Chléb budoucnosti: z upravené pšenice, žita nebo čiroku

Život bez chleba si většina z nás neumí představit. Mezi potravinami, které běžně konzumujeme, bychom zřejmě nenašli větší symbol tradice a stálosti. Přesto se jeho složení postupně vyvíjí a významné změny nás ještě čekají. Z čeho se bude péct chleba v budoucnosti?

V České republice sní každý člověk průměrně téměř 40 kilogramů chleba ročně. Pro výrobu většiny druhů chleba je zásadní pšenice. Právě na tuto obilninu a její šlechtění se zaměřují vědci po celém světě. Pozoruhodných výsledků dosahuje zejména editace jejích genů metodou CRISPR. Ta spočívá v úpravě původního genu, na rozdíl od dříve využívané metody GMO.

Například vědci z Kansaské státní univerzity v USA pracují na vylepšení zrn pšenice, která by měla být širší, kratší a těžší. To by mělo vést k nárůstu hektarových výnosů. Po vzoru rýže pak můžeme očekávat, že se v pšenici také podaří zvýšit podíl látek, které jsou pro člověka nutričně příznivé. Nově vyšlechtěné odrůdy by zároveň mohly snížit chemické zatížení životního prostředí.

Jde to i bez chemie

Tento aspekt v poslední době nabývá na důležitosti a na vědcích je nesnadný úkol skloubit dva na první pohled protichůdné postupy: méně chemie a zároveň vyšší výnosy. Důležitý krok na této cestě učinili genetici z University of Queensland v australském Brisbane.

Na základě praktických pokusů se jim podařilo vyvrátit zavedený mýtus, že nově vyšlechtěné odrůdy jsou choulostivější než ty staré a je potřeba je intenzivněji chemicky chránit. Jejich výsledky dokázaly přesný opak. Vědci si to vysvětlují tím, že se ve vyšlechtěných kultivarech postupně nastřádaly genetické varianty přinášející odolnost vůči chorobám, využití dostupných živin nebo na kvalitu zrna.

Vrátí se žito ve velkém?

Dalšími změnami, které můžeme v oblasti pekárenských produktů sledovat, je využívání jiných druhů obilnin. V případě našeho regionu je zajímavý například pozvolný návrat k žitu, které bylo v českých zemích v první polovině 20. století dominantní obilovinou.

Stále častěji se na našich polích objevuje také čirok, původně plodina z dálného východu. Zajímavý může být hlavně pro celiaky, či stále se zvyšující počet zákazníků, kteří se vyhýbají lepku. Čirok je totiž bezlepková, ale zato nutričně velmi bohatá plodina. Experimentuje se také s takzvaným žitovcem, křížencem žita a pšenice. Jeho produkce se ale zatím využívá spíše k výrobě krmných směsí.

Autor: redakce