Divočáci způsobili miliardové škody, kvůli teplé zimě může být hůř
24.02.2014 | ČT 24
Škody, které způsobují přemnožená divoká prasata farmářům, se podle ministerstva zemědělství vyšplhaly už na víc než tři miliardy korun ročně. A pokud se jejich počty radikálně nesníží, mohou dosáhnout až pěti miliard. Jenomže letošní teplá zima spíš nahrává tomu, aby přemnožených divočáků znovu výrazně přibylo. Podle ministerstva zemědělství se musí v nejbližší době ulovit asi 200 tisíc prasat, aby se jejich počty dále nezvyšovaly.
Ministerstvo zemědělství jen v roce 2012 vyčíslilo škody na zemědělské produkci na 3,5 miliardy korun. Letos budou možná ještě horší, díky teplé zimě má totiž většina narozených selat mnohem větší šanci na přežití. Přežijí i slabší kusy, které by jinak v normální zimě zahynuly.
V teplé zimě mají navíc divočáci dostatek potravy, takže rychleji nabydou na váze a budou se moct dříve rozmnožovat. A silnější bachyně obvykle vrhnou více selat. Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka navíc připomíná, že byl loni semenný rok dubu a někde i buku, takže potravy pro divoká prasata je dostatek. Všechno tedy nahrává dalšímu skokovému nárůstu přemnožených divočáků.
Početní stavy stále stoupají od roku 1990, a to i přes intenzivní lov, který dosáhl v roce 2012 rekordních 185 381 kusů. "Ačkoli se jarní kmenové stavy pohybují od roku 2007 do současnosti mezi 65 a 69 tisíci kusy, je podle rostoucích škod a množících se stížností možné usuzovat, že v posledních 3 až 4 letech narostla populace o jednu třetinu," uvedlo loni ministerstvo zemědělství ve své zatím poslední zprávě, která se týkala přemnožené lesnízvěře. "Pokud se tedy má zastavit růst početních stavů prasete divokého a zajistit jejich snížení, musí se v nejbližší době ulovit zhruba 200 tisíc kusů ročně," dodalo ministerstvo.
Podle Českomoravské myslivecké jednoty si za současné problémy s divočáky mohou zemědělci do značné míry sami. Prasata se totiž stahují do "bezpečných" rozlehlých lánů s řepkou, pšenicí a kukuřicí. A tam se prakticky nedají lovit. Bachyně přitom vrhne mláďata i několikrát do roka. Kvůli velkoplošnému zemědělství jsou vysoké stavy divočáků například i v Německu nebo ve Francii, kde se také nedaří jejich počty snížit ani přes rekordní úlovky.
Další články v kategorii Zemědělství
- Erozní vyhláška má řešit i vítr, Motoristé plánují změny (15.12.2025)
- Šebestyán vedl zemědělský dotační fond, od letoška zastupoval velké agropodniky (15.12.2025)
- Na Litoměřicku a Nymbursku se potvrdila v malochovech newcastleská choroba (15.12.2025)
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné (11.12.2025)
- Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výsledky veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II (11.12.2025)
- Zemědělci by mohli nově řešit i větrnou erozi, MŽP připravilo novelu vyhlášky (10.12.2025)
- Podcast | Šebek: Nelžeme si do kapsy, že nová vláda bude podporovat malé a lokální farmy (10.12.2025)

Tweet



