnic 25. srpna. Pomohou jim tradičně studenti vysokých škol z Ostravy, Olomouce a Brna.

Ukrajinci už nejezdí a výrazně ubylo i brigádníků ze Slovenska. Český chmel je stoprocentně používán při výrobě nejkvalitnějších českých piv Pilsner Urquell a Budvar. Jeho spotřeba v pivovarech rok od roku roste. "Vzhledem k tomu, že do republiky je dovážen téměř pouze chmelový extrakt, je jasné, že základem kvality českého piva je český chmel," míní Rosa.

Většina zdejšího chmele - přes osmdesát procent - skončí v zahraničních pivovarech. Největším odběratelem je Japonsko, ale žatecký chmel je základem výborné kvality piv také v Belgii, Německu nebo Anglii. Velmi dobře si na zahraničních trzích vedou také nové české odrůdy.

Vůbec nejvíce chmelnic bylo v českých zemích v meziválečném období, kdy bylo zdejší chmelařství nejen co do kvality, ale i z hlediska produkce nejvýznamnější na světě. V roce 1930 vypěstovali naši předci skoro 15 tisíc tun chmele na 15,5 tisících hektarech.Dnes jsou v tomto ohledu na prvních místech Německo a Spojené státy americké, i když v pěstování toho nejkvalitnějšího jemného aromatického chmele Česko stále vede.

Od roku 1989 bylo nejvíc chmelnic v roce 1993, přes 10,5 tisíce hektarů. "Od té doby plochy poklesly o 48 procent," uvedl Rosa.

Loni se chmel v celém světě pěstoval na 50 tisících hektarech, letos je to o 1000 hektarů méně, na poklesu se Česko podílí jednou čtvrtinou.

Petr Soukal, MF DNES