Co máme sázet? ptají se pěstitelé

Část pěstitelů zeleniny ve východních Čechách nyní stojí před rozhodnutím co na svá pole zjara vysadit. Bojí se opakování loňské zkušenosti, kdy kvůli bezkonkurenčně nízkým cenám zeleniny ze zahraničí museli zaorávat úrodu. „Zelí budu letos oproti loňsku pěstovat zhruba na třetině plochy, cibuli asi na polovině. Nevím, čím to nahradím. Zřejmě vyseji nějaké obilí, které se dá prodat alespoň za minimální ceny,“ uvažuje soukromý zemědělec David Smetana z Hradce Králové - Svobodných Dvorů. Právě pěstitelé zelí mají po loňské sezoně velké ztráty, které jsou důsledkem levného dovozu z Polska. Zatímco běžná cena, za kterou zemědělci dříve kilogram zelí prodávali, byla dvě koruny, vloni je neprodali ani za korunu. Nezbylo jim tedy, než část úrody zaorat.

„Nechápu, jak je to možné. Úrodu jsem neprodal ani za osmdesát haléřů. Něco podobného se mi za čtrnáct let, co hospodařím, nestalo,“ stěžoval si na sklonku loňského roku Smetana, který ve Svobodných Dvorech hospodaří na pětatřiceti hektarech orné půdy.

„Teď se k zelí z Polska přidala také cibule, které jsou v Nizozemí plné sklady, nebo brambory,“ dodal Smetana. Více než polovinu úrody zelí vloni zaorali také zemědělci v Bolehošti. Tamní zemědělská společnost Agrospol u nás patří k nejznámějším výrobcům kysaného zelí. Ztráty počítají v desítkách milionů korun. „Přitom loňský rok byl velmi dobrý, počasí nám přálo a o zbytek se postarala naše jedinečná půda. Ta všechno však bylo k ničemu, když nám vláda zajistila tak mizerné podmínky, že nás ostatní válcují horším zbožím. To není konkurenční boj, na ten vůbec není prostor,“ míní ekonom zemědělské společnosti Agrospol Bolehošť Josef Poláček.

Za hlavní příčinu svých potíží zemědělci považují nerovné podmínky na evropském trhu. Jejich kolegové ze sousedních zemí prý mají větší výhody, které jim jejich vlády vyjednaly v rámci přístupových jednání s Evropskou unií. „Ostatní země si vykřičely lepší podmínky než my. Například zaměstnavatelé v Polsku mají daňové výhody, nemusí platit zdravotní a sociální pojištění. Kdybychom to nemuseli platit my, ušetřili bychom devadesát tisíc korun za každého zaměstnance ročně, což by dohromady činilo deset milionů korun. Nejde však jen o dovoz z Polska, ale také ze Slovenska nebo Rakouska. Vláda by měla zajistit, abychom nebyli nuceni prodávat odběratelům produkci za ceny nižší, než jsou objektivně vynaložené náklady,“ uvedl Poláček a dodal, že ani letos zlepšení situace nečeká.

„Budeme sázet, ale je to obrovské riziko. Plochu, na které budeme pěstovat, omezíme na polovinu dlouhodobého průměru,“ řekl Poláček.