Dát si rybu, nemá chybu – ale stojí to miliony

Kampaň slovenského ministerstva zemědělství pod heslem "Dát si rybu, nemá chybu" měla dostat domácí rybu na slovenské stoly. Kapříky sice úřad nerozdával, objednal kvůli tomu ale reklamy za miliony – s velmi spornými výsledky.

Sladkovodní ryby, které rybáři na Slovensku produkují, totiž Slováci příliš nejedí. Celkem si v průměru dopřejí asi pět kilo rybího masa ročně. Jde ale o údaj, který zahrnuje domácí i mořské ryby. Kolik přesně připadá na místní sladkovodní produkci, ministerstvo neví - anebo nechce zveřejnit. Oznámilo jen, že číslo roste, a vyhodnotilo si to jako úspěch své kampaně.

Ministerstvo dnes zadává reklamní kampaň do rádií, překvapivě si ale vybírá i ty, které nemají vysokou poslechovost. Stojí ho to desítky tisíc eur - tedy miliony korun, které z velké části hradí z evropských fondů. Už dřív se reklamy objevily i v soukromé televizi, jejíž majitel má blízko k vedení vládnoucí sociální demokracie.

Podezření, že nechává vydělat stranické sponzory, ministr zemědělství rázně odmítá. Podle něj má zvýšená konzumace velmi pozitivní dopad na slovenské rybářství. V odvětví přitom pracuje jen 75 stotisícin procenta obyvatel země. Naprostá většina konzumovaných ryb se dováží, což platí i pro vánoční kapry. Slovensko totiž nemá dostatek rybníků, a tak asi 90 procent šupináčů přijede během adventu z Česka.

Za několik let se spotřeba rybího masa na Slovensku zvedla o 300 gramů. Můžou za tím být třeba i rybí prsty, které se místním vodním plochám dostaly nejblíž ve chvíli, když je kolem nich vezly zmražené do supermarketu.

Pokud by za nárůstem skutečně byly sladkovodní ryby, může jít o české kapry nebo vietnamského pangasiuse. A i kdyby za nárůstem byl třeba místní pstruh - stálo skutečně za to utratit desítky milionů, aby statistika povyskočila o 30 deka? Ptá se zpravodaj ČT David Miřejovský. Podle ministerstva bezpochyby ano.

Také český projekt Ryba domácí na propagaci toho, aby lidé jedli více sladkovodních ryb, doprovázelo podle Nejvyššího kontrolního úřadu podezřelé financování. Projekt stál 178 milionů a financoval se z dotací ministerstva zemědělství. NKÚ našel chyby skoro za dva miliony korun. Peníze šly například na kolo štěstí nebo na infolinku, na kterou nikdo nevolal.

Zdroj: ČT24