Co to roste na tom poli?

V současné době se někteří lidé, kteří byli až doposud zvyklí na klasické plodiny na polích v našich zeměpisných šířkách, někdy nestačí divit, jaké rostliny tam začínají růst.

Ne jinak je tomu i na Sedlčansku, kde se letos začala intenzivně a provozně pěstovat kombinace silážní kukuřice a bioplynové slunečnice na jednom poli. Celková rozloha takto osetých ploch je přes 70 ha a pohled v době květu byl úchvatný. Pruhované pole se zelenou a krásně žlutou barvou vzbuzoval mezi mnohými lidmi úsměv a kroucení hlavou. Důvod volby tohoto postupu není ale estetický, ale hlavně ekonomický. Tento porost je určen pro bioplynovou stanici zemědělského typu, kterou spustili v Dublovicích, a která je určena pro výrobu elektrické a tepelné energie ze zemědělských plodin rostoucích na zemědělské půdě, a kejdy z farmy živočišné výroby.

Celkový konečný výkon je plánován na 1960 kW/hodinu. Dnes je v provozu první etapa, kde si investor prověřil reálnost deklarovaných parametrů, a skutečnost předčila očekávání. Patří si položit otázku, proč pěstují slunečnici zároveň s kukuřicí?

Silážní kukuřice, která je mimochodem velmi vhodnou plodinou pro výrobu bioplynu má v sobě energii, která dokáže v přepočtu vyrobit 460 kW/tuny silážované hmoty o TS 33%. Podíl methanu v bioplynu z této plodiny je cca 54 %.

Silážní porostkukuřice a slunečnice je ale nosičem energie v hodnotě 620 kW/tuny silážované hmoty o TS 33 %. Podíl methanu v bioplynu z této směsi je ca 57%. Toto je záležitost, kdy výtěžnost methanu z hektaru plochy je výhodnější, a tudíž je i vyšší ekonomický přínos v podobě koncentrované energie materiálu.

Sklizeň probíhá dle zralosti slunečnice přímou metodou pomocí plošného adaptéru KRONE EASY COLECT 7500 s řezačkou BIG X 650 se specielně upraveným bioplynovým bubnem také od firmy KRONE. Výkonnost této linky je cca 35 ha za den, což umožňuje vysokou výkonnost sklizně v podobě řezanky 3 až 5 mm dlouhé, která je pro použití v bioplynových stanicích nutností. Bohužel někteří provozovatelé bioplynových stanic si tuto skutečnost neuvědomují a experimentují se svojí ekonomikou natolik, že do BPS dávají materiály o délce materiálu 15 až 20 mm, kde se ale bohužel šidí o cca 25 až 30 % energetického potenciálu jednotlivých plodin.

Tato skutečnost je v přepočtu na finanční prostředky také ztrátou až několika tisíc korun z hektaru pěstované biomasy. Platí zde pravidlo, že kalkulovat se musí ještě před zasetím a následně před sklizní. Zde jsou mezi pěstiteli veliké chyby. Jsme připraveni se s vámi podělit o základní a zásadní informace, které jsou již provozně ověřené v podmínkách provozu bioplynových stanic v České Republice.