Co se skrývá za hrou s čísly
01.02.1999 | Metro
Metro 1.2.1999
Co se skrývá za hrou s císly
SLOUPEK
At si kdo chce co chce ríká, zdá se, že se Zemanuv kabinet zase jednou porádne nezamyslel - výsledná chyba je o to tragictejší, že jejím dusledkem bude zrejme další a zbytecný impulz k rustu nezamestnanosti v oblastech, kde již dnes tento problém existuje. Dvacátého ledna letošního roku totiž ministri ve vší tichosti schválili materiál, který odebírá zemedelským podnikatelum hospodarícím v horských a podhorských oblastech (což jsou, mimochodem, práve regiony s již dost vysokým procentem nezamestnanosti) zhruba miliardu korun. Tyto prostredky naopak dostanou podnikatelé, hospodarící v oblastech s objektivne výhodnejšími podmínkami, tedy ti, jejichž podnikatelské zámery by závislé na státní podpore být nemely.
Konstruktéri i kritici uvedeného kroku mají samozrejme po ruce argumentaci - predevším, jak jinak, na základe statistických údaju, císel a casových rad. Jejich interpretace ale je, zejména v prípade Ministerstva zemedelství CR (MZe), které vláde návrh na strukturu dotací predložilo, znacne zavádející. MZe totiž tvrdí, že se oproti lonskému roku zvýšila podpora takzvaných mimoprodukcních funkcí zemedelství zhruba o miliardu korun, že se zvýšila samotná podpora údržby krajiny a že se rozšírila i do dalších, prechodných oblastí s vyšší cenou (tedy kvalitou) pudy. To vše je pravda, jenže celá vec má jeden základní hácek - kdo vlastne na jaký objem financních prostredku dosáhne.
V takovém prípade je rec císel úplne jiná. Reálne totiž vládou schválený návrh znamená, že podnikatelé, kterí hospodarí v nejhorších lokalitách s cenou pudy do dvou korun za metr ctverecní, dostanou letos od státu na hektar zemedelské pudy 2.878 korun (loni 3.960 korun), tam, kde cena pudy ciní od dvou do 3,10 koruny, dostanou 2.370 korun (loni 3.740 korun) a pri cene pudy od 3,11 do 3,50 koruny bude podpora státu cinit 1.608 korun (loni 2.530 korun). Dlužno ríci, že v podhorských a horských oblastech jsou výmery jednotlivých hospodárství celkem velké, takže príjem tamejších zemedelcu se sníží významne. Duležité je pritom uvedomit si, k cemu jsou dotacní prostredky státu v podhorských oblastech urceny. Nejde totiž o podporu zemedelské výroby, tedy o zvyšování stávající nadprodukce jednotlivých komodit, ale v zásade o programy mající krajinotvorný, ekologický a útlumový charakter. Zemedelci v regionech s nižší kvalitou pudy totiž nemohou konkurovat tem, kterí mají objektivne lepší prírodní podmínky - takže zatímco v produkcních oblastech by meli zemedelci vyrábet, v podhorských oblastech jde zejména o ocenení verejného zájmu, což jsou vlastne ony mimoprodukcní funkce zemedelství. Cestou podpory verejného zájmu jde pritom jak Evropská unie, tak svet - zmínený vládní transfer penez k jiným úcelum jde ovšem proti této filozofii. Dusledkem ovšem bude nepochybne velmi dramatická ekonomická situace zemedelcu v podhorských oblastech a zrejme i, a nikdo dnes nedokáže odhadnout procento, krach nekterých z nich. Další souvislosti jsou zrejmé - méne pracovních míst, krajina zarostlá bodlácím, sociální problémy, zvýšení sociálních výdaju státu.
To vše nejspíše proto, že cást zemedelských podnikatelu hospodarících ve výhodnejších klimatických podmínkách potrebuje státní podporu pri rešení vlastních problému. Ministr zemedelství samozrejme hovorí o nutnosti posílení jejich konkurenceschopnosti vuci EU - to je jiste dobrá teze. Jenže tu nezajistí plošne smerovaná státní dotace, navíc na úkor jiných zemedelcu, kterí se mají zejména starat o krajinu. Role státu v produkcních oblastech má smysl pouze v konkrétních definovaných projektech v rámci dlouhodobé koncepce agrární politiky - a i tak by mela být víceméne podpurná, protože kdo nedokáže konkurovat v podmínkách, které má lepší než ten druhý, nemel by zrejme asi vyrábet vubec.
PETR HAVEL, publicista
Další články v kategorii Zemědělství
- Zmírnit dopady mrazů by mohl přesun plodin do vyšších poloh, míní vědci (29.04.2024)
- Čeští zemědělci připravují další protest, bude nejspíš v druhé polovině května (29.04.2024)
- Vinařům způsobily mrazy škodu přes dvě miliardy Kč, zánik hrozí většině ovocnářů (29.04.2024)
- OIV: Světová spotřeba vína loni klesla o 2,6 procenta, byla nejníže od roku 1996 (27.04.2024)
- Budou jablka za 50 korun? Stromy pomrzly v Česku i v Polsku (26.04.2024)
- Výzkumný ústav: Oteplení zvýší aktivitu škůdců, očekává se nadměrný výskyt mšic (26.04.2024)
- Více dřeva, méně betonu. Surovinová politika pro dřevo podpoří tuzemské zpracování dřeva, více se bude využívat i ve stavebnictví (26.04.2024)
- Prouza: Případné zdražení ovoce a zeleniny závisí také na úrodě jinde v Evropě (26.04.2024)
- Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun (25.04.2024)
- Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU (25.04.2024)