Chmelaři pracují na nových odrůdách

V České republice by se brzy mohly objevit nové odrůdy chmele. V roce 2001 byla zaregistrována první česká vysokoobsažná odrůda Agnus, vloni to byla nová aromatická odrůda Harmonie. Během několika let by k nim mohly přibýt další. Šlechtění chmele probíhá ve Chmelařském institutu v Žatci. "V současné době jsou v registraci tři novošlechtění vysokoobsažného typu, které v některých znacích převyšují Agnus a jejich registrace se předpokládá postupně v letech 2006 až 2007," uvádí se v dokumentaci ministerstva zemědělství, které finančně podporuje šlechtění chmele.

Novošlechtěnci mají doplnit odrůdové složení českého chmele a zvýšit tak jeho konkurenceschopnost ve světě. Právě absence nových odrůd, hlavně pak vysokoobsažných, byla jedním z důvodů propadu českého chmele v polovině 90. let. Na tuzemských chmelnicích rostl jen aromatický žatecký poloraný červeňák, jehož potřeba ve světě ale klesla. Na přelomu 60. a 70. let tuzemští šlechtitelé sice získali perspektivní odrůdy Bor, Sládek a Premiant, jejich pěstování ale bránil až do roku 1995 zákon.

V současné době se jejich pěstební plocha postupně rozšiřuje. V současné době zaujímají zhruba osm procent výměry chmelnic v ČR. Tyto odrůdy mají vyšší výnosy i obsah pivovarsky cenných látek než tradiční žatecký poloranný červeňák. Šlechtění chmele je charakteristické jak finanční, tak časovou náročností. Tvorba nové odrůdy trvá téměř 15 let. Šlechtění má velký význam pro české chmelařství. Odrůdy jsou šlechtěny ve zdejších podmínkách a ze zkušeností je zřejmé, že zahraniční odrůdy nevykazují v Česku takovou výkonnost jako v zemi původu. Navíc musí při výsadbě zahraničních odrůd český pěstitel platit vysoké licenční poplatky. Šlechtění úzce souvisí s pivovarnictvím - nové odrůdy jsou ověřovány v pivovarech. V současné době probíhají ověřovací várky s aromatickou odrůdou Harmonie.