ČR - SR: Celní unie může rozšířit ekonomické vztahy

ČR - SR: Celní unie může významně rozšířit ekonomické vztahy

Po letech značně formální existence celní unie mezi ČR a Slovenskou republikou, která měla řadu příčin včetně malé politické vůle o její využití, by bylo třeba, aby k dalšímu pozitivnímu vývoji ve vzájemných vztazích obou zemí došlo také v ekonomické oblasti. Právě existence celní unie (smlouva uzavřena v říjnu 1992) může významným způsobem přispět ke vzniku nadstandardních vztahů v ekonomické oblasti. Je nezbytné nově promyslet realizaci cílů stanovených smlouvou. Jsou jimi kromě volného pohybu zboží a služeb také integrace ekonomik a hospodářské politiky smluvních stran, koordinace obchodní a celní politiky v dohodnutém rozsahu Radou celní unie, včetně dalších ustanovení, která například předpokládala koordinaci zemědělské politiky apod.

Podíl obratu Slovenska na zahraničním obchodě České republiky se snížil z téměř 18 procent v roce 1993 zhruba na 7 procent v roce 1999. Tento vývoj byl nesporně poznamenán hledáním nové efektivnější teritoriální struktury zahraničního obchodu obou zemí. Pozitivní je, že relativní pokles vzájemného obchodu se v roce 2000 zastavil. Nejsou ale zdaleka vyčerpány všechny možnosti, spočívající v nesporných komparativních výhodách, které existují mezi oběma zeměmi. Bez potíží se obejdeme bez tlumočníka, ještě nezanikly mezipodnikové a mezioborové vztahy navázané v době jednotné ekonomiky. V některých oborech nově vznikají prospěšné kooperační vztahy, které již nejsou založeny na direktivních příkazech, ale na ekonomické efektivnosti obou partnerů.

Využití komparativních výhod prioritně závisí na činnosti podnikatelských subjektů obou zemí, na aktivitě v jejich vyhledávání a implementaci. V tomto směru již aktivně působí Česko-Slovenský hospodářský výbor se sídlem v Přerově a Slovensko-Česká obchodní komora v Bratislavě. Byly zřízeny jako poradní orgány pro jednání s vládami v otázkách odstraňování překážek ve vzájemném obchodě s tím, aby na základě praktických zkušeností předkládaly oběma komorám návrhy na řešení problematiky především v oblasti certifikace, zkušebnictví, porovnávání shody a hlavně jejich vzájemného uznávání, dále v oblasti vývozních resp. dovozních omezení, provozu celnic a celního odbavování.

Pro další rozvoj obchodu je třeba dále prohloubit spolupráci hospodářských, obchodních, průmyslových a agrárních komor, kde jsou především ve vztahu k malým a středním podnikatelským subjektům určité rezervy.

Věcí orgánů státní správy je vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj vzájemné spolupráce podnikatelských subjektů. V tomto směru může být pozitivním příkladem Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství SR včetně dodatkového protokolu o zřízení společných odvětvových výborů, uzavřená v květnu 2000. Na jejím základě byly zřízeny pracovní skupiny: pro oblast energetického strojírenství, výrobu a odbyt nákladních automobilů a autobusů, výrobu a dodávky letecké a ostatní vojenské techniky, pro spolupráci v oblasti chemického průmyslu, spolupráci v energetice, pro oblast ochrany spotřebitele.

Celní unie se může stát také faktorem těsnější spolupráce příhraničních regionů, tj. moravsko-slezského, zlínského a jihomoravského na české straně a bratislavského, trnavského a žilinského na slovenské straně. To by mohlo přispět k překonání nemalých problémů, s kterými se po rozdělení společného státu potýkají na obou stranách nové státní hranice. Úsilí o maximální využití možností, které Smlouva o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou poskytuje, je aktuální zejména nyní, kdy se obě země připravují na vstup do Evropské unie.