Další útok na ochranu zemědělské půdy
15.02.2013 | Haló noviny
Půda je základní přírodní složkou životního prostředí. Patří k základním podmínkám existence života na souši, nejen proto, že lidstvo živí. Špatné zacházení s ní vede k její degradaci. Následkem bývá často hlad. Nejedna civilizace skončila krátce poté, co zničila půdu, která ji živila.
Nejotřesnějším případem je největší poušť světa Sahara, která asi z poloviny vznikla v důsledku změny klimatu, a z druhé poloviny ji vytvořil nešetrnou exploatací půdy člověk.
Následky nešetrného hospodaření s půdou můžeme vidět ve Středomoří i u nás, byť mají jinou podobu. Zemědělství jižní Moravy dnes již zřetelně trpí rostoucí degradací zemědělské půdy v důsledku jejího nešetrného obhospodařování.
Snaha chránit zemědělskou půdu od dob první průmyslové revoluce připomíná boj s větrnými mlýny. Zabírá se další a další zemědělská půda pro potřeby těžby i výstavby, obhospodařování zemědělské půdy není rozhodně šetrné, na zákony k ochraně zemědělské půdy se velmi často kašle. Otrlí monetaristé je napadají coby přežitek údajného komunismu.
Příliš účinné nejsou ani odvody za odnětí zemědělského půdního fondu zemědělské výrobě, zavedené v Československu v roce 1966. Od té doby byly mnohokrát zvyšovány, až v roce 1989 dosáhly zhruba úrovně alespoň částečně stimulující snížení záborů zemědělské půdy. Následná inflace po roce 1989 ale jejich stimulační účinek zrušila.
Nový systém odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu z roku 1992 byl sice odvozen z bonitace půdy (odvíjel se od její úrodnosti), ale vycházel z cen roku 1989. Příliš ochranu zemědělské půdy tudíž stimulovat nemohl. Pokračující inflace jeho stimulační účinky dále snižovala. Zásadním problémem bylo nemálo pokusů tyto odvody omezit nebo zrušit.
Ke zvýšení odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu došlo až v roce 2011 v rámci snahy omezit kalamitní růst extrémně dotovaných fotovoltaických elektráren. Neuplynulo ale mnoho vody a Senát bleskově schválil návrh na zásadní zrušení odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu, pokud se půda zabírá na výstavbu dálnic, průmyslových zón apod.
Prý je třeba podpořit ekonomiku. Jakoby krizí léta těžce sužované zemědělství nebylo významným aspektem pokračující ekonomické krize. Jakoby ničením životního prostředí někdo dosáhl prosperity.
Mám za to, že je třeba ve sněmovně tento návrh zákona odmítnout.
Jan ZEMAN
Další články v kategorii Zemědělství
- Budoucnost vinic: Restrukturalizace místo expanze. Vinaři se více zaměřují na zvýšení efektivity a udržitelnosti. (03.03.2026)
- K zastropování dotací s předsedou ASZ ČR Jaroslavem Šebkem na CNN Prima NEWS (03.03.2026)
- Zelináři hospodařící ekologicky by mohli nově získat dotaci na pěstování batátů (02.03.2026)
- Agrofert rozšířil představenstvo o pět nových členů na celkových 12 členů (02.03.2026)
- Výroba masa v hradeckém kraji byla loni druhá nejvyšší v historii kraje (02.03.2026)
- Téměř 2 miliardy korun do lesů a zmírnění sankcí za nesplnění administrativních lhůt: 7. kolo podpory na rozvoj venkova přináší zjednodušení (01.03.2026)
- ÚOHS: ZD Dolní Újezd a firma KFI mohou koupit choceňského výrobce osiv Oseva Uni (28.02.2026)
- Češi jedí víc vepřového a kuřecího. Dovoz masa je o 37 miliard vyšší než vývoz (27.02.2026)
- Reuters: Neobvykle teplý březen může v Indii ohrozit úrodu pšenice a řepky (27.02.2026)
- Celosvětová produkce kávy bude v příští sezóně na rekordu, analyzuje Rabobank (27.02.2026)

Tweet



