DRŮBEŽ - 4.11.1998

DRUBEŽ - 4.11.1998

Jatecná kurata

Prumerné ceny zemedelských výrobcu u komodity jatecná kurata se ve 43. a 44. týdnu podle pramenu Agronet dále mírne snížily. Na konci 44. týdne cinila prumerná republiková cena 27,88 Kc/kg živé hmotnosti v I. jakostní tríde, cenové rozpetí bylo od 27,30 do 28,50 Kc/kg (horní hranice byly vypláceny v prípade príplatku na vyšší hmotnost kurat). Ve stejném období roku 1977 byla cena 1 kg jatecných kurat 27,47 Kc/kg. Je nutné si pripomenout úroven rocní inflace a nárusty vstupu proti roku 1997, abychom pochopili nelehkou situaci zemedelcu.

Obchodní ceny kurat v tomto období navýšily svoji hodnotu o 5 haléru a na konci 44. týdne dosáhly hodnoty 56,96 Kc/kg zamraženého kurete v I. jakosti.

Vejce

Na trhu s vejci je situace již nekolik týdnu vyrovnaná, kdy dochází k mírnému nárustu zájmu o vejce.

Prumerná cena netrídených vajec byla na konci 44. týdne 1,76 Kc/ks. Vetší zásoby vajec na skladech výrobních závodu resp. zpracovatelu nejsou, pred koncem roku, kdy poptávka po vejcích vrcholí, je cenová úroven nižší, než tomu bylo ve stejném období roku 1997, kdy byla cena 1 netrídeného vejce 1,85 Kc/ks. Je nutno dodat, že ve stejném období lonského roku byl výrazný zájem o naše vejce v zahranicí, v soucasné dobe není vyšší export vajec realizován díky nižším nabízeným cenám zahranicních importéru.

Spotrebitelské ceny vajec na konci 44. týdne byly na úrovni 2,56 Kc/ks.

Prognóza:

Nepredpokládáme pro nejbližší období velký pohyb v cenových relacích jatecné drubeže i opracované drubeže u prumyslových zpracovatelu. U cen vajec je urcitý predpoklad pro další mírné zvyšování všech typu cen.

Informace ze zahranicí:

Možnosti rozvoje výroby drubeže

O možnosti rozvíjet v CR výrobu drubeže s úmyslem exportovat, je možné uvažovat zejména v oblasti chovu krut. Tento predpoklad vychází ze statistik Evropské unie (EUROSTAT). Evropská unie v roce 1997 patrila k nejvetším exportérum drubežího masa na svete, kdy vyvezla cca 1 mil. tun, zejména masa kurecího. Pritom však importovala cca 300 tis. tun drubežího masa. Významný a zvyšující se podíl v importech patril práve dovozum krut respektive kvalitních krutích dílu. Nejvetšími dovozci krutího masa bylo Nizozemsko, dále pak Nemecko (dovoz 384 000 tun drubežího masa!!!), rovnež Rakousko. Nejvetším exportérem krutího masa do zemí EU bylo Madarsko, dále Brazílie.

Nesmíme zapomínat na možnost exportu méne hodnotných krutích dílu (dolní stehno, krídla, corpus po získání prsní a stehenní svaloviny) do zemí bývalého SSSR a dalších zemí bývalého východního bloku (Rumunsko, Bulharsko, nekteré zeme bývalé Jugoslávie atd.). V techto zemích došlo v posledních 8 letech až k padesátiprocentnímu omezení produkce drubežího masa. Tyto zeme i pres problémy v ekonomice importují méne hodnotnou jatecnou drubež (slepice a rovnež již zmínené díly krut) jak ze zemí EU, tak Madarska a od dalších významných svetových exportéru.

Prameny: Agrospoj 41/98, Nový venkov 10/98, Agra-Europe 39/98