Chmelaři věří, že příští rok se povede lépe

Letošní sklizeň považují pěstitelé za špatnou. Bylo sucho a řada chmelnic potřebuje nutně omladit. Další osudy českého chmelařství má v rukou nejen počasí, ale i výnosnost nových odrůd nebo privatizace budějovického Budvaru. Letošní chmel už se zpracovává, ale nad jeho sklizní přesto nikdo příliš nejásá. Pěstitelé této plodiny totiž považují výnosy stejně jako v minulých letech za špatné a tržby se jim proti loňsku propadly o dvacet procent.Proč čeští chmelaři pláčou už několikátý rok po sobě? Je jejich odvětví opravdu v takové krizi?Tuzemské chmelařství se pohupuje na zvláštní sinusoidě. Ještě před sedmi lety byl chmele takový nadbytek, že se někde dokonce pálil, protože ho pěstitelé neprodali. Říkalo se, že za to mohl i americký pivovar Anheuser-Busch, který přestal český chmel odebírat. Prý to byla odveta za to, že mu stát neprodal Budvar.V posledních letech je naopak chmelu nedostatek.Chmelnice stárnou"Letošní sezonu nehodnotím dobře. Výnosy negativně ovlivnily vysoké teploty a málo pršelo," říká například Bohumil Pázler ze Zemědělského družstva Ročov na Lounsku."Sklidili jsme o patnáct až dvacet procent méně, než jsme zvyklí. A to se náš docílený výnos přes dvanáct metráků na hektar řadí ke špičce v celé republice," dává mu za pravdu Ladislav Papež, předseda družstva v Liběšicích na Litoměřicku.Na první pohled jako by pro české chmelařství žádný rok v posledních letech nebyl dobrý. Loni třeba pěstitelům ublížil stejně jako Škodě Mladá Boleslav náhlý vzestup kurzu koruny, protože velkou část produkce vyvážejí.Současný výnos chmele se pohybuje kolem jedné tuny na hektar, ideální by však podle chmelařů byl o tři desetiny tuny vyšší. Jak ale donutit chmelnice, aby více plodily? Jedině je omladit. "Většina českých chmelnic je osmnáct let stará, takže už přesluhují. My bychom potřebovali vysadit nové rostliny už po dvanácti letech," říká Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele.Dobrou zprávou pro chmelaře může být postupné rozšiřování nové odrůdy, pojmenované Agnus. Ta se totiž řadí k takzvaným vysokoobsažným odrůdám, které čeští chmelaři nenabízeli a české pivovary je musely dovážet. Každý pivovar potřebuje různé druhy chmele v různých fázích výrobního postupu a právě vysokoobsažné odrůdy Češi moc nenabízí.Dosud se Agnus zkušebně pěstoval na devatenácti hektarech, napřesrok se počítá s padesáti hektary. "Tahle odrůda ale není spása, je to doplněk. My pěstujeme žatecký poloraný červeňák a máme tady pár hektarů Sládka, to je jedna z nových odrůd. Ve světě roste poptávka po hořkých chmelích, které produkují hodně USA a Německo. Je složité konkurovat jejich šlechtěným odrůdám. Do některých pěstitelských oblastí má nicméně jejich nákup opodstatnění," přemýšlí Bohumil Pázler.Jeho kolega z Liběšic Ladislav Papež upozorňuje, že nové odrůdy žádají i dobré zavlažování a jejich pěstování se vyplatí až od výnosů kolem dvou tun na hektar. Ten ale nikdo nezaručí, takže pro českého chmelaře to může představovat riziko. Všichni navíc nemusejí mít na jejich vysazení.Na čem všem závisí budoucnost chmelařstvíJaký bude rok 2004? Kromě počasí, které nikdo nepředpoví, bude záležet i na dalších věcech - například na tom, jak stát "zvládne" privatizaci českobudějovického Budvaru (či zda jej vůbec zprivatizuje), protože právě tento pivovar je významným odběratelem žateckého chmele."Kdybych nevěřil tomu, že český chmel přežije, tak bychom to neudržovali na rozloze sto hektarů. Když si vezmu, že v republice jsme se dostali z deseti tisíc hektarů na šest a nejvíce to odneslo Úštěcko a severní Morava, kde lidi nevydrželi finančně a nechali toho, tak bychom do tohoto druhu podnikání také nedávali peníze. Vysadit hektar nové chmelnice dnes stojí hodně," shrnuje Papež pocity mnoha svých kolegů, kteří zatím stále chmel pěstují.