Cukrovar v Modřanech končí, pěstitelé jsou bezradní

Loňská řepná kampaň v cukrovaru v Praze-Modřanech byla podle všeho poslední. Vedení cukrovaru, jehož majoritním vlastníkem je britsko-francouzská společnost Eastern Sugar, si 8. ledna svolalo své dodavatele a oznámilo jim, že pro příští rok s nimi již nepočítá, neboť cukrovar byl jako neperspektivní uzavřen.

Majitelé cukrovaru své rozhodnutí odůvodnili tím, že cukrovar v metropoli není možné rozšiřovat, poukázali rovněž na ekologickou zátěž a na značné potíže s přepravou řepy na zahlcených pražských komunikacích. Pro Eastern Sugar tím nevzniká žádný větší problém. "Ušetřenou" kvótu přemístí do dalších svých provozů ve východních Čechách a na Hané. Tím spíše, že podle provozního ředitele modřanského cukrovaru Jana Kratochvíla akcionáři společnosti chtějí zvyšovat konkurenceschopnost ve svých zbylých provozech, konkrétně v Hrochově Týnci, v Němčicích a v Kojetíně.

Ztráty řepařů jdou do miliónů

Pěstitelé cukrové řepy z okresů Kladno, Praha-západ, Praha-východ, Litoměřice a Louny, kteří cukrovaru řepu léta dodávali, byli nečekaným oznámením zaskočeni a šokováni. Zemědělské akciové společnosti, družstva, ale i samostatně hospodařící farmáři náhle nemají komu řepu nabídnout. Nositeli nově zavedených kvót na produkci cukru jsou totiž výhradně tuzemské cukrovary. "Ještě loni v říjnu nás cukrovar vyzýval, abycom nahlásili předpokládaný rozsah ploch pro tento rok. Uvedli nás v omyl," tvrdí Václav Drhlík, předseda Zemědělského družstva Peruc na Lounsku. V daném případě jde o 3380 hektarů cukrovky a o kvótu na 21 tisíc tun bílého cukru. Obojí představuje okolo pěti procent celorepublikové produkce, ale hlavně významný precedens. Mezi dodavateli Modřan jsou přitom špičkové podniky, které do techniky na pěstování a sklizeň řepy vložily značné částky. Kvalitní technika na setí a sklizeň řepy spolu s postřikovači stojí okolo deseti miliónů korun. Tolik podle předsedy družstva vlastníků Agros z Vraného na Kladensku Zdeňka Bucka vynaložilo i tamní družstvo. Zrušením její výroby by si lidé méně vydělali, část by zřejmě musela odejít. Cukrovka je ve zdejší oblasti hlavní tržní plodinou, na tržbách podniku se podílí pětinou. Přitom jediné, co cukrovar pěstitelům nabídl, bylo, že jim pomůže s odprodejem této techniky. S hrozbou, že s cukrovkou skončí, se pěstitelé rozhodně nechtějí smířit. Svaz pěstitelů cukrovky Čech podle svého ředitele Jiřího Krouského již o situaci informoval ministra zemědělství Jana Fencla. Společně s představiteli Agrární komory ČR se obrátil i do Paříže na předsedu představenstva Eastern Sugar. Smyslem zavedení kvót bylo podle nich zachování pěstitelských ploch cukrovky v ČR. Potom je otázkou, zda má na neměnnou výši kvót nárok i zpracovatel, který ruší jeden provoz za druhým. Pokud ano, pak způsob, který má pěstování cukrovky podporovat, se stává jeho hrobařem. Nejjednodušší cestou k nápravě by samozřejmě byla dohoda s firmou Eastern Sugar. V případě, že ta odběr definitivně odmítne, se pěstitelé obrátí na Státní zemědělský intervenční fond, (SZIF) jenž kvóty přiděloval. "Jde o to, aby firma podstoupila příslušnou část kvóty cukrovarům v okolí," dodal Krouský. "Teď se ukáže, zda kompetentní místa najdou sílu napravit dřívější chyby, kdy se při privatizaci cukrovarnického oboru a poté i při přidělování cukerních kvót zcela zapomnělo na zemědělce," řekl Právu Bucek.

Řešením mohou být dlouhodobé smlouvy

"Základní problém spočívá v tom, že řada pěstitelů nemá s cukrovary, které odebírají jejich produkci, uzavřeny dlouhodobé smlouvy," řekl Právu tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář. Pokud by se podle něj cukrovar zdráhal takovou dohodu s pěstiteli podepsat, potom jsou tu profesní zájmové organizace, které by měly zavčas zjednat nápravu. "Ke smlouvě musejí být vždy dva partneři. Neznám cukrovar, který by za současných podmínek na podpis dlouhodobé dohody přistoupil," oponuje Bucek. "V EU jsou meziprofesní dohody nedílnou součástí regulace trhu s cukrem," konstatoval náměstek ministra zemědělství Antonín Kalina. Dohody podle něj při uzavření zpracovatelského závodu zaručují povinnost odběratele postarat se o využití suroviny od zemědělců. "V prvním roce musí zpracovatel odebrat například 90 procent nasmlouvaných dodávek, ve druhém 70 procent v dalším 50 procent a až čtvrtým rokem se o odbyt musejí postarat sami zemědělci," vysvětlil Kalina.

Času mnoho nezbývá

Ministerstvo nyní podle náměstka zvažuje cesty, jak vypovězení smluv bez náhrady řešit. Jednou je novela zákona o SZIF. "To ale bude komplikované, neboť oponenti by v tom viděli další omezování podnikatelské svobody. Druhou možností je, že držiteli kvót budou pěstitelé. To je sice neslučitelné s unijní praxí, ale v EU nejsme a po vstupu jsme připraveni regulaci trhu s cukrem překlopit na systém v EU obvyklý," dodal. Po kotrmelcích s cenou cukru a propadu pěstitelských ploch v předchozích letech se stát za cukrovku postavil. Obdobně jako v EU rozdělil jednotlivým cukrovarům kvóty. Ty stanovují, kolik řepy a za kolik mohou zpracovatelé od pěstitelů vykoupit. Stát jim za to dává záruku, že od nich odpovídající množství cukru za pevné ceny vykoupí. Odbyt cukru mimo tento systém není nijak garantován, a tím je i cenově silně znevýhodněn. Současnou podobu kvót zpochybňuje Zbyněk Blažek, agronom Sdružení soukromých zemědělců Peruc: "Původně jsme chtěli prosadit kvóty vztažené přímo na pěstitele, ale neuspěli jsme. Proti bylo ministerstvo i cukrovary. Nyní, když systém mají plně v rukou, jej otočili proti nám." Ve hře jsou i další varianty, včetně možnosti podání na Ústavní soud, aby posoudil, zda účelem státního systému podpory pěstování cukrovky je stabilita cen cukru a ochrana zemědělců, nebo zvýhodnění cukrovarů. Proslýchají se též zvěsti o propojení firem Eastern Sugar a Südzucker, což by znamenalo ovládnutí 52 procent celkové kvóty na výrobu cukru v ČR. To by byl vážný námět i pro antimonopolní úřad. Cukrovka se seje na přelomu března a dubna, ale v případě krachu jednání musejí zemědělci osít plochy něčím jiným. A sít se začíná již koncem února, proto nejpozději do té doby pěstitelé potřebují vědět, na čem jsou. Času na řešení už mnoho nezbývá.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info