Chceme plné dotace co nejdříve, žádají čeští rolníci
29.10.2002 | Hospodářské noviny
Zkrátit období, během něhož se vyrovná výše agrárních dotací nynějším členům patnáctky, a hradit počáteční rozdíl v těchto podporách z českého rozpočtu. To jsou hlavní požadavky tuzemských zemědělců po bruselském summitu.
"Odmítáme, abychom jako noví členové dostávali takzvané přímé platby v plné výši až v roce 2013, jak navrhuje Brusel. Budeme jednat o jejich dřívějším vyrovnání. Další rozpočet unie, který se bude připravovat na období po roce 2006, už k nám musí být vstřícnější," říká Miroslav Toman, náměstek ministra zemědělství pověřený vyjednáváním s EU.
Než se dotace nových i starých členů EU sjednotí, měli by podle Tomana čeští rolníci dostávat aspoň částečné dorovnání z českého rozpočtu. "To ale teprve musíme s unií vyjednat," upozorňuje.
"Bez dorovnávání nízkých bruselských dotací z domácího rozpočtu se neobejdeme nejen my, ale ani další kandidátské země," tvrdí předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.
Jak velký nárok na státní rozpočet by dorovnávání dotací mělo, nechtějí zatím agrární politici odhadovat.
"Bude záležet nejen na možnostech státní pokladny, ale i na tom, jak se nám podaří s Bruselem vyjednat ještě výši takzvaných produkčních kvót. Ty teprve spolu s přímými platbami vytvářejí výsledné dotace," upozorňuje ministr zemědělství Jaroslav Palas.
Tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil míní, že výši dotací pro nové členy výrazně poznamenala předpokládaná reforma celé agrární politiky unie. Předznamenal ji letošní návrh zemědělského komisaře Franze Fischlera, spočívající v omezování podpor na produkci na úkor rozvoje komplexní péče o venkov. "Dříve či později se reforma prosadí. už teď proto musíme vymýšlet programy, jak z unie dostávat dotace na rozvoj krajiny a venkova, nejen na produkci," tvrdí Pospíšil.
Celkové vyznění bruselského summitu hodnotí agrární politici a zástupci podnikatelů rozdílně.
"Je to diskriminace nových členů. Chystáme se ve středu manifestačně předat vládě petici, v níž požadujeme vyjednání a zaručení lepších podmínek," říká Jirovský.
Náměstek Toman naopak považuje výsledek summitu za pozitivní: "Tím, že se unie vůbec shodla na systému agrárních dotací pro nové členy, umožnila další rozšíření."
"Unie dala najevo, že nové členy chce. Čím dřív tam budeme, tím lépe," konstatuje ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna.
Další články v kategorii Zemědělství
- Erozní vyhláška má řešit i vítr, Motoristé plánují změny (15.12.2025)
- Šebestyán vedl zemědělský dotační fond, od letoška zastupoval velké agropodniky (15.12.2025)
- Na Litoměřicku a Nymbursku se potvrdila v malochovech newcastleská choroba (15.12.2025)
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné (11.12.2025)
- Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výsledky veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II (11.12.2025)
- Zemědělci by mohli nově řešit i větrnou erozi, MŽP připravilo novelu vyhlášky (10.12.2025)
- Podcast | Šebek: Nelžeme si do kapsy, že nová vláda bude podporovat malé a lokální farmy (10.12.2025)

Tweet



