Členství ČR v eurozóně je otázkou několika let po vstupu do unie

Česká koruna by mohla zmizet z povrchu zemského dva až tři roky po vstupu naší země do Evropské unie, kde by ji mohlo nahradit euro. Tato myšlenka nalezla silný ohlas mezi účastníky včerejší konference Euro-Unie 2001, která byla věnována českému vztahu k jednotné měně. "Dokážu si představit horizont dalších dvou tří let (po vstupu do EU)," uvedl například náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. K tomuto názoru se kloní i bývalý ministr financí Ivan Pilip, který upozornil na to, že existuje ještě mnoho neznámých. Upozornil zejména na růst deficitu veřejných financí, vyřešení dluhů nakupených ve státní Konsolidační bance a penzijní reformu, poněvadž růst hospodářství na změnu směru vývoje zadlužení nemůže stačit. "Pokud by se nezměnily trendy vývoje veřejných financí, je nereálné v dohledné době přistoupit k euru," varoval. Pokračování těchto trendů by i podle Šulce mohlo mít vliv na ekonomickou rovnováhu.

Všechny zahraniční předpovědi ohledně členství naší země v měnové unii jsou velmi opatrné a zmiňují se pouze o horizontu několika, nejvýše deseti let. Důvody jsou shodné s Pilipovými argumenty. Nikdo totiž nedokáže přesně předvídat, v jakém stavu česká ekonomika a veřejné finance budou v době, kdy by ČR měla převzít jednotnou měnu. Pro používání eura totiž musí ČR plnit různá ekonomická kritéria, z nichž největším problémem jsou pro nás rozpočtová pravidla. Podle nich nesmí deficit veřejných financí překročit tři procenta HDP a celkové zadlužení nesmí být nad 60 procent HDP. K této hranici se blížíme a nikdo zatím neví, kde se zastaví. Proto například analytici francouzské banky Société Générale ve svém posledním odhadu vývoje české ekonomiky pouze konstatovali, že veřejný dluh bude narůstat do roku 2004 a záleží pouze na vládě, jak se k řešení této otázky postaví. Podle jejich zprávy bychom v té době byli zemí, která by se mohla vykázat nejhoršími výsledky z první skupiny kandidátů.

Velmi opatrní jsou i zahraniční podnikatelé v ČR, mezi nimiž udělala průzkum společnost PricewaterhouseCoopers. Většina z nich se domnívá, že k přijetí eura dojde nejdříve za dva roky po našem vstupu do unie. Musí se však jednat o uvážený krok, jelikož zbrklé jednání by s sebou mohlo přinést deflační politiku a vyšší rozpočtové schodky. Mezi hlavní klady zavedení jednotné měny počítají posílení makroekonomické stability, zakotvení spolehlivého řízení ekonomiky, omezení cenových výkyvů a odstranění kursových rizik. Před rychlým přijetím eura varoval nedávno i německý ministr financí Hans Eichel, který uváděl shodné důvody. Nizozemský ekonomický institut se také kloní ke dvouletému "přechodnému období" pro nové členy. Dřívější přijetí eura by podle něho vedlo k takovému zpřísnění monetární a daňové politiky, že by to ohrozilo hospodářský růst všech členských zemí - starých i nových.