Chmelaři v regionu se obávají krachu

Tisíc let stará tradice pěstování chmele je na severu Čech ohrožena. Kvůli letošní nepřízni počasí a loňské silné koruně vloni zkrachovalo v kraji již pět pěstitelů chmele. Chmelaři říkají, že další budou následovat. "Jestliže se to nezlepší, tak budou chmelaři houfně končit. Taková představa mě straší. Na ubývající pěstitele je žalostný pohled," říká předseda ZD Liběšice na Úštěcku Ladislav Papež. "Kdyby to mělo takhle pokračovat, tak skončíme také," uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler, který je zároveň předsedou družstva v Ročově na Lounsku.Loňské tržby vlivem silné koruny klesly o zhruba 150 milionů korun na 800 až 900 milionů korun a s ministerstvem zemědělství se navíc zatím nedohodli na kompenzaci.Odběratelé navíc začali dávat přednost levnějšímu a méně kvalitnímu chmelu z Německa. "Kompenzace je zatím jen naše přání," řekl předseda svazu Bohumil Pázler.Rekordně teplý červen srazí letošní úrodu o deset až patnáct procent než loňský výnos 1,08 tuny z hektaru. "Na Úštěcku se to projevuje snad ještě více než na Žatecku," říká Papež. Za posledních deset let obnovili v Liběšicích padesát procent chmelnic. "Proto máme výnos nad republikovým průměrem. Ročně obnovujeme pět procent, s čímž budeme muset zřejmě na rok na dva počkat, než se situace zlepší," dodal Ladislav Papež.Nižší úrody chmele se obává i František Ritter, předseda představenstva blšanské společnosti PP Servis. Firma podle jeho slov může ztratit letos na tržbách až deset milionů korun. "Pokud se počasí nezlepší, tak budeme mít letošní úrodu menší minimálně o patnáct procent a může to být ještě horší," řekl včera Ritter.Společnost PP Servis patří k největším chmelařským firmám v celé Evropě. Zaměstnává celkem čtyřicet lidí, další najímá na sezónní práce. Ritter nevyloučil, že v případě potíží by musela společnost některé zaměstnance propustit."Stát by nám měl pomoci, jako je to běžné v západoevropských státech. Pokud to neudělá, tak hrozí likvidace českého chmelařství," dodal Ritter.Podle předsedy Svazu pěstitelů chmele Bohumila Pázlera se většinou chmelaři nepřeorientují na jinou plodinu. "Je otázka, jestli najdou jiné vhodné komodity. Většinou jsou zaměření na chmel a investice do chmele není možné využít jinde," řekl Pázler.Osmdesát až osmdesát pět procent českého chmele se vyváží. Dosud největší odběratel, kterým je Japonsko, snížil podíl chmele v pivu."To je problém spíše Japonska, které má jiné daňové systémy a snižuje chmelení. Vyrábí raději méněobsažné pivo, kde je průměr chmelení nižší. Ale zásadní vliv to nemá," vysvětluje Bohumil Pázler.Naopak více začínají kupovat český chmel české pivovary."Trochu se blýská na lepší časy, ale ten nárůst je velmi pomalý, každý rok asi procento dvě. Jinak většinou berou výtažky hořkého chmele ze zahraničí. Na první chmelení používají tento méně kvalitní chmel a českou kvalitní surovinu používají až na dochucení," řekl Pázler s tím, že je otázka, nakolik u nás hořký chmel dokáže vegetovat. "My máme chmelnice většinou v dešťovém stínu a tento chmel potřebuje více vody," dodal.