Čeští vědci klonovali už před dvaceti lety

MF Dnes 24.1.2000

Ceští vedci klonovali už pred dvaceti lety

Praha - Metodu, kterou výzkumníci v americkém státe Oregon klonovali nedávno opici rhesus makak, používali ceští vedci už témer pred dvaceti lety. "Tutéž technologii jsme u nás úspešne používali také, nejde o nic úplne nového," ríká biolog Josef Fulka mladší z Výzkumného ústavu živocišné výroby v Praze-Uhrínevsi. Klonovaná opice, pojmenovaná Tetra, vznikla odlišným zpusobem než proslulá ovecka Dolly v roce 1996 ve Skotsku. Zatímco Dolly se narodila poté, co výzkumníci prenesli jádro bunky dospelé ovce do neoplodneného samicího vajícka, opice Tetra vznikla rozdelením už existujícího embrya na nekolik cástí. Vedci tedy umele napodobili vznik jednovajecných dvojcat. "Metodu poprvé vyzkoušel Nemec Hans Dreisch už koncem minulého století u morských ježovek," pripomíná Fulka. K dokonalosti dovedl tuto metodu Dán Steen Willadsen, který tehdy pusobil v anglické Cambridgi. Svoje pokusy provádené na zárodcích ovcí popsal v casopise Nature v roce 1979. "Zacátkem osmdesátých let jsme totéž zacali zkoušet v našem ústavu se skotem," vzpomíná Josef Fulka. "Vytvorili jsme tímto zpusobem nekolik páru jednovajecných dvojcat u skotu. Už vám ani nereknu kolik presne; je to dávno a výzkum jsme pak zastavili, protože pro jeho výsledky nebylo praktické uplatnení."

ZVlRATA VHODNÁ PRO POKUSY

Oregonští výzkumníci si však praktické výsledky slibují, prestože se ješte nedostali tak daleko, jako byli jejich predchudci u jiných druhu zvírat vcetne výkumníku z Uhrínevsi. "Jestliže máte opice s naprosto stejnými genetickými vlastnostmi, je to ideální pro pokusy," rekl profesor Gerald Schatten z Regionálního strediska pro výzkum primátu v oregonském meste Beaverton pro televizní stanici CNN. "To je duležité napríklad pri výzkumu nemocí, které jsou zcásti zpusobeny dedicnými dispozicemi a zcásti okolním prostredím. Máte-li geneticky stejná pokusná zvírata, která mají i stejné dedicné dispozice, mužete lépe poznat, jaké vnejší vlivy mely na rozvoj nemoci ci na její lécení vliv." Gerald Schatten také zduraznil, že tento výzkum je výhodné provádet na opicích, které jsou cloveku mnohem podobnejší než jiná laboratorní zvírata. Skutecností však je, že jde zatím o vzdálený cíl. Ze 107 opicích zárodku, které oregonští výzkumníci pro tento zpusob klonování použili, se narodilo jediné mláde - Tetra. A tu pri prípadných pokusech není s kým srovnávat, protože žádnou geneticky totožnou sestricku nemá. Další ctyri opice vzniklé tímto zpusobem klonování by se snad mely narodit v kvetnu. Mnozí ochránci zvírat považují pokusy na zvíratech za eticky neprijatelné. "Zvírata jsou cítícími bytostmi, která chápou bolest," ríká profesor filozofie Erazim Kohák z Karlovy univerzity. "Každé Boží stvorení má právo, aby se s ním nezacházelo svévolne. Pri pokusech na zvíratech si lidé nárokují moc, která jim neprísluší a na jejíž zvládnutí nemají dostatecnou moudrost." Spory o pokusy na zvíratech se vedou v celém svete. Novozélandský parlament loni na podzim schválil zákon, který zakazuje používat pro pokusy lidoopy (mezi než ovšem makakové nepatrí). Podobné návrhy predkládají ochránci zvírat i v USA. V této atmosfére tedy zpráva o oregonském klonování opic k pokusným úcelum, byt to zatím není vedecká cinnost v principu nicím nová, vzbudila velkou pozornost sdelovacích prostredku a obletela svet.

LIDSKÝ ZÁRODEK V MRAZÁKU

Profesor Gerald Schatten navíc naznacil, že se jeho tým chystá i na další výzkum, který je eticky ješte spornejší než pokusy na zvíratech. Jak rekl zpravodajce agentury Reuters, chce rozdelit opicí embryo; jeden takto získaný zárodek zmrazit a z druhého nechat narodit mláde. Zmrazený zárodek by pak mohl sloužit jako zásobárna tazvaných kmenových bunek, tedy bunek, které se ješte nespecializovaly, takže z nich muže vyrust kterákoli soucást tela. Prevedeno do lidského sveta: Kdyby rodice nechali své díte pocít v laboratori a vytvorit mu nenarozené dvojce, melo by pak narozené díte odkud brát svoje vlastní bunky. Z nich by se mohly vytváret napríklad náhradní orgány pro prípadnou transplantaci. Predstava lidského zárodku, který ve zmrazeném stavu ceká, až bude moci být použit pro transplantace, je pro vetšinu lidí, i pro ceské biology, zatím naprosto neprijatelná. Profesor Schatten je jí však nadšen. "Možnost lécby za použití kmenových bunek by zcela zmenila lidský život," rekl agenture Reuters. "Nebylo by nutné obávat se onemocnení srdce, cukrovky, Alzheimerovy choroby - všechny zmeny zpusobené temito nemocemi by bylo možné za použití kmenových bunek opravit."

JOSEF TUCEK