Chmel - situační a výhledová zpráva (prosinec 1999)

Chmel

Situační a výhledová zpráva

prosinec 1999

České odrůdy chmele a technologie jeho pěstování se staly základem evropského i světového chmelařství. Český žatecký chmel se stal mezinárodním jakostním standardem a zůstává svými vlastnostmi jemného aromatického chmele jedinečný.

V průběhu 90. let se ve změněném ekonomickém prostředí měnily podmínky pro uplatnění českého chmele na domácím i světovém trhu. Úspornější technologie chmelení se stále vyšším zastoupením cenově výhodnějších chmelových výrobků z odrůd s vysokým obsahem hořkých látek snižovaly spotřebu aromatického chmele. Domácí odrůdová skladba s výhradním zastoupením jemných aromatických chmelů se tak stala nevýhodnou. Český chmel místo expanze do dalších teritorií naopak některá odbytiště ztratil (východní Evropa, USA). Z těchto důvodů došlo v druhé polovině devadesátých let k poklesu jeho cen a ke snižování výměry obdělávaných chmelnic v ČR.

Světová výměra pěstování chmele dosáhla nejvyšší úrovně 95 535 ha v roce 1992. Vzhledem k přebytku chmele na světovém trhu dochází v posledních pěti letech k výraznému poklesu ploch chmelnic až na 57 807 ha v letošním roce. Výměrou pěstování chmele v roce 1999 zůstává Česká republika s 6 061 ha (tj. 10,5 % světové plochy) na třetím místě ve světě za Německem (18 301 ha - 31,7 % světové plochy) a USA (13 857 ha - 24,0 % světové plochy). Letošní světová produkce chmele zůstala podle dosavadních údajů kvantitativně s 93 747 t přibližně na úrovni předchozího roku. Z hlediska poptávky obchodníků a pivovarů existuje mírný deficit v produkci alfa hořkých kyselin a dochází k mírnému zvýšení u cen dlouhodobých kontraktů. S rozšiřováním ploch vysokoobsažných odrůd chmele se očekává, že se celková světová výměra chmele bude dále snižovat.

Podle předběžných údajů ÚKZÚZ Žatec dosáhla z letošní sklizňové plochy 5 991 ha celková produkce chmele 6 453 t, při průměrném výnosu 1,08 t/ha. Sklizňová plocha v ČR se tak ve srovnání s rokem 1998 zvýšila o 358 ha (6,4 %), produkce sušeného chmele vzrostla o 1 557 t (31,8 %).

V důsledku teplého a suchého počasí během letních měsíců se prohloubil vláhový deficit na plochách bez závlahy, což zřejmě nejvíce ovlivnilo nižší obsah alfa hořkých kyselin ve chmelu z letošní sklizně. Jejich průměrný obsah byl u odrůd Žateckého poloraného červeňáku zhruba o 0,5 % hmotnosti v sušině nižší, než v roce 1998.

Dvě třetiny chmelových výrobků zpracovávaných českými pivovary pocházejí z dovozu. To vyplývá z absence nových hořkých či vysokoobsažných odrůd v ČR. Produkce domácích jemných aromatických odrůd byla v letech 1998 a 1999 zobchodována. Z toho vyplývá trend pro české chmelařství do příštích let, tzn. rozsah pěstování odrůd Žateckého poloraného červeňáku udržet na úrovni zhruba 6 000 ha. Přitom podporovat zavádění nových českých hybridních odrůd do pěstování až na rozsah zhruba 500 - 700 ha. Rozšíření těchto výkonnějších odrůd přispěje ke zlepšení ekonomiky pěstitelů a umožní postupně nahradit dovoz granulí a extraktů hořkých odrůd pro české pivovary.

Světová produkce piva podle předběžných údajů vzroste o 3,2 % na 1 324 mil. hl. Podle současného odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven se předpokládá letošní výstav piva v České republice ve výši 17,800 mil. hl. To by znamenalo pokles ve srovnání s rokem 1998 o 0,492 mil. hl, tj. o 2,7 %. V nejbližších letech se neočekává nárůst odbytu piva na domácím trhu. Mezi světovými producenty piva zaujímá ČR šestnácté místo, z hlediska spotřeby piva na obyvatele si udržuje ČR s 161,1 litry první