Denně zmizí půda jako tři Václaváky. Zábory se usnadní

Sněmovna sice minulý týden zamítla senátní návrh, který měl výrazně usnadnit zábor nejkvalitnější zemědělské půdy, ale poslanecká varianta i tak více otevírá možnosti na další zabetonovávání české krajiny.

Představte si plochu velkou jako tři Václavská náměstí. Přesně o takovou rozlohu přichází každý den česká krajina. Václavák měří něco přes čtyři hektary a podle vládní zprávy k novele zákona o ochraně zemědělské půdy se v posledních letech každodenně zastaví nebo jinak promění pole, louky či pastviny o rozloze 12 až 15 hektarů.

Sněmovna minulý týden schválila nová pravidla pro "ochranu" zemědělské půdy, která možnosti výstavby nových hal, skladů či silnic usnadňují.

"Vládní novela sice přináší opatření pro kvalitativní zlepšení ochrany půdy, ale na druhou stranu zavádí řadu výjimek. U ekologicky citlivých území poplatky za zábor půdy pro stavbu snižuje. V případě dálnic, průmyslových hal a skladišť podporovaných státem se nemá platit vůbec," uvedla asociace ekologických organizací Zelený kruh, která se zabetonováváním české krajiny dlouhodobě zabývá. Podle sdružení navíc poslanci jednu z výjimek ještě prodloužily o čtyři roky.

Povodně i genetika

Rozdrobování krajiny přitom podle poslední zprávy o stavu životního prostředí, kterou projednala i vláda, patří k významným problémům, které negativně ovlivňují charakter území a mají zásadní vliv na lidi, živočichy i rostliny.

"Negativní dopady nejsou často okamžité, avšak dlouhodobé a nevratné," upozorňuje dokument, který ve spolupráci s dalšími institucemi zpracovala česká informační agentura životního prostředí CENIA. Rozčleňování krajiny kvůli novým silnicím a dalším stavbám včetně skladů nebo satelitních městeček například zvyšují hlukovou zátěž nebo snižují možnosti rekreace. Zabetonovaná půda nedokáže vsakovat dešťovou vodu, takže se zvyšuje riziko povodní.

Zásadní je rovněž dopad na živočichy a rostliny. Nejenže se zmenšuje území, kde jednotlivé druhy organismů žijí, ale zároveň se rozdělují i populace těchto druhů, brání se jejich migraci, omezují se zdroje potravy a snižují reprodukční příležitosti. "Výsledkem je ztráta genetické pestrosti a snížená životaschopnost populací a ekosystémů," připomíná zpráva.

Průmyslová sleva

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) tvrdí, že schválená novela je výsledkem mnohaměsíčního jednání. Podle vládní verze budou například levnější odvody u výrobních hal a skladů schválené do konce roku 2014 v územním plánu.

"Oceňuji, že Poslanecká sněmovna nepřijala řadu pozměňovacích návrhů k této novele, které by výrazně zvýšily počet výjimek z platby poplatku za vynětí ze zemědělského půdního fondu," dodal posléze ministr Brabec. A když obhajoval předlohu v Senátu, prohlásil: "Průmyslové zóny nejsou vypuštěny z placení poplatku, jen se snižuje na úroveň přibližně 160 až 180 korun za metr čtvereční, což není málo.

"Podle ministra byly dosavadní poplatky za zábor půdy v porovnání s okolními státy příliš vysoké. "Tak vysoké poplatky za vynětí nemá žádná země, možná žádná země na světě, rozhodně žádná sousední země, ať už Německo, Rakousko nebo další země. Prostě jsme to přepálili, jak je bohužel v tomto státě zvykem, že se jde někdy z extrému do extrému," poznamenal Brabec.

Podle nevládních organizací jsou ovšem poplatky za zábor zemědělské půdy jediným skutečně účinným nástrojem její ochrany před zastavováním a ničením. Připomněly, že po jejich zvýšení před pěti lety ubývala půda nižším tempem, ale i tak mizely denně hektary nejcennější ornice.

"Současná výše poplatků za zábor půdy nestačí na motivaci developerů k vyššímu využití starých průmyslových areálů (takzvaných brownfields) či méně atraktivního nezastavěného území," konstatovala ekologická komise Akademie věd v době, kdy sněmovna rozhodovala o osudu vládní předlohy. "Kabinet se ve svém programovém prohlášení zavázal k posílení ochrany orné půdy a půdního fondu. Předložil však novelu zákona, která snižuje poplatky za zábor půdy, ty přitom představují jediný skutečně účinný ekonomický nástroj na ochranu půdy."

Autor: Pavel Baroch