Čeští farmáři o peníze z EU nepřijdou. Mají ostré lokty

Ještě předtím, než se konkrétní země zhostí předsednictví, bývá zvykem, že z Bruselu přijede na "inspekci" hned několik eurokomisařů.

První takovou návštěvu, evropskou komisařku pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boelovou, přivítal její český resortní kolega Petr Gandalovič. Sešla se nejen s ním, ale také se zástupci zemědělské lobby. Není se čemu divit - navrhované krácení evropských dotací na hektar půdy by se dotklo nejvíce právě Česka.

Jak by mělo vypadat konkurenceschopné evropské zemědělství? A proč Evropská komise chce do škol po mléku teď dodávat ovoce? To dánská eurokomisařka vysvětlila v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Zemědělská politika EU prochází rozsáhlou revizí. Jakou roli v tom hraje Česko jako příští předsednická země?

Politické dohody doufám dosáhneme příští měsíc. Bude ale na Češích tyto kroky postupně zavádět do praxe, což je velký úkol, který připadne právě vašemu předsednictví.

A.cz: Jednou z klíčových reforem je krácení přímých plateb na hektar, které Čechům doposud vyhovují, mimo jiné i proto, že česká farma je v průměru čtyřikrát větší než je evropský průměr. Nevidíte v tom problém?

Ne, nevidím, protože v Evropě máme velmi odstupňované systémy. Česko, podobně jako Slovensko nebo bývalé východní Německo, mělo vzhledem ke své minulosti velké rozlohy hospodářství. Na druhou stranu třeba Řecko má pozemky malé.

V rámci společné politiky bychom měli poskytnout dostatek prostoru k debatám pro všechny země, a tím i všechny výměry pozemků.

A.cz: Nebude ale právě dostatek prostoru blokovat rozumný kompromis?

Od počátku jsme velký důraz kladli na malé pozemky, které dostávají méně než pět tisíc eur dotací ročně. Nyní zavádíme tzv. progresivní modulaci pro velké hráče, to znamená postupné snižování dotací. Jsem přesvědčena o tom, že velcí hráči mají více příležitostí, jak peníze využít.

Já nikomu peníze neberu, ty zůstávají v zemědělském sektoru. Velké farmy mají více příležitostí, jak nalákat investory, zavádět ekologicky čistou výrobu a podobně. Proto jsme modulaci zaváděli. Nechceme nikoho trestat, ale je třeba si uvědomit, že velcí hráči se prosadí, mají k tomu ostré lokty.

A.cz: Jednou z nových iniciativ Evropské komise je program ovoce do škol. Proč by se ale o něj měla starat unie, není to především záležitostí rodičů a školy?

Popisujete ideální situaci, která by samozřejmě byla nejlepší. Ale podívejte se na realitu - stále více dětí je obézních. A je to problém. Podívejte se za oceán, odkud k nám dorazily americké stravovací návyky.

Děti mění svůj přístup k jídlu, vysedávají u počítače, popíjejí kolu a přikusují k tomu brambůrky. Samozřejmě, že si nemyslím, že něco vyřešíme. Nicméně můžeme pomoci dětem, aby své návyky alespoň změnily.

A.cz: Ale přidají se k tomu i členské státy? Česko například zastavilo spolufinancování dodávek mléka do škol.

To je jejich rozhodnutí, já nikoho nikam netlačím. Když to členské země nevyužijí, zbude alespoň více peněz pro ostatní.

A.cz: V čem by měla být výhoda evropského zemědělství proti konkurenci z Ukrajiny, Ruska nebo třeba afrických zemí?

Zásadní debata nás ještě čeká a jedna z nich proběhne právě během českého předsednictví. Sama bych si přála více soutěživosti, přála bych si zemědělství, které je schopno přizpůsobit se novým výzvám a které bude schopno dodávat potraviny pro Evropu.

K tomu patří i ochrana historických území a krásné krajiny, na to nesmíme zapomínat.

A.cz: Patří k tomu i ochrana proti konkurenci právě z nečlenských zemí EU?

Nemyslím si, že Evropa je pevností. Jestliže sami sebe budeme chránit před dovozy, jak potom budeme schopni prodávat naši kvalitní produkci? Potřebujeme prostě obchodovat. A když zavřeme hranice, jiní to udělají také. Takže vzkazuji - nestavme žádné hranice.