Chemický koktejl na českých polích. Spotřeba hnojiv vzrostla o polovinu

Od zkažené dovolené kvůli rybníku plnému toxických sinic až po zvýšené riziko rakoviny pro lidi. To jsou následky, které odborníci přičítají chemikáliím využívaným v zemědělství. Podle Zprávy o životním prostředí za minulý rok přitom spotřeba pesticidů a herbicidů vzrostla v Česku za posledních dvanáct let o třetinu, hnojiv dokonce o více než polovinu.

Zatímco na počátku tisíciletí spotřebovali zemědělci na hektar v průměru méně než osmdesát kilogramů průmyslových hnojiv, loni či předloni to bylo už téměř 120 kilo.

Jejich využívání má neblahé následky především pro vodní ekosystémy. Hnojiva se z orné půdy dostávají do povrchových vod, kde pak dochází k přemnožení řas a sinic. To způsobuje nedostatek kyslíku, zhoršují se podmínky pro život ryb a dalších vodních organismů. V malé míře přispívají hnojiva i k tvorbě skleníkových plynů.

Ještě horší následky pro životní prostředí má podle odborníků nárůst spotřeby prostředků pro ochranu rostlin, tedy různých pesticidů, herbicidů a fungicidů. Těch zemědělci v minulém roce spotřebovali 5 700 tun.

Chemikálie se z polí dostávají až do organismu člověka

"V agrosystémech je úplně mrtvo, není tam půdní fauna, žádné žížaly a mikroorganismy. Je tam nedostatek organické hmoty. Z půdy se tak stal v podstatě jenom substrát, který slouží k tomu, aby rostliny neupadly," varuje Jakub Hruška z České geologické služby. Taková půda je podle něj náchylná vůči erozi, kterou je podle ministerstva zemědělství ohrožena téměř polovina veškeré zemědělské půdy v Česku.

Co je glysofát? Látka, která se podílí na hubení plevele, je účinnou látkou Roundupu a dalších herbicidních přípravků. Snižuje aktivitu enzymu EPSP syntázy a využívá se k syntéze aromatických aminokyselin, jeho zablokování vede k narušení tvorby bílkovin. O jeho toxicitě se vedou dohady.

Nedávný celoevropský test organizace Přátelé Země navíc ukázal, že přípravky se mohou dostat i do lidského organismu. Průzkum prokázal přítomnost toxického herbicidu glyfosát v moči 62 procent testovaných Čechů, zatímco evropský průměr byl 45 procent. Glyfosát může být nebezpečný především pro těhotné ženy.

"Průzkum indikuje, že vystavení běžné populace, která ve svém životě nepoužívá pesticidy, je širší, než se předpokládalo. Vzhledem k možným účinkům glyfosátu jako takzvaného endokrinního disruptoru by měly být opatrné hlavně ženy těhotné nebo plánující rodinu. Ukazuje se totiž, že nejcitlivější k účinkům látek narušujících hormonální systém je lidský plod," okomentoval výsledky lékař Miroslav Šuta, který je odborníkem v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví.

Začarovaný kruh ničení a dodávání živin

Protože ochranné přípravky zničí veškeré živiny v půdě, dodávají je zemědělci zpět do půdy pomocí hnojiv a dostávají se tak do začarovaného kruhu. Senátor a prezident agrární komory Jan Veleba ale upozorňuje, že spotřeba hnojiv i přípravků na ochranu rostlin se výrazně propadla po roce 1990 a přes nárůst v uplynulém desetiletí se k tehdejší úrovni zdaleka nepřiblížila.

Podle Veleby po konci plánovaného hospodářství v roce 1989 zemědělcům na drahé chemikálie nezbyly prostředky a k obratu došlo až kolem roku 2000, kdy čeští farmáři začali čerpat peníze z Bruselu. V minulém roce však spotřebovali o 100 kilogramů hnojiv na hektar méně, než v druhé polovině 80. let.

"Nyní jsme ve fázi, kdy se pomalu vracíme na původní úroveň," dodává Veleba a upozorňuje, že v Německu či Nizozemsku je spotřeba na hektar ještě výrazně vyšší než v České republice. Na druhou stranu podle ministerské zprávy evidují zemědělské velmoci jako Polsko či Francie pouze zlomek tuzemského průměru spotřeby.

Autoři: Jan Brož, js