Co je nutné zajistit při prodeji bedýnek z hlediska předpisů

Chystáte se založit bedýnkové družstvo s přáteli, nebo chcete prodávat bedýnky podnikatelsky? S prodejem bedýnek se pojí celá řada povinností a panuje zde mnoho nejasností. Proto jsme zjišťovali na Státní zemědělské a potravinářské inspekci, co je k prodeji bedýnek zapotřebí z hlediska legislativy.

Všechno závisí na tom, jak prodej funguje. V zásadě lze rozlišit dva základní přístupy:

- prodej přímo od farmáře spotřebiteli (např. sedlák přiveze připravené bedýnky na jedno místo, kde si je lidé vyzvedávají (nikdo cizí nemanipuluje s jednotlivými potravinami)

- prodej přes zprostředkovatele (např. podnikatel sestavuje bedýnku od různých sedláků z jejich produkce a následně ji prodává dál).

Od farmáře

Pokud farmář prodává své produkty sám jednotlivým bedýnkářům, potom je na něm, aby zajistil odpovídající podmínky prodeje a dodržel základní hygienická pravidla (viz níže).

Pokud sedlák doveze hotovou bedýnku, bedýnkáři si ji přebírají vcelku, nedochází ke kontaktu cizích osob s jednotlivým zbožím a jsou dodržena hygienická pravidla, pak není třeba bedýnkový výdeje dále registrovat.

Od zprostředkovatele

Jestliže ale sedlák pouze přiveze zboží a o jeho distribuci se starají další osoby (například vy z dovezeného zboží skládáte bedýnky), potom už se musíte registrovat jako osoba uvádějící potraviny do oběhu.

Podle nařízení ES č.178/2002 je totiž každý „veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který se mimo jiné zabývá zpracováním a distribucí potravin" považován za „provozovatele potravinářského podniku".

Registrovat se musíte na příslušném krajském inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Pokud budete prodávat i živočišné produkty, poraďte se s pracovníky inspektorátu, zda je nutné hlásit prodejní místo i nejbližší Krajské veterinární správě - kompetence úřadů zde nejsou zcela jasně vymezeny.

Navíc, pokud máte na prodej potravin živnost, je nutné ohlásit provozovnu také na příslušném Živnostenském úřadě. Pokud vám ale prodejem nevzniká zisk, pak se podle vyjádření Živnostenského úřadu v Teplicích o živnost nejedná a do kompetence Živnostenského úřadu nespadáte.

Hygienické podmínky

Samozřejmostí je nutnost dodržování základních pravidel hygieny prodeje potravin, o nichž jsme hovořili výše. Ta nejdůležitější jsou shrnuta v „Potravinářském Pateru" SZPI, které je původně formulováno pro farmářské trhy, ale platí obecně pro jakýkoli prodej potravin:

Nebalené potraviny chránit před prachem, dotykem se zemí, kontaktem s kupujícími (ti nesmí na nabízené potraviny sahat, kýchat, kašlat...), kontaktem s rukama prodejce (ideální je s nebalenými potravinami manipulovat podávacími kleštěmi nebo s použitím jednorázových rukavic).

Plochy, na které jsou kladeny potraviny musí být omyvatelné a udržovány v čistotě.

Potraviny vyžadující chlazení (maso, masné a mléčné výrobky, sýry, mléko, čerstvé šťávy, rybí výrobky, cukrářské výrobky a pod.) uchovávat v chladícím zařízení.

Při prodeji nebalených potravin - zajistit dostatek pitné vody (na omytí rukou, ploch, které přicházejí do styku s potravinou apod.). Při prodeji potravin, které se krájí (koláče, masné výrobky, sýry...) zajistit dostatek teplé vody (stačí např. watercooler - umývání náčiní) a pitné vody.

Mít přístup k sociálnímu zařízení.

Každopádně při jakýchkoli nejasnostech doporučujeme kontaktovat příslušný krajský inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Z odpovědí SZPI zpracoval Jan Kotěra, biospotrebitel.cz