CUKROVKA, CUKR červenec 1998 - zpráva MZe ČR (zkráceno)

SituaRnÝ a vrhledovß zprßva

CUKROVKA

CUKR

* +eskß republika disponuje exportovatelnrmi p°ebytky cukru

* Export cukru stÝ×en nÝzkrmi svýtovrmi cenami

* Pokles osevnÝch ploch cukrovky RßsteRný vykompenzovßn zvrÜenou vrrobou cukru z jednoho hektaru

* Restrukturalizace vrrobc¨ cukru

1998

+ervenec

Vydßvß Ministerstvo zemýdýlstvÝ +eskÚ republiky

eeditel odboru strategie a komodit Ing.Ji°Ý Dubec, MZe +R

Odpovýdnr odbornr redaktor:

Ing.Robert Adamec MZe

Zdroje informacÝ, zpracovatelÚ podklad¨

+eskr statistickr ?°ad Praha

Economical Research Service USDA - Sugar and Sweetener Situation and Outlook Report

FAOStat Database

F.O.Licht - International Sugar and Sweetener Report,

Ing.V.Ulrich - poradce v oboru ekonomiky a obchodu, zßstupce cukrovarnickÚho pr¨myslu

Ministerstvo financÝ +eskÚ republiky

Ministerstvo p?dohospodßrstva Slovenskej republiky

Ministerstvo zemýdýlstvÝ +eskÚ republiky

Vrzkumnr ?stav zemýdýlskÚ ekonomiky v Praze

Zuckerwirtschaft, Bartens , Nýmecko

SituaRnÝ a vrhledovß zprßva cukrovka - cukr navazuje na zprßvu vydanou v listopadu roku 1997 a je doplnýna o novÚ informace .

TermÝn "Marketingovr rok" u×Ývanr v situaRnÝ a vrhledovÚ zprßvý vymezuje obdobÝ od poRßtku sklizný do nßsledujÝcÝ sklizný. U komodit cukrovka-cukr zaRÝnß v +eskÚ republice marketingovr rok 1.10. a konRÝ 30.9. nßsledujÝcÝho roku.

Pro ?Rely svýtovrch bilancÝ cukru marketingovr rok zaRÝnß 1. 9. a konRÝ 31.8. nßsledujÝcÝho roku.

OBSAH

+vod

Souhrn

Zßsahy stßtu u komodity cukrovka, cukr

Svýtovr trh cukru

PýstovßnÝ cukrovky v +eskÚ republice

Vrroba cukru v +eskÚ republice

ZahraniRnÝ obchod

P°Ýloha

+VOD

Cukrovarnickr pr¨mysl mß na ?zemÝ +eskÚ republiky velkou tradici. NejvÝce cukrovÚ °epy na naÜem ?zemÝ v celÚ historii bylo zpracovßvßno p°ed prvnÝ svýtovou vßlkou V obdobÝ p°ed rokem 1989 bylo v +SFR vyrobeno asi 1 % z celkovÚ svýtovÚ vrroby cukru a asi 3,8 % z vrroby cukru v Evropý. Vrroba rafinovanÚho cukru se pohybovala v rozpýtÝ od 919 tis. tun (rok 1979) a× po 551 tis. tun vyrobenrch v roce 1988.

P°esto×e produkce cukru poklesla (pr¨mýrnß vrroba cukru za obdobÝ 1992 - 1997 RinÝ 519,3 tis.t), plnÝ cukrovarnictvÝ vrznamnou a nezastupitelnou ?lohu v zemýdýlsko-potravinß°skÚm komplexu +R i nynÝ. Postupnrm vrvojem dochßzÝ k omezenÝ poRtu pýstitel¨ a k stabilizaci perspektivnÝch pýstitel¨ cukrovky p°i restrukturalizaci cukrovarnickrch spoleRnostÝ a vrznamnÚm sni×ovßnÝ poRtu cukrovar¨. Nastßvß trend sni×ovßnÝ osevnÝch ploch. Pokles ploch je vÜak vykompenzovßn vyÜÜÝ intenzitou vrroby, tedy zvyÜovßnÝm hektarovrch vrnos¨ cukrovky a vrroby cukru z jednoho hektaru.

V cukrovarnickÚm sektoru byly dvý mo×nÚ cesty °eÜenÝ. PrvnÝ ponechat stßvajÝcÝ stav zpracovatelskÚho sektoru za cenu nÝzkÚ produktivity prßce, malÚ zpracovatelskÚ kapacity, vyÜÜÝch nßklad¨ a nekonkurenceschopnosti vrrobku a tÝm nßslednÚho ?tlumu Ri dokonce ukonRenÝ pýstovßnÝ cukrovky v +R. Druhß cesta vede p°es dramatickou restrukturalizaci, kdy v obdobÝ 1990 - 1998 bylo celkem uzav°eno 32 cukrovar¨ (z p¨vodnÝch 56). D¨vodem ukonRenÝ Rinnosti týchto cukrovar¨ byla jejich velmi nÝzkß produktivita a nedostateRnß zpracovatelskß kapacita. V roce 1990 Rinila pr¨mýrnß kapacita 1250 t/den a restrukturalizacÝ se zvrÜila na 2570 t/den v roce 1998 (v EU se zpracovatelskÚ kapacity cukrovar¨ pohybujÝ od 4415 t/den ve Opanýlsku do 9868 t/den v NizozemÝ).

UzavÝrßnÝ neproduktivnÝch cukrovar¨ v +R bylo d¨le×itrm p°Ýnosem pro celr cukrovarnickr sektor, neboL kdyby byla jejich Rinnost dßle prodlu×ovanß, doÜlo by d°Ýve Ri pozdýji ke kolapsu celÚho cukrovarnickÚho sektoru. CukrovarnickÚ spoleRnosti zvolily trend investovßnÝ do perspektivnÝch cukrovar¨. K zÝskßnÝ konkurenceschopnosti s EU bude nutnÚ pr¨mýrnou dennÝ zpracovatelskou kapacitu dßle zvyÜovat a× na 5000 tun °epy. Lze p°edpoklßdat, ×e p°i vstupu +eskÚ republiky do EU bude v provozu asi 10 cukrovar¨.

SOUHRN

Celosvýtovß produkce cukru se pro hospodß°skr rok 1997/98 odhaduje na 125,5 mil. tun, co× vrrazný p°esahuje stßle zvyÜujÝcÝ se celosvýtovou spot°ebu cukru. Zßsoby cukru ve svýtý se zvyÜujÝ. ORekßvß se, ×e exportnÝ mo×nosti p°evrÜÝ importnÝ po×adavky a× o 1 mil. tun cukru. Tyto skuteRnosti jsou p°ÝRinou snÝ×enÝ cen surovÚho i bÝlÚho cukru na svýtovrch trzÝch. Vrraznr pokles cen cukru na svýtovrch trzÝch (v dubnu 1998 Rinila cena bÝlÚho cukru na burze v Londrný pouhrch 256,3 USD/t, tj. 8 655 KR/t) byl takÚ jednou z p°ÝRin ekonomickrch ztrßt pro cukrovarnickr sektor v +eskÚ republice.

Nadpr¨mýrnß vrroba 610 tis.tun cukru v cukrovarnickÚ kampani 1996 byla p°ÝRinou vrrazný p°evyÜujÝcÝ nabÝdky nad domßcÝ poptßvkou. DoÜlo k vzniku velkrch exportovatelnrch p°ebytk¨ a v pr¨býhu hospodß°skÚho roku 1996/97 bylo na svýtovÚ trhy vyvezeno 132,2 tis. tun cukru. Na podporu exportu cukru byl v rßmci PGRLF vytvo°en program Export na krytÝ Rßsti ?rok¨ z ?výr¨. Limit urRenr na tuto podporu (100 mil. KR) byl vÜak v roce 1997 vyu×it jen z 37,4 %. Tento program byl obnoven i pro rok 1998 do vrÜe nevyRerpanÚho limitu z roku 1997.

Pokles cen pr¨myslovrch vrrobc¨ na trhu +R na poRßtku roku 1997 byl p°ÝRinou 11% meziroRnÝho poklesu pýstitelskrch ploch cukrovky, kterÚ pro hospodß°skr rok 1997/98 Rinily 92 319 ha. Hektarovr vrnos dosßhl ?rovný 40,32 tun a celkem bylo sklizeno 3 836 tis. tun cukrovky. Cukrovka v uvedenÚm objemu byla v cukrovarnickÚ kampani zpracovßna za 70 dnÝ ve 26 cukrovarech o celkovÚ dennÝ zpracovatelskÚ kapacitý 54 321 tun °epy ( z toho 61,2 % v +echßch a 37,8 % na Moravý). Celkem bylo vyrobeno 540,3 tis. tun rafinovanÚho cukru p°i 14,09% vrtý×nosti v cukrovarech. Exportovatelnr p°ebytek pro hospodß°skr rok 1997/98 RinÝ cca 100 tis. tun a od poRßtku hospodß°skÚho roku do konce kvýtna 1998 bylo zatÝm vyvezeno 39,5 tis. tun, zejmÚna do Ruska a ostatnÝch zemÝ brvalÚho SNS. ZnaRnß exportnÝ nadprodukce bÝlÚho cukru v okolnÝch zemÝch EU a CEFTA mß vÜak pro +R d¨sledek ve stßle obtÝ×nýjÜÝ realizaci cukru na svýtovrch trzÝch. Cukrovarnickr sektor +R vrrazný ovlivnila situace na Slovensku, kde byly rovný× vytvo°eny p°ebytky cukru.

Z obavy p°ed masivnÝm bezcelnÝm dovozem cukru ze Slovenska v rßmci celnÝ unie byly ceny pr¨myslovrch vrrobc¨ stlaReny a× do ?rovný vrrobnÝch nßklad¨ (pr¨mýr za prvnÝch Üest mýsÝc¨ hospodß°skÚho roku 1997/98 Rinil 12,75 KR/kg krystalovÚho cukru). Ztrßty cukrovarnickrm spoleRnostem zp¨sobenÚ vrvozem cukru za svýtovÚ ceny tak nebyly vykompenzovßny ani prodejem cukru na tuzemskÚm trhu. Z toho d¨vodu doÜlo ze strany zpracovatel¨ k tlaku na sni×ovßnÝ vrroby cukru do ?rovný blÝ×ÝcÝ se tuzemskÚ spot°ebý cukru, kterß RinÝ 450 tis. tun. DoÜlo k selekci podpr¨mýrnrch pýstitel¨ cukrovky se kterrmi ji× cukrovary neuzav°ely smlouvu o dodßvce cukrovky. Pokles osevnÝch ploch je vÜak RßsteRný vykompenzovßn vyÜÜÝ intenzitou produkce cukrovky. VelkÚ snÝ×enÝ skliz?ovrch ploch se nenaplnilo a souRasnr odhad skliz?ovrch ploch pro hospodß°skr rok 1998/99 RinÝ 85 300 ha. V hospodß°skÚm roce 1998/99 lze oRekßvat vrrobu rafinovanÚho cukru v objemu 520 tis. tun. P°edpoklßdßme dalÜÝ pokles poRtu pýstitel¨ cukrovky souRasný p°i r¨stu pr¨mýrnrch pýstitelskrch ploch. Zßrove? dojde k dalÜÝ restrukturalizaci ve zpracovatelskÚm sektoru, zejmÚna s ohledem na zvyÜovßnÝ pr¨mýrnÚ dennÝ kapacity cukrovar¨.

Z-SAHY ST-TU U KOMODITY CUKROVKA - CUKR

1. CelnÝ opat°enÝ

Na°ÝzenÝm vlßdy R.312/97 Sb., zve°ejnýnrm ve SbÝrce zßkon¨ v Rßstce 91, veÜel od 1.1.1998 v platnost novr celnÝ sazebnÝk, kterrm se stanovÝ sazby dovoznÝch cel pro zbo×Ý a podmÝnky pro jejich uplatnýnÝ.

SmluvnÝ celnÝ sazby se uplat?ujÝ na zbo×Ý s p¨vodem v zemi, kterÚ +eskß republika poskytuje dolo×ku nejvyÜÜÝch vrhod. SmluvnÝ celnÝ sazby zahrnujÝ celnÝ koncese aplikovanÚ od 1.1.1998 podle vrsledk¨ UK GATT.

Na polo×ky celnÝho sazebnÝku v rßmci skupiny 1701 - T°tinovr nebo °epnr cukr a chemicky Ristß sachar?za, v pevnÚm stavu se nevztahuje smluvnÝ celnÝ kv?ta. P°i dovozu do +eskÚ republiky se uplat?uje smluvnÝ sazba cla 63,0 % (mimo polo×ky 1701 1190 - 72,0 %).

2. LicenRnÝ politika

Licence na dovoz a vrvoz jsou vÜeobecný udýlovßny na zßkladý vyhlßÜky Ministerstva pr¨myslu a obchodu R. 54/98 Sb. LicenRnÝmu °ÝzenÝ p°i vrvozu se stanovenrm mno×stevnÝm omezenÝm podlÚhß t°tinovr, °epnr cukr a chemicky Ristß sachar?za (1701) s roRnÝm mno×stvÝ 20 000 t a melasa (1703) s roRnÝm mno×stvÝ 10 000 t.

Na zßkladý zßvýr¨ meziresortnÝ licenRnÝ komise MZe a MPO byl zvrÜen limit pro vrvoz t°tinovÚho a °epnÚho cukru na 75 000 tun s platnostÝ do 30.9.1998.

LicenRnÝmu °ÝzenÝ bez mno×stevnÝho omezenÝ podlÚhß dovoz t°tinovÚho a °epnÚho cukru.

3. Da?ovß politika

V platnosti z¨stßvß zßkon R.588/92 Sb., o dani z p°idanÚ hodnoty, ve znýnÝ pozdýjÜÝch p°edpis¨ a ?plnÚho znýnÝ R.208/97 Sb.

4. DotaRnÝ politika stßtu

Podp¨rnr a garanRnÝ rolnickr a lesnickr fond

PGRLF pro rok 1998 obnovil program Export, zamý°enr na podporu vrvozu °epnÚho cukru. Limit podpory se stanovuje do vrÜe nevyRerpanÚho objemu finanRnÝch prost°edk¨ 100 mil.KR z roku 1997. VrÜe podpory je stanovena na ?hradu 10 procentnÝch bod¨ z ?rok¨ z ?výru. RozhodnÚ obdobÝ pro realizaci exportu je urReno od 19.5. do 31.12 1998.

Zßsady pro poskytovßnÝ investiRnÝch a neinvestiRnÝch dotacÝ MZe pro rok 1997

Zßsady pro poskytovßnÝ investiRnÝch a neinvestiRnÝch dotacÝ Ministerstvem zemýdýlstvÝ +eskÚ republiky pro rok 1998 byly vydßny na zßkladý zßkona 252/1997 Sb., o zemýdýlstvÝ.

Zßsady byly zve°ejnýny pod R.j. 5216/97-1000.

SV¦TOVT TRH CUKRU

V celosvýtovÚm mý°Ýtku rok od roku stoupajÝcÝ spot°eba cukru a souRasnß ?rove? produkce budou p°ÝRinou poklesu svýtovrch zßsob cukru. Tempo r¨stu spot°eby je vrraznýjÜÝ ne× tempo r¨stu vrroby.

Svýtovß bilance cukru v tis.t

1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98

PoRßteRnÝ zßsoby 39 879,07 37 517,9 38 103,1 45 318,0 46 912,0

Produkce 111 425,7 115 982,1 125 209,4 123 739,3 125 477,9

Dovozy 32 770,8 34 992,0 38 843,5 38 195,8 36 681,7

Spot°eba 112 492,1 114 900,6 118 100,8 121 307,7 123 455,4

Vrvozy 34 065,5 35 488,3 38 732,2 39 033,4 37 770,8

KoneRnÚ zßsob 37 517,9 38 103,1 45 318,0 46 912,0 47 845,4

PodÝl zßsob na spot°ebý 33,35 33,16 38,37 38,67 38,76

Pramen: F.O.Licht

Predikce LondrnskÚho domu Czarnikow se dle odhadu analytickÚho Rasopisu F.O.Licht vrraznýji neliÜÝ a oRekßvß, ×e v marketingovÚm roce 1997/98 svýtovß produkce cukru dosßhne 122,8 mil.t tj. o 320 tis.t mÚný ne× v marketingovÚm roce 1996/97. Z toho 37,994 mil.t. tj 31 % p°ipadß na °epnr cukr.

Svýtovß produkce cukru v roce 1997 dle statistiky FAO dosßhla objemu 123,947 mil. tun, proti roku 1996 to p°edstavuje produkci o 2,1% ni×ÜÝ.

Ukazatele vrroby

Cukrovß °epa 1995 1996 1997 Cukrovß t°tina 1995 1996 1997

Plocha (tis. ha) 7 858 7 651 7 476 Plocha (tis. ha) 18 599 19 794 19 645

Objem produkce (mil.t) 264,8 265,0 263,1 Objem produkce (mil.t) 1 172 1 230 1 245

Svýtovß produkce cukru (mil.t) 118,3 126,6 123,9

Pramen: Statistika FAO

Z celosvýtovÚho pohledu produkci cukru v marketingovÚm roce 1997/98 je negativný ovlivnýna velkrm propadem vrroby °epnÚho cukru v Rusku a na Ukrajiný, t°tinovÚho cukru v jihovrchodnÝ Asii a Kubý, a pozitivný vyÜÜÝ produkce t°tinovÚho cukru v Ji×nÝ Americe zejmÚna BrazÝlii, a °epnÚho cukru v zemÝch EvropskÚ unie a Turecku. Obßvanr klimatickr jev El-Ni?o zp¨sobÝ nejvýtÜÝ ztrßty na produkci cukru v Indii a Thajsku, ale na celosvýtovou bilanci cukru nebude mÝt vrraznr dopad.

Spot°eba cukru mß rostoucÝ trend ve vÜech Rßstech svýta a dlouhodobý p°edevÜÝm v rozvojovrch zemÝch Afriky a Ji×nÝ Ameriky, kde vÜak roste i vrroba. Zßrove? ve svýtý stoupß poptßvka po alternativnÝch sladidlech (HFCS). Mýnovß a ekonomickß krize v zemÝch DßlnÚho Vrchodu bude mÝt pravdýpodobný na spot°ebu cukru negativnÝ vliv z d¨vodu omezenÝ dovoznÝ poptßvky týchto zemÝ (IndonÚsie, Malajsie). Poptßvka po dovozu cukru klesne i v jinrch asijskrch zemÝch, kterÚ byly tradiRnÝmi dovozci cukru, p°edevÜÝm z d¨vodu rozÜÝ°enÝ vrroby v týchto regionech (+Ýna, Pßkistßn) nebo existence vysokrch zßsob cukru (Indie). VyÜÜÝ vrroba cukru v USA a stanovenÝ nÝzkÚ tarifnÝ dovoznÝ kv?ty takÚ nep°Ýznivý ovlivnÝ dovoznÝ potencißl.

Vrrazný se celosvýtový snÝ×Ý dovoznÝ poptßvka po bÝlÚm rafinovanÚm cukru. Dovoz surovÚho cukru poklesne zejmÚna z d¨vodu omezenÝ dovozu do USA. Dovoz surovÚho cukru vÜak bude preferovßn p°edevÜÝm v Rusku a DßlnÚm a St°ednÝm vrchodý, kde existujÝ nebo probÝhß vrstavba rafinÚriÝ cukru a tudÝ× lze oRekßvat vyÜÜÝ dovoznÝ poptßvku po surovÚm cukru v týchto regionech. VÜeobecný bude celosvýtovß exportnÝ nabÝdka p°evyÜovat importnÝ po×adavky.

EVROPA

Evropa zaujÝmß velmi vrznamnÚ postavenÝ ve svýtovÚm obchodu s cukrem, nenÝ vÜak pouze vrznamnrm regionem cukr vyvß×ejÝcÝm, ale takÚ dovozcem. ZßpadnÝ Evropa a p°edevÜÝm zemý EvropskÚ unie jsou nejvýtÜÝm svýtovrm vrvozcem vysoce kvalitnÝho bÝlÚho cukru, zatÝmco zemý vrchodnÝ Evropy a p°edevÜÝm Ruskß federace je velmi silnrm dovozcem jak bÝlÚho tak i surovÚho cukru. NýkterÚ zemý vrchodnÝ Evropy znaRnÚ objemy cukru takÚ vyvß×Ý, jako je Ukrajina a Polsko.

Cukrovß °epa pro marketingovr rok 1998/99 se dle odhadu F.O.Licht bude pýstovat na ploÜe

5 692 tis. ha, co× je mÝrný nad rozsahem ploch cukrovky v marketingovÚm roce 1997/98.

K nejvýtÜÝmu rozmachu v pýstovßnÝ cukrovky a vrroby cukru za poslednÝ roky doÜlo v Turecku, odhaduje se, ×e v tÚto zemi bude v marketingovÚm roce 1998/99 oseto 500 tis. ha, co× je o 18,2 % vÝce ne× v marketingovÚm roce 1996/97. Dojde k o×ivenÝ vrroby v zemÝch brvalÚ Jugoslßvie, kde se bude cukrovka pýstovat na 115 tis. ha.

Celkem by se na evropskÚm kontinentý mýlo v marketingovÚm roce 1998/99 vyrobit 28 965 tis. tun cukru, co× je o 4,3 % mÚný ne× v marketingovÚm roce 1997/98.

Evropskß unie

PrvnÝ p°edpoklady F.O.Licht svýdRÝ o mÝrnÚm poklesu pýstebnÝch ploch cukrovky v zemÝch EvropskÚ unie pro marketingovr rok 1998/99. V marketingovÚm roce 1997/98 se cukrovß °epa pýstovala na ploÜe 2 035 tis. ha, co× je o 3,2 % (65 tis.ha) vÝce ne× uvßdýjÝ odhady pro marketingovr rok 1998/99.

NejvýtÜÝ snÝ×enÝ ploch osetrch cukrovkou se oRekßvß v eecku o 24,5 % a Itßlii o 12,7 %. V zemi s nejvýtÜÝ produkcÝ cukru v Evropý - Francii se oRekßvß snÝ×enÝ ploch o 2,6 % tzn., ×e pro rok 1998/99 bude cukrovkou oseto 410 tis. ha.

Dle odhad¨ oRekßvanr pokles vrroby cukru z hektaru o 5,6 % proti marketingovÚmu roku 1997/98 jeÜtý umocnÝ pokles objemu vrroby. Produkce cukru v marketingovÚm roce 1998/99 dosßhne ?rovný 17 390 tis. tun, co× je o 8,6 % mÚný ne× v marketingovÚm roce 1997/98, kdy bylo vyrobeno

19 031 tis. tun. Pokles produkce cukru lze oRekßvat ve vÜech Rlenskrch zemÝch EU.

P°ehled ukazatel¨ vrroby cukru v zemÝch EU

OsevnÝ plochy cukrovky Produkce cukru z Produkce

(tis.ha) 1 ha (t) (tis. t)

1996/97 1997/98 1998/99 96/97 97/98 98/99 96/97 97/98 98/99

odhad odhad odhad

Rakousko 52 51 49 10,29 10,31 9,96 535 526 488

Belgie - Luc. 104 101 100 9,96 10,93 10,06 1 036 1 104 1 006

Dßnsko 68 68 66 8,04 8,60 7,88 547 585 520

Finsko 34 34 34 4,41 5,79 5,03 150 197 171

Francie 422 421 410 10,89 12,27 11,26 4 594 5 165 4 617

Nýmecko 515 504 503 8,87 8,73 8,54 4 569 4 400 4 296

eecko 40 53 40 7,20 7,55 7,38 288 400 295

Irsko 34 31 31 7,26 7,23 7,06 247 224 219

Itßlie 254 275 240 6,5 6,87 6,20 1 562 1 890 1 488

NizozemÝ 117 114 113 9,62 9,73 9,54 1 125 1 109 1 078

Portugalsko 1 4 4 2,0 18,00 18,75 2 72 72

Opanýlsko 159 149 150 8,21 8,17 7,76 1 305 1 217 1 164

OvÚdsko 59 60 60 7,32 7,25 7,12 432 435 427

Velkß Britßnie 170 170 170 9,44 10,04 9,09 1 604 1 707 1 546

Evropskß unie 2 029 2 035 1 970 8,87 9,35 8,83 17 996 19 031 17 390

Pramen: F.O.Licht

Zemý st°ednÝ a vrchodnÝ Evropy (SVE)

Celkovß vrmýra ploch cukrovky v zemÝch SVE pro marketingovr rok 1998/99 je plßnovßna na 3 090 tis. ha, co× je o 2 % vÝce ne× v marketingovÚm roce 1997/98.

OptimistickÚ jsou oficißlnÝ vrhledy na Ukrajiný, dle kterrch bude oseto asi 1 200 tis.ha tj. o 12,6 % vÝce ne× pro rok 1997/98. OficißlnÝ zdroje dßle uvßdÝ zvrÜenÝ produkce cukrovky na

22 mil.tun z 17,5 mil. tun cukrovky vypýstovanrch pro rok 1997/98 a vrrobu cukru vÝce ne× 2 712 tis. tun. PodobnÚ optimistickÚ vrhledy vÜak byly i v p°edchozÝm roce, avÜak skuteRnost byla velmi odliÜnß. Asociace ukrajinskrch producent¨ cukru vÜak tvrdÝ, ×e osevnÝ plochy poklesnou na pouhrch 600 - 700 tis. ha, z d¨vod¨ velkÚho nedostatku osiva °epy. Pokud se tyto progn?zy naplnÝ, bude na Ukrajiný vyrobeno 1 400 - 1 600 tis. tun cukru, co× nebude postaRovat ani na pokrytÝ domßcÝ spot°eby, kterß se odhaduje na 1 800 tis. tun cukru.

V RuskÚ federaci poklesla produkce cukrovky v market. roce 1997/98 proti 16,2 mil. tunßm vyprodukovanrch v market. roce 1996/97 na pouhrch 13,8 mil. tun. Sklize? cukrovky v tomto roce byla nejni×ÜÝ za poslednÝch 40 let. V pr¨býhu roku 1997/98 bude Rusko nuceno dovÚzt neobvykle velkÚ mno×stvÝ surovÚho cukru - 4 mil. tun. Pro nadchßzejÝcÝ market.rok se oRekßvß produkce cukrovky v objemu 16 mil.tun z plochy 900 tis. ha, p°i pr¨mýrnÚ vrrobý cukru z jednoho hektaru 1,79 tun by bylo umo×nýno vyrobit 1 611 tis. tun cukru, co× je celkem optimistickÚ.

P°ehled ukazatel¨ vrroby cukr v nýkterrch zemÝch SVE

OsevnÝ plochy cukrovky Produkce cukru z Produkce

(tis.ha) 1 ha (t) (tis. t)

1996/97 1997/98 1998/99 96/97 97/98 98/99 96/97 97/98 98/99

odhad odhad odhad

Bulharsko 5 4 4 1,20 1,50 1,50 6 6 6

Rumunsko 136 129 125 1,81 1,77 1,74 246 228 217

Litva 10 13 13 3,20 3,77 3,15 32 49 41

LotyÜsko 31 34 36 3,13 3,82 3,33 97 130 120

Býlorusko 60 62 63 2,00 2,29 2,25 120 142 142

Kazachstßn 45 47 49 1,87 1,85 1,73 84 87 85

Moldßvie 73 74 75 3,14 2,74 3,04 229 203 228

Ukrajina 1 418 1 066 1 200 2,07 2,04 2,26 2 935 2 170 2 712

Rusko 1 071 935 900 1,74 1,44 1,79 1 863 1 350 1 611

Polsko 453 408 400 5,38 5,72 5,21 2 435 2 333 2 084

+eskß rep. 104 92 85 5,88 5,67 6,15 610 540 520

Pramen: F.O.Licht

Cukrovarnickß kampa? 1997/98 v Polsku skonRila v poloviný ledna a produkce dosßhla ?rovný 2 333 tis. tun bÝlÚho cukru. Tento objem sice p°evyÜuje asi o 100 tis.t p¨vodnÝ odhad, p°esto je vÜak o 220 - 230 tis. t ni×ÜÝ ne× produkce z obdobÝ 1996/97. HlavnÝm d¨vodem je mnohem ni×ÜÝ sklize? cukrovky v roce 1997. Celkem bylo do cukrovarnickÚ kampaný zapojeno 76 cukrovar¨ i kdy× nýkterÚ pracovaly pouze nýkolik dn¨. Vrtý×nost cukru z °epy p°evrÜila o 0,24 % hodnoty z p°edchßzejÝcÝho roku a dosßhla 13,27 %.

Export cukru byl v roce 1997 realizovßn v celkovÚm objemu 561 tis. t, z toho 93 tis. t surovÚho cukru. NejvýtÜÝ objem byl vyvezen do Uzbekistßnu (159 tis.t) a Ruska (82 tis. t), do zemÝ EU bylo vyvezeno 21,3 tis.t cukru.

V marketingovÚm roce 1998/99 se oRekßvß, ×e dojde k poklesu osevnÝch ploch proti hosp. roku 1996/97 cca o 12 % a budou Rinit 400 tis. ha. Vrroba cukru bude asi o 350 tis.t ni×ÜÝ ne× v marketingovÚm roce 1996/97 a o 250 tis. t ni×ÜÝ ne× v p°edchozÝm obdobÝ.

V Ma´arsku produkce v kampani 1997/98 Rinila 480 tis. t. Tento objem plný pokryje domßcÝ spot°ebu a pro export zbrvß asi 150 tis t. V marketingovÚm roce 1998/99 lze oRekßvat pokles osevnÝch ploch o 10 % a produkce cukru bude Rinit 419 tis. tun, co× je snÝ×enÝ o tÚmý° o 200 tis. t proti produkci v marketingovÚm roce 1996/97.

Slovensko

Cukrovary p°ed rozdýlenÝm +eskoslovenska byly souRßstÝ jednoho komplexu a slovenskr trh nebyl nijak oddýlen. Kapacita slovenskrch cukrovar¨ nekryla pot°eby trhu s cukrem a podle vrsledk¨ se na Slovensko p°esunovalo 30 - 90 tis. tun cukru. Po oddýlenÝ Slovenska bylo samoz°ejmou snahou slovenskrch cukrovar¨ o zvrÜenÝ vrroby cukru. Toho plný dosßhly v roce 1996, kdy poprvÚ bylo na Slovensku vyrobeno vÝce cukru, ne× bylo mo×nÚ prodat na tuzemskÚm trhu. V tomto roce vznikl p¨sobenÝm nýkolika vliv¨ p°ebytek cukru 18 tis. tun a v roce 1997 se vytvo°il p°ebytek minimßlný 60 tis tun.

V souRasnÚ dobý je Slovensko ve vrrobý cukru plný sobýstaRnÚ. Cukrovß °epa se v roce 1997 pýstovala na ploÜe 47,1 tis. ha, co× bylo nevÝce od rozdýlenÝ federace, proti p°edchozÝmu roku plochy vzrostly o 13 %. Celkovß sklize? cukrovky, vzhledem k ni×ÜÝmu hektarovÚmu vrnosu (38,30 t/ha), Rinila pouze 1668 tis. t, cukernatost Rinila 15,50 %.

Vrroba cukru v roce 1997 Rinila 217,9 tis. t, co× bylo pod ?rovnÝ roku roku 1996. Velmi vrrazný se proti minulrm rok¨m zvrÜil vrvoz a Rinil 20 tis. t.

Vrvoj skliz?ovrch ploch, vrroby cukrovky a vrroby cukru na Slovensku

1993 1994 1995 1996 1997 1998 prog.

Skliz?ovÚ plochy (tis.ha) 32,3 32,1 34,2 41,6 47,1 38

Vrroby cukrovky (tis. ) 1 107 1 110 1 175 1 695 1 668 1 444

Vrroba cukru (tis.t) 139,4 121,5 156,7 225,0 217,9 192,0

Pramen: Ministerstvo p?dohospodßrstva Slovenskej republiky

Pro rok 1998 je p°edpoklad poklesu osevnÝch plochu na 38 tis.ha. P°i oRekßvanÚm hektarovÚm vrnosu 38 t/ha bude umo×nýna vrroba 1 444 tis. t cukrovky a 192 tis.t cukru.

Vrvoj cen cukru na svýtovrch trzÝch

Svýtovr deficit cukru, kterr byl oRekßvßn v roce 1997/98 pravdýpodobný zcela zmizÝ, nebo dojde k tvorbý p°ebytk¨, co× podporujÝ tendence k oslabenÝ poptßvky v Asii a p°ÝznivÚ produkRnÝ ukazatele v Evropý a BrazÝlii.

Lze p°edvÝdat, ×e v krßtkodobÚm vrhledu bude p°eva×ovat spÝÜe p¨sobenÝ faktor¨ s negativnÝm dopadem na vrvoj cen a celkovou situaci na trhu s cukrem. Nejistota na trzÝch je spojovßna s mýnovou krizÝ v jihovrchodnÝ Asii. ORekßvß se, ×e exportnÝ mo×nosti p°evrÜÝ po×adavky dovozu tÚmý° o 1 mil.t, co× vytvo°Ý tlak na pokles na svýtovrch trzÝch.

V souRasnÚ dobý je trend sbli×ovßnÝ cen za surovr a bÝlr cukr z d¨vodu sni×ovßnÝ p°Ýplatku za rafinaci. Tento pokles prÚmie za bÝlr cukr je zp¨soben vyÜÜÝ vrrobou bÝlÚho cukru v zemÝch s nÝzkou spot°ebou cukru, kde jsou v provozu rafinÚrie za ?Relem nßslednrch reexport¨. Cenu takÚ ovliv?uje zvrÜenß poptßvka po levnýjÜÝm velmi kvalitnÝm bÝlÚm cukru z EU, kde je jeho velkß nabÝdka. I kdy× se p¨vodný oRekßvalo, ×e ceny vzhledem k propadu vrroby v jihovrchodnÝ Asii porostou, tak tento trend nebude potvrzen a dÝky rekordnÝ produkci cukru v BrazÝlii a na evropskÚm kontinentu lze p°epoklßdat, ×e nedojde-li k nenadßlrm klimatickrm vrkyv¨m budou mÝt ceny surovÚho i bÝlÚho cukru tendenci k poklesu. Nep°Ýznivý tak bude ovlivnýna disproporce mezi svýtovrmi cenami a cenami pr¨myslovrch vrrobc¨ +R.

P¦STOV-N- CUKROVKY V +ESK+ REPUBLICE

Vrroba cukru je zcela vßzßna na vrrobu cukrovky, trh s cukrovkou je vÜak trhem s cukrem plný vymezen.

Skliz?ovÚ plochy cukrovky v marketingovÚm roce 1997/98 poklesly proti p°edchozÝmu marketingovÚmu roku o 11 %, hektarovr vrnos cukrovky vzhledem k mÚný p°ÝznivÚmu poRasÝ v pr¨býhu vegetace se snÝ×il o 3 %, tyto faktory zap°ÝRinily, ×e celkovß vrroba cukrovky poklesla tÚmý° o 14 % (dle +S+).

VrraznÚ snÝ×enÝ osevnÝch ploch nevedlo k vrraznÚmu snÝ×enÝ mno×stvÝ sklÝzenÚ cukrovky. R¨st produktivity v pýstovßnÝ cukrovky byl takÚ zp¨soben zmýnou alokace pýstitelskrch ploch.

Na zvrÜenÝ vrnosu cukrovky se podÝlÝ zlepÜenÝ celkovÚ agrotechniky, zejmÚna pou×ÝvßnÝ modernÝ sklÝzecÝ techniky, vrkonnrch odr¨d a dostupnost pesticid¨.

Vrvoj, kterr probÝhß vede k razantnÝmu vytlaRovßnÝ pýstitel¨, kte°Ý nedosahujÝ vrnosu alespo? na ?rovni 41 - 42 t/ha p°i 16% cukernatosti.

ZßkladnÝ ukazatele o pýstovßnÝ cukrovky

Rok Skliz?ovß Sklize? Hektar. vrnos

plocha (tis.ha) cukrovky (tis.t) (t/ha)

1992/93 124,1 3 871,5 31,20

1993/94 106,7 4 308,3 40,37

1994/95 91,1 3 240,1 35,57

1995/96 93,1 3 711,6 39,86

1996/97 103,7 4 315,6 41,63

1997/98 92,3 3 722,0 40,32

1998/99 * 85,3 3 750,0 44,00

Pramen: +S+

* odhad MZe

Struktura pýstitel¨ cukrovky

Do roku 1990 pochßzela výtÜina produkce cukrovky z JZD nebo stßtnÝch statk¨. Celkovr poRet pýstitel¨ byl 620. Pr¨mýrnß osevnÝ plocha cukrovky na jednoho pýstitele byla cca 202 ha.

Po roce 1990, kdy byla zahßjena restrukturalizace vlastnickrch vztah¨ v zemýdýlstvÝ poklesla velikost zemýdýlskÚho podniku a tÝm takÚ objem dodßvanÚ cukrovky od jednoho dodavatele. Pokles byl vrraznr v roce 1997, kdy pr¨mýrnß plocha na jednoho dodavatele Rinila 70 ha a celkovr poRet podnik¨ pýstujÝcÝch cukrovku byl cca 1400.

V roce 1998, kdy hospodß°skÚ problÚmy cukrovar¨ nar¨stajÝ, dochßzÝ ke zvrÜenÚmu tlaku i na ekonomiku zemýdýlskrch podnik¨. Lze oRekßvat, ×e dojde k poklesu poRtu pýstitel¨ na 800 a pr¨mýrnß plocha pro pýstovßnÝ cukrovky vzroste na 100 ha. K poklesu pýstitelskrch ploch vÜak dochßzÝ i u výtÜÝch pýstitel¨. Cukrovku p°estßvajÝ pýstovat pýstitelÚ s vrmýrou cukrovky ni×ÜÝ ne×

9 ha.

Vrvoj cen zemýdýlskrch vrrobc¨ cukrovky

VýtÜina cukrovarnickrch spoleRnostÝ urRuje cenu cukrovky pro dodavatele jako podÝl z dosa×enÚ ceny cukru. Aby cena nepoklesla pod ?rove? p°e×itÝ je ve smlouvý mezi pýstitelem a cukrovarem stanoveno, ×e ceny zemýdýlskrch vrrobc¨ za cukrovku p°i 16% cukernatosti nepoklesnou pod hranici 800 KR/t. Cukrovka ze sklizný 1995 a 1997 se platila za ceny na tÚto ?rovni, proto×e cukrovary se musely vyrovnßvat se ztrßtou z exportu cukru na svýtovr trh. V roce 1997 byla ztrßta RßsteRný eliminovßna programem Export PGRLF.

Ceny zemýdýlskrch vrrobc¨ cukrovky (KR/t) Pozn.

Rok zß°Ý °Ýjen listopad prosinec pr¨mýrnß cena

1994 - 679 681 718 683

1995 850 833 834 875 852

1996 844 929 908 952 930

1997 818 839 833 864 848

Pramen: +S+

Pozn. UvedenÚ ceny nejsou koneRnÚ a nejsou zahrnuty p°ÝpadnÚ doplatky

VTROBA CUKRU V +ESK+ REPUBLICE

Pr¨býh cukrovarnickÚ kampaný 1997

Cukrovarnickß kampa? v roce 1997 byla vzhledem k nÝzkÚmu stavu zßsob cukru v cukrovarech zahßjena ji× v poloviný zß°Ý. VýtÜina cukrovar¨ zahßjila kampa? do konce zß°Ý. V provozu bylo celkem 26 cukrovar¨ z toho 17 v +echßch a 9 na Moravý. Celkovß zpracovatelskß kapacita cukrovar¨, kterÚ se roce 1997 z?Rastnily kampaný, Rinila asi 54 321 tun zpracovanÚ °epy denný, z toho cca 61,2 % v +echßch a 38,8 % na Moravý. Doba trvßnÝ kampaný byla 70 dnÝ.

Vrroba cukru z kampaný 1997

Celkovr objem vrroby cukru Rinil 540,3 tis. tun, co× je o 11,4 % mÚný ne× v roce 1996, ale o 4 % vÝce ne× pr¨mýr vrroby za obdobÝ 1992 - 1997.

Vrroba cukru z °epy dosßhla ?rovný 14,09 %, p°i pr¨mýrnÚ cukernatosti °epy 17,08 % a vrtý×nosti cukru v °epý 82,46 %. Vrroba rafinovanÚho cukru z hektaru Rinila 5,67 t, co× vÜak bylo pod ?rovnÝ p°edchozÝho roku.

ZßkladnÝ ukazatele o vrrobý cukru

Rok Vrroba cukru z °epy Vrroba cukru z 1 ha Vrroba cukru ze skliz. °epy

(%) (t/ha) (tis.t)

1992/93 13,13 4,34 544,5

1993/94 13,24 5,17 582,0

1994/95 12,13 4,26 379,0

1995/96 12,62 4,88 460,0

1996/97 13,95 5,88 610,0

1997/98 14,09 5,67 540,3

1998/99 odhad 14,00 6,10 520,0

Pramen: MZe

Bilance produkce a u×itÝ cukru v tis. t

1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99

odhad prog.

PoRßteRnÝ zßsoba 6,7 50,9 54,0 3,0 20,0 19,0 20,0

Vrroba cukru 544,7 575,6 375,2 476,7 610,0 540,3 520,0

Dovoz 1,1 3,1 28,9 25,7 8,9 10,0 10,0

JinÚ zdroje * 30,0

Celkovß nabÝdka 552,5 629,6 488,1 505,4 638,9 569,3 550,0

DomßcÝ spot°eba 1) 431,5 420,6 435,3 455,1 457,7 450,0 450,0

z toho - pr¨myslovÚ zpracovßnÝ 213,5 219,6 238,9 240,2 240,0 240,0 240,0

- maloobchod 218,0 201,0 196,4 214,9 217,7 210,0 210,0

JinÚ u×itÝ * 30,0

Vrvoz 70,1 155,0 49,8 30,3 132,2 99,3 80,0

Celkovß poptßvka 501,6 575,6 485,1 485,4 619,9 549,3 500,0

KoneRnß zßsoba 50,9 54,0 3,0 20,0 19,0 20,0 20,0

* JinÚ zdroje, JinÚ u×itÝ: zdroje SSHR

Pramen: MZe +R, CelnÝ statistika

Zpracovatelskß kapacita cukrovar¨

Celkovß dennÝ zpracovatelskß kapacita cukrovar¨, kterÚ byly doposud v provozu je p°ÝliÜ vysokß, pr¨mýrnß kapacita na jeden cukrovar je vÜak naopak nedostateRnß. Za p°edpokladu 14% vrtý×nosti cukru a dÚlce kampaný minimßlný 85 dnÝ by postaRovala celkovß zpracovatelskß kapacita

42 tisÝc tun °epy denný.

Vrvoj zpracovatelskÚ kapacity cukrovar¨ dle region¨

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

+echy dennÝ kapacita (t) 32 000 34 080 28 830 30 500 31 500 33 231 25 700

poRet cukrovar¨ 25 25 19 19 19 17 10

pr¨m.dennÝ kapacita 1 280 1 363 1 517 1 605 1 658 1 955 2 570

Morava dennÝ kapacita (t) 24 130 25 740 20 640 20 540 20 040 21 090 18 100

poRet cukrovar¨ 14 14 11 10 9 9 7

pr¨m.dennÝ kapacita 1 724 1 839 1 876 2 054 2 227 2 343 2 586

+eskß rep. dennÝ kapacita (t) 56 130 58 820 49 470 51 040 51 540 54 321 43 800

poRet cukrovar¨ 39 39 30 29 28 26 17

pr¨m.dennÝ kapacita 1 439 1 534 1 649 1 760 1 841 2 089 2 576

Pramen. Mze

DennÝ zpracovatelskß kapacita od roku 1992 poklesla do roku 1998 o 22 %, zatÝmco pr¨mýrnß dennÝ kapacita se zvrÜila o 78 %. K zÝskßnÝ konkurenceschopnosti s EU bude nutnÚ zvrÜit pr¨mýrnou dennÝ zpracovatelskou kapacitu na 5 tisÝc tun °epy. Lze tedy p°edpoklßdat, ×e pokraRujÝcÝ transformacÝ dojde k uzav°enÝ dalÜÝch cukrovar¨, a× na asi 10 cukrovar¨, kterÚ budou v +R v provozu p°i vstupu do EU.

Vrvoj zpracovatelskÚ kapacity cukrovar¨ podle skupin

Skupina 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

SDA dennÝ kapacita (t) 18 770 21 030 21 085 22 750 23 750 24 931 16 500

poRet cukrovar¨ 16 16 15 15 15 13 6

pr¨m.dennÝ kapacita 1 173 1 314 1 405 1 517 1 583 1 918 2 750

Eastern Sugar dennÝ kapacita (t) 14 780 15 550 16 020 16 570 15 670 16 220 15 700

poRet cukrovar¨ 9 9 9 9 8 8 8

pr¨m.dennÝ kapacita 1 642 1 728 1 780 1 841 1 959 2 028 2 243

Agrana dennÝ kapacita (t) 5 570 5 700 5 700 6 100 6 100 6 800 6 800

poRet cukrovar¨ 2 2 2 2 2 2 2

pr¨m.dennÝ kapacita 2 785 2 850 2 850 3 050 3 050 3 400 3 400

OstatnÝ dennÝ kapacita (t) 17 010 17 540 6 670 5 620 6 020 6 370 4 800

poRet cukrovar¨ 12 12 4 3 3 3 2

pr¨m.dennÝ kapacita 1 418 1 462 1 668 1 873 2 007 2 123 2 400

Pramen: MZe

Konkurenceschopnost cukrovarnickÚho pr¨myslu +eskÚ republiky

CelÚ odvýtvÝ se dlouhodobrm konkurenRnÝm bojem vyRerpalo. SouRasnß nÝzkß cena cukru na vnit°nÝm trhu a vysokÚ ?rokovÚ sazby bank sni×ujÝ mo×nosti modernizace cukrovar¨ a konkurenceschopnost odvýtvÝ se opÝrß prozatÝm jen o mo×nosti vrrobc¨ cukrovky. Bohu×el i ti vyRerpßvajÝ poslednÝ zbytky rezerv a odvýtvÝ se stßvß ohro×enrm. ORekßvßnÝ krizovÚho vrvoje vedlo k rychlÚmu uzavÝrßnÝ nÝzko kapacitnÝch cukrovar¨. Tuto cestu si vÜak m¨×e dovolit pouze skupina SDA, kterß p°edevÜÝm investovala do zvyÜovßnÝ kapacity a produktivity. P°esto ani zde nejsou vytvo°eny dostateRnÚ mo×nosti k dalÜÝmu rozvoji.

Konkurenceschopnost vyjad°ovanß v porovnßvßnÝ mýrnrch spot°eb energie, paliva, lidskÚ pracovnÝ sÝly, vrtý×nosti cukru sice v poslednÝ dobý roste, p°esto vÜak odvýtvÝ musÝ investovat velkÚ prost°edky do zvrÜenÝ kapacit.

KonkurenRnÝ boj, kterr v p°edchozÝm obdobÝ p¨sobil na restrukturalizaci pozitivný se redukoval pouze na mno×stevný omezenr vnit°nÝ trh. DochßzÝ k tlaku na sni×ovßnÝ pýstovßnÝ °epy a vrroby cukru pouze pro tuzemskou pot°ebu a tato situace nedßvß prostor pro dokonRenÝ restrukturalizace. KonkurenRnÝ boj na obsazenÝ pozic na tuzemskÚm trhu vede k stlaRovßnÝ ceny cukru pod ?rove? nßklad¨ na vrrobu s nßsledkem znaRnrch ekonomickrch ztrßt pro celÚ odvýtvÝ.

P°Ýnosem procesu harmonizace s cukernÝm re×imem v EvropskÚ unii bude zejmÚna stabilizace domßcÝho trhu s cukrem. ZabrßnÝ se kolÝsßnÝ cen, ale ty vÜak budou mÝt rostoucÝ trend. ZvrÜÝ se rentabilita pýstitel¨ a producent¨ cukru a tÝm se snÝ×Ý rizikovost celÚho sektoru a dojde k dlouhodobýjÜÝm investicÝm, kterÚ budou d¨le×itÚ pro zajiÜtýnÝ konkurenceschopnosti.

PodÝl jednotlivrch spoleRnostÝ na trhu s cukrem v roce 1997

Cukrovarnickß spoleRnost PodÝl na trhu s cukrem v +R v %

+eskÚ cukrovary, a.s. 26,74

Cukrovar Dobrovice, a.s. 20,91

Cukrspol, a.s Praha-Mod°any 17,95

HanßckÚ cukrovary, a.s. 12,96

Cukrovar HruÜovany, a.s. 8,98

1. slezskß a.s., cukrovar Opava 7,09

Cukrovar Vrbßtky, a.s. 4,44

MoravskÚ cukernÝ sdru×enÝ, a.s. 0,93

Pramen:MZe

Proti roku 1996 posÝlil p°edevÜÝm podÝl na trhu Cukrovaru Dobrovice, a.s. na ?kor +eskrch cukrovar¨, a.s. , posÝlil takÚ vliv Hanßckrch cukrovar¨. PodÝl ostatnÝch spoleRnostÝ z¨stal vÝce mÚný beze zmýn.

Pr¨mýr cen pr¨myslovrch vrrobc¨ cukru v roce 1997 proti p°edchozÝmu roku vrrazný poklesl a to o 23 %. P°ÝRinou poklesu cen byl velkr p°ebytek cukru z kampaný 1996. Na poklesu cen se takÚ podÝlela situace na Slovensku, kde byl znaRnr p°ebytek cukru a v rßmci celnÝ unie vyvstaly obavy z nadmýrnrch dovoz¨ cukru ze Slovenska. Z d¨vodu zavedenÝ minimßlnÝ garantovanÚ ceny cukru na Slovensku od dubna 1998 lze reßlný p°edpoklßdat, ×e ceny pr¨myslovrch vrrobc¨ +R budou mÝt rostoucÝ trend do ?rovný 14 500 - 14 600 KR/t. Lze p°edpoklßdat, ×e tento trend bude mÝt vliv i na cenu zemýdýlskrch vrrobc¨ cukrovky.

Spot°ebitelskÚ ceny kopÝrovaly vrvoj cen pr¨myslovrch vrrobc¨ a pr¨mýr za rok 1997. Vzhledem k snÝ×enÚmu obchodnÝmu rozpýtÝ poklesl pr¨mýr spot°ebitelskrch cen proti roku 1996 o 26%. Spot°ebitelskÚ ceny budou kopÝrovat vrvoj cen pr¨myslovrch vrrobc¨.

ZAHRANI+N- OBCHOD

ZahraniRnÝ obchod s cukrem v roce 1997 byl ve znamenÝ snahy o vrvoz velkrch p°ebytk¨ cukru z kampaný 1996. Celkem bylo za kalendß°nÝ rok 1997 vyvezeno 134,1 tis.tun cukru. NejvýtÜÝ objem byl vyvezen ve t°etÝm RtvrtletÝ.

Vrvoj dovozu a vrvozu cukru v tunßch

1994 1995 1996 1997 1998

Dovoz Vrvoz Dovoz Vrvoz Dovoz Vrvoz Dovoz Vrvoz Dovoz Vrvoz

Leden 78 8 771 526 1 237 1 223 1 741 449 5 744 489 1 664

+nor 879 7 382 2 156 2 356 1 567 1 277 475 8 460 989 4 310

B°ezen 158 13 942 5 179 3 927 1 868 1 363 767 9 634 1 577 4 979

Duben 98 6 628 2 328 1 561 2 068 1 173 948 6 920 1 481 5 572

Kvýten 52 15 178 3 202 2 638 2 295 1 458 1 305 6 021 363 5 396

+erven 29 13 671 3 695 5 744 3 057 3 702 862 13 165

+ervenec 6 11 305 3 272 8 528 1 708 1 988 328 23 683

Srpen 564 6 951 3 611 9 154 1 848 2 540 375 31 787

Zß°Ý 656 1 515 3 049 4 316 3 017 2 377 435 11 025

eÝjen 508 2 745 2 070 4 524 1 161 3 164 675 3 523

Listopad 954 5 180 2 149 4 072 799 5 768 637 11 902

Prosinec 386 2 367 2 164 4 180 1 017 6 819 1 006 2 136

Kal. rok 4 368 95 635 33 403 52 238 21 627 33 370 8 262 134 066

Mark. rok 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97

3 048 155 026 28 866 49 753 25 034 30 395 8 921 132 189

Pramen: CelnÝ statistika

V marketingovÚm roce 1996/97 nabylo saldo zahraniRnÝho obchodu s cukrem kladnÚ hodnoty ve vrÜi 123,3 tis. tun, co× ve finanRnÝm vyjßd°enÝ p°edstavuje 1,2 mld. KR. Celkovr vrvoz proti p°edchozÝmu obdobÝ vzrostl o 77 %.

PozitivnÝ vliv na vrvoz mýl program PGRLF Export, kterrm byly podpo°eny Rßstkou 37,4 mil.KR

(z limitu 100 mil. KR) ?výry poskytnutÚ vrrobc¨m cukru v celkovÚ vrÜi 1,525 mld. KR.

Za prvnÝch Üest mýsÝc¨ marketingovÚho roku 1997/98 bylo vyvezeno 28 505 t a dovezeno bylo 5 373 t, saldo sice vykazuje kladnou hodnotu 23 132 t, avÜak proti stejnÚmu obdobÝ 1996/97 se snÝ×ilo o 33,8 % (dovoz vzrostl o 15,1 % a vrvoz poklesl o 27,9 %). Pro posÝlenÝ exportu cukru byl znovu obnoven program PGRLF Export s rozhodnrm obdobÝm od 19.5. 98.

TeritorißlnÝ rozdýlenÝ vrvozu cukru z +eskÚ republiky v tunßch

Zemý/Teritorium 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98

Evropskß unie 5 415 13 916 5 787 10 730 7 509

z toho:

Nýmecko 1 311 12 666 4 991 2 326 1 152

Rakousko 123 0 0 1 012 2 721

Francie 1 218 1 3 023 150

Opanýlsko 247 704 447 1 423 2 324

Itßlie 1 549 0 6 1 822 1 157

ostatnÝ zemý EU 2 184 328 342 1 124 5

CEFTA 63 460 35 078 24 199 59 421 3 758

z toho:

Slovensko 46 220 33 519 23 205 9 476 1 546

Polsko 513 1 067 849 49 792 2 010

Ma´arsko 16 727 492 145 140 158

Rusko 52 763 18 17 25 348 8 391

ost.zemý brv. SNS 1 299 18 262 28 308 18 201

Pramen: CelnÝ statistika

V hospodß°skÚm roce 1996/97 bylo nejvrznamnýjÜÝm odbýratelem ReskÚho cukru Polsko, kam bylo vyvezeno 38 % z celkovÚho vyvezenÚho objemu. Tento trh pro rok 1997/98 nenÝ perspektivnÝ, z d¨vodu zruÜenÝ preferenRnÝ sazby cla na dovoz cukru do Polska.

PerspektivnÝ trh i pro rok 1997/98 jsou zemý brvalÚho Svazu nezßvislrch stßt¨ (SNS) hlavný Rusko, st°edoasijskÚ stßty Uzbekistßn (11 824 t), Turkmenistßn (1 384 t) dßle Býlorusko (956 t ), Litva (504 t) a Ukrajina (305 t). Dßle se, avÜak v menÜÝ mÝ°e da°Ý vyvß×et do Bulharska (606 t), Bosny a Hercegoviny (751 t) a ze zemÝ EvropskÚ unie byl vrvoz uskuteRnýn do Rakouska (2 721 t ), Opanýlska (2 324 t ) a Itßlie (1 157 t).

V ÜirÜÝm pohledu na zahraniRnÝ obchod cukrem v +eskÚ republice nelze opomenout zahraniRnÝ obchod s vrrobky, kterÚ obsahujÝ cukr. Jednß se p°edevÜÝm o cukrovinky, RokolßdovÚ cukrovinky, trvanlivÚ peRivo, zpracovanÚ a konzervovanÚ ovoce, limonßdy a zmrzlinu.

Celkovr objem dovozu cukru ve vrrobcÝch v roce 1996: 24 042 tun

Celkovr objem dovozu cukru ve vrrobcÝch v roce 1997: 24 309 tun

Skup. cel.saz. 1704 1806 1905 811,2006-8* 2105 2202

Nßzev Cukrovinky +okolßda Trvanl. peRivo Konz. ovoce Zmrzlina Limonßdy

1 vrrobky (t) 10 284 18 408 11 038 17 390 10 452 29 835

9 cukr (t) 4 711 9 635 1 301 3 041 2 370 2 984

9

6

1 vrrobky (t) 10 857 17 699 13 608 17 526 13 093 22 314

9 cukr (t) 4 987 9 223 1 558 3 354 2 956 2 231

9

7

Celkovr objem vrvozu cukru ve vrrobcÝch v roce 1996: 31 920 tun

Celkovr objem vrvozu cukru ve vrrobcÝch v roce 1997: 33 339 tun

Skup. cel.saz. 1704 1806 1905 811,2006-8* 2105 2202

Nßzev Cukrovinky +okolßda Trvanl. peRivo Konz. ovoce Zmrzlina Limonßdy

1 vrrobky (t) 13 410 18 934 22 218 9 791 2 116 79 981

9 cukr (t) 5 784 9 614 3 427 4 660 436 7 998

9

6

1 vrrobky (t) 15 271 18 590 25 802 10 252 2 111 82 865

9 cukr (t) 6 628 9 373 3 864 4 758 430 8 287

9

7

* Ovoce zmrazenÚ,2006-ovoce konzervovanÚ cukrem, 2007-d×emy,ovocnÚ ×elÚ, marmelßdy, 2008-ovoce s p°Ýdavkem cukru

V obchodu s týmito vrrobky je ka×dr rok vykazovßno kladnÚ saldo. NejvýtÜÝ polo×kou tÚto skupiny jsou nealkoholickÚ nßpoje a limonßdy. U polo×ek cukrovinek a Rokolßdovrch cukrovinek dochßzÝ k tÚmý° vyrovnanÚ bilanci. P°ispÝvß se tÝm k o×ivenÝ domßcÝho trhu s týmito vrrobky a spot°ebitel mß k vrbýru rozmanitÚ druhy a znaRky tohoto zbo×Ý.

Pe-LOHA R. 1

Regulace trhu cukru v zemÝch EvropskÚ unie

V EvropskÚ unii je produkce cukru °Ýzena od roku 1968 prost°ednictvÝm spoleRnÚho tr×nÝ re×imu (COM), kterß je souRßstÝ SpoleRnÚ zemýdýlskÚ politiky (CAP).

HlavnÝmi principy SpoleRnÚho tr×nÝho re×imu (COM) jsou:

- produkRnÝ kv?ty (kontrola produkce),

- financovßnÝ exportu p°ebytku cukru prost°ednictvÝm cukrovar¨ a pýstitel¨ °epy,

- preferenRnÝ dovoz surovÚho t°tinovÚho cukru k zabezpeRenÝ vytÝ×enÝ rafinÚriÝ,

- pomoc rozvojovrm zemÝm ACP - Afrika, karibskÚ ostrovy, Pacifik (dohoda z LomÚ).

RozliÜuje se: kv?ta A, kv?ta B a cukr C. Kv?ty se vztahujÝ na cukr a izogluk?su a jsou platnÚ na danr marketingovr rok.

- Kv?ta A (zßkladnÝ) p°edstavuje mno×stvÝ cukru, kterÚ cukrovar vyrobÝ v rßmci jemu p°idýlenÚ kv?ty A.

- Kv?ta B (vypoRÝtanß) je mno×stvÝ cukru, kterÚ cukrovar vyrobÝ mimo kv?tu A, ale v rßmci celkovÚho souRtu kv?ty A a B.

NßrodnÝ kv?ty B byly stanoveny tak, aby slouRenÚ kv?ty A a B (maximßlnÝ) vyjad°ovaly historickou vrÜi produkce. Z toho d¨vodu se v jednotlivrch Rlenskrch zemÝch liÜÝ velikost kv?t B ve vztahu ke kv?tßm A.

- Cukr C p°edstavuje produkci, kterou cukrovar vyrobÝ mimo souRet kv?ty A a B.

Cukr vyrobenr nad maximßlnÝ kv?tu (souRet kv?t A a B) nem¨×e brt prodßn na vnit°nÝm trhu EU, ale mß brt vyvezen na svýtovr trh bez exportnÝch subvencÝ, a to p°ed 1. lednem nßsledujÝcÝm po konci marketingovÚho roku ve kterÚm byl vyroben. Zßrukou, ×e bude export cukru C bezpeRný uskuteRnýn, je uvalovßnÝ pokuty odpovÝdajÝcÝ nejvyÜÜÝmu dovoznÝmu poplatku za obdobÝ p°edchozÝch 18 mýsÝc¨ plus mýsÝRnÝ skladovacÝ poplatky - 1,21 ECU/100 kg cukru.

(P°Ýklad: Pokud cukr C vyrobenr v marketingovÚm roce 1995/96 nebyl vyvezen p°ed 1.lednem 1997 Rinila pokuta 59,26 ECU/100 kg).

Pokud nebude vyvezen veÜkerr cukr C, existuje mo×nost p°evÚst Rßst tÚto produkce pro u×itÝ v nßsledujÝcÝm marketingovÚm roce. Toto mno×stvÝ odpovÝdß maximßlný 20 % velikosti danÚ kv?ty A, p°iRem× o toto mno×stvÝ je krßcena kv?ta A pro p°ÝÜtÝ marketingovr rok. Cukr se m¨×e p°evßdýt jen z cukru C nebo i z kv?ty B. Naprostß výtÜina je vÜak p°evßdýna z cukru C.

Celr systÚm cen v EU podepÝrß intervenRnÝ cena bÝlÚho cukru. P°edstavuje cenu ze zßvodu za nÝ× Komise EU nakoupÝ prost°ednictvÝm intervenRnÝch organizacÝ kv?tovr cukr od zpracovatel¨ a p°edstavuje minimßlnÝ cenu. Pro cukr C neexistuje ×ßdnß ekvivalentnÝ cena. Podle nßvrhu EvropskÚ Komise intervenRnÝ cena bÝlÚho cukru v obdobÝ od 1.7.1997 do 30.6. 1998 Rinila 65,19 ECU/100 kg.

Od svÚho zavedenÝ mß cukernÝ re×im EU zvlßÜtnÝ rysy - pýstitelÚ a zpracovatelÚ cukrovky musÝ platit produkRnÝ dßvky k financovßnÝ exportu, korespondujÝcÝmu s jejich vlastnÝ nadprodukcÝ.

- PrvnÝ zßkladnÝ dßvka RinÝ u kv?ty A a B 2 % z intervenRnÝ ceny - 1,2638 ECU/100 kg, to odpovÝdß cca 180 mil. ECU v rßmci EU.

- Druhß produkRnÝ dßvka je aplikovßna pouze u kv?ty B a RinÝ 30 % z intervenRnÝ ceny -24,9601 ECU/100 kg, to RinÝ cca 460 mil. ECU. Je-li to pot°ebnÚ tato produkRnÝ dßvka m¨×e brt zvrÜena a× na 37,5 % z intervenRnÝ ceny, v tomto p°Ýpadý to reprezentuje vybranou Rßstku cca 575 mil.ECU. VrÜe poplatk¨ zßle×Ý na rozdÝlu mezi produkcÝ na cukernÝ kv?ty a spot°ebou cukru a na vrvoji svýtovÚ ceny cukru. Pr¨mýrnÚ nßklady na poplatky jsou do 10 % z intervenRnÝ ceny cukru. ProdukRnÝ dßvky jsou placeny cukrovary a rafinÚriemi, ale zpracovatelÚ mohou 60 % dßvek uvalit na pýstitele cukrovky, tak×e ve skuteRnosti RinÝ vrÜe dßvky uvalenÚ na cukrovar pouhrch 40 %.

CukernÝ re×im EU podporuje vrvoz p°ebytk¨ cukru jako prost°edek kontroly mno×stvÝ cukru na tuzemskÚm trhu. ZpracovatelÚ cukru a obchodnÝci vyu×ÝvajÝ exportnÝch refundacÝ, kterÚ p°eklenujÝ rozdÝl mezi svýtovrmi cenami a domßcÝmi dotovanrmi cenami. ExportnÝ refundace se poskytujÝ formou trdennÝch tendr¨, nebo na zßkladý sazeb stanovenrch Evropskou komisÝ a stanovenÝm sazby subvence v p°Ýpadý cukru obsa×enÚho ve zpracovanrch vrrobcÝch.

P°i dovozu do EU se aplikujÝ specifickÚ celnÝ sazby u surovÚho cukru ve vrÜi 38,2 ECU/100 kg a bÝlÚho cukru 47,2 ECU/100 kg v obdobÝ od 1.1. do 30.6. V obdobÝ od 1.7. do 31.12. je vrÜe cla ni×ÜÝ a RinÝ 36,7 ECU/100 kg u surovÚho cukru a 45,4 ECU/100 kg u bÝlÚho cukru. Dodatkovß cla se v EU stanovujÝ na zßkladý Dohody o zemýdýlstvÝ UK GATT a jsou aplikovßna v souladu s tzv. zvlßÜtnÝmi ochrannrmi opat°enÝmi (SSG).

Zßkladem pro vrpoRet dodatkovÚho cla je rozdÝl mezi pr¨mýrnou dovoznÝ cenou CIF (representativnÝ cena stanovenß Evropskou komisÝ) a prahovou cenou (p°edstavuje pr¨mýr svýtovrch cen v referenRnÝm obdobÝ 1986 - 1988), tento rozdÝl je jeÜtý odstup?ovanr podle procentnÝho podÝlu danÚho rozdÝlu v¨Ri prahovÚ cený.

RepresentativnÝ ceny a dodatkovß cla jsou vyhlaÜovßny v ?°ednÝm listu Office Journal a jsou p°edßvßny p°Ýmo celnicÝm v jednotlivrch Rlenskrch zemÝch EvropskÚ unie.

Jestli×e representativnÝ cena (centrßlný stanovenß cena p°edstavujÝcÝ odhad cen CIF) klesne vrznamný pod prahovou cenu, je mo×no uvalit dalÜÝ dodateRnß cla.

P°Ýklad: polo×ka 17019910 - bÝlr cukr

ZßkladnÝ clo 47,2 Ecu/100 kg

Prahovß cena 53,1 Ecu/100 kg

RepresentativnÝ cena (nepravidelný se obmý?uje) 25,92 Ecu/100 kg

DodatkovÚ clo (nepravidelný se obmý?uje) 7,75 Ecu/100 kg

Celkovß celnÝ sazba (zßkladnÝ + dodatkovÚ clo) 54,95 Ecu/100 kg

Vzhledem k takto vysokÚ celnÝ ochraný, minimßlnÝ intervenRnÝ cený cukru v EU a cený ReskÚho cukru nenÝ dovoz cukru z +R do EU ze strany dovozce vrhodnr. Cena jednÚ tuny cukru dovezenÚho z +R RinÝ asi 840 ECU/t = 31 500 KR/t.

P°i poslednÝm rozÜi°ovßnÝ EU byly vyu×ity nßsledujÝcÝ zp¨soby p°idýlenÝ kv?t. Pro zemý, kterÚ byly Ristrmi dovozci býhem referenRnÝho obdobÝ, byla urRena kv?ta A jako pr¨mýr vrroby danÚ zemý za referenRnÝ obdobÝ (5 letÚ referenRnÝ obdobÝ). Kv?ta B se urRila jako 10 % kv?ty A. Nap°Ýklad v p°Ýpadý Finska pr¨mýrnß vrroba v obdobÝ 1987/88 - 1991/92 Rinila 133 433 t bÝlÚho cukru. Toto mno×stvÝ se stalo finskou kv?tou A. Kv?ta B je 10 % tohoto mno×stvÝ tj. 13 343 t. Pokud je zemý v referenRnÝm obdobÝ Ristrm vrvozcem, p°edstavuje kv?ta A pr¨mýrnou vrrobu minus pr¨mýrnr Ristr vrvoz a kv?ta B se rovnß pr¨mýrnÚmu RistÚmu vrvozu v tomto obdobÝ. To je p°Ýpad Rakouska, kde byla pr¨mýrnß produkce v pýtiletÚm referenRnÝm obdobÝ 390 410 t bÝlÚho cukru. +istr vrvoz ze zemý v tomto obdobÝ byl 73 881 t. Vrsledkem byla kv?ta A ve vrÜi 316 529 t (tj. 390 410 - 73 881). +istr export ve vrÜi 73 881 t byl pou×it pro urRenÝ kv?ty B v Rakousku.

Pro +R by bylo nevrhodnÚ stanovenÝ produkRnÝch kv?t na zßkladý p°ijatrch zßvazk¨ WTO/GATT, dle kterrch lze se stßtnÝ subvencÝ vyvÚzt velmi malÚ mno×stvÝ cukru (v roce 1998 to RinÝ 5300 t). HmotnostnÝ objem subvencovanrch export¨ by tak p°edstavoval cca 1 % domßcÝ spot°eby cukru.

Pe-LOHA R. 2

Vrvoj dennÝch zpracovatelskrch kapacit v jednotlivrch cukrovarech

1994 1995 1996 1997 1998 skupiny

Dobrovice 3 500 4 000 5 000 6 500 6 600

MýlnÝk 1 800 1 800 1 800 2 700 2 900

+×ice 1 400 1 400 1 400 1 600 1 600

BaÜnice 1 300 1 300 1 300 1 450 1 600

+eskÚ Mezi°ÝRÝ 1 300 2 000 2 000 2 400 2 500

Novr Byd×ov 1 100 1 100 1 100 1 050

P°edmý°ice 1 000 1 000 1 000 1 031

Cerhenice 1 200 1 200 1 200 1 300 SDA

+eskr Brod 1 200 1 200 1 200 1 200

Vrdy 1 180 1 200 1 200 1 400

Doksany 1 050 1 050 1 050

Lovosice 1 400 1 400 1 400 1 300

Äatec 1 050 1 050 1 050 1 200 1 300

Litovel 1 400 1 800 1 800 1 800

Brodek 1 400 1 400 1 400 1 400 1 500

DolnÝ Be°kovice 1 050 1 050 1 050 1 200 1 200

Hroch¨v Trnec 4 000 4 200 4 200 4 400 4 500

KojetÝn 1 920 1 920 1 920 1 920 2 000 Easter Sugar

Mod°any 1 350 1 500 1 500 1 700 1 700

NýmRice nad Hanou 1 900 1 900 2 800 2 800 3 000

Prosenice 1 650 1 800

Velvary 1 000 1 050 1 050 1 050

Zvolenýves 1 750 1 750 1 750 1 750 1 750

HruÜovany 4 300 4 300 4 300 5 000 5 000 Agrana Internac.

UniRov 1 400 1 800 1 800 1 800 1 800

Opava 2 600 2 600 3 000 3 200 3 200 Opava

Drahanovice 1 050 OstatnÝ

UherskÚ HradiÜtý 1 670 1 670 1 670 1 670

Vrbßtky 1 350 1 350 1 350 1 500 1 600

SDA 19 880 21 500 22 500 24 931 16 500

Easter Sugar 16 020 16 570 15 670 16 220 15 700

Agrana 5 700 6 100 6 100 6 800 6 800

1. slezskß Opava 2 600 2 600 3 000 3 200 3 200

OstatnÝ 4 070 3 020 3 020 3 170 1 600

Celkem 48 270 49 790 50 290 54 321 43 800

Pramen: MZe