Chystá se adresář bedýnkových systémů

Elektronickou databázi takzvaných bedýnkových systémů prodeje potravin a bioklubů sdružujících odběratele biopotravin chtějí do poloviny dubna vytvořit organizace zabývající se propagací ekologického zemědělství.

Informace přinesl server biospotřebitel.cz. Zájem zejména o prodej sezonní zeleniny a ovoce od pěstitelů přímo zákazníkům, již roky oblíbený v západních zemích, roste také v Česku.

"Bedýnkáři", kteří chtějí být v adresáři registrováni, mají do konce března možnost vyplnit na webu podrobnosti o své nabídce. "Do poloviny dubna bude adresář ´Kam pro bedýnky´ vydán v elektronické formě a bude dostupný všem zájemcům na internetových stránkách Bio-info.cz, Hnutí Duha a Biospotrebitel.cz," uvádějí organizátoři.

Zájemci o odběr si v budoucnu v adresáři jednoduše vyhledají možného dodavatele z okolí svého bydliště, údaje o jeho sortimentu, kontakt na něj a další potřebné informace. "Momentálně evidujeme 27 bedýnkových systémů a 15 Bioklubů," řekl médiím Tom Václavík z agentury Green marketing, která v Česku propaguje biopotraviny a ekologické zemědělství.

Do úterka dosud elektronický dotazník vyplnilo, a tím se do připraveného adresáře přihlásilo 16 subjektů. Podle Václavíka se tvůrci adresáře neomezují pouze na bioproducenty, ale chtějí podchytit jakoukoliv místní či regionální aktivitu.

Odběr bedýnek si obvykle organizují sami zájemci. Skupina spotřebitelů se dohodne s místním pěstitelem, který jim zpravidla v pravidelných intervalech dodává své výpěstky na odběrové místo. Ve stanovenou dobu si tam mohou svou "bedýnku" vyzvednout. Dodávka se většinou platí předem a obsah balíčku může být do jisté míry překvapením. Farmář jej může v závislosti na ročním období upravit podle vlastního uvážení.

Prodej zeleniny či ovoce s využitím bedýnek se v posledních letech v Evropě rychle rozšiřuje a dnes jej provozují stovky farmářů a obchodníků zejména ve Velké Británii, ale také v Německu či Rakousku. V Česku naopak lidé výhody tohoto způsobu prodeje teprve objevují.

Zájem farmářů o přímý prodej jejich produkce v poslední době roste. Kromě prodeje výpěstků přímo ze dvora se rozšiřuje například síť automatů na prodej čerstvého mléka. Těch jsou v zemi již desítky a další přibývají.

Nově začínají vznikat také takzvaná farmářská tržiště, obyvatelé velkých měst si na nich mohou koupit čerstvé potraviny či květiny přímo od farmářů či výrobců. Ve všech zmíněných případech dostávají zemědělci za své výrobky lépe zaplaceno. Nemusejí se totiž dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje.

Spotřebitelé pak v neobvyklých způsobech prodeje hledají alternativu k supermarketům, jejichž nabídka čelí kritice některých zákazníků kvůli své kvalitě či čerstvosti.