Drůbežářům hrozí kvůli pádu cen krachy

Zhruba padesátka velkých tuzemských výrobců vajec balancuje nad propastí. Ceny vajec řadu měsíců padají při současném vzestupu cen většiny vstupních surovin, především obilí a krmných směsí.

Vzniklé ztráty podle odhadů producentů přesáhly letos již 250 miliónů korun. "Pokud by tento vývoj měl pokračovat ještě půl roku, většina domácích výrobců vajec zkrachuje," řekl Právu předseda Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU) František Novák. Nabídka s poptávkou se přitom u vajec podle něj již zcela vyrovnaly a ani dovozy nejsou důvodem pro případný další cenový propad. Průměrná farmářská cena jednoho vajíčka se přitom od března 2001, kdy byla 2,10 Kč, propadla až na 1,37 Kč za kus letos v srpnu, tedy téměř o třetinu. Až září přineslo mírné oživení. Pokles spotřebitelských cen tak výrazný nebyl, přesto jsou vejce v některých hypermarketech k mání za ceny okolo 1,50 Kč za kus. Velké drůbežářské podniky se proto snažily vstoupit do jednání se silnými obchodními řetězci s cílem zastavit cenový pokles a docílit takové ceny, které by jim umožnily vrátit se do černých čísel. Aby se vůbec domohli slyšení, pohrozili producenti zastavením dodávek vajec až na dobu dvou týdnů.

Obchodní řetězce drží ceny dole

Moc dobře však nepochodili. Řetězce si v podobných situacích hledají - což neplatí zdaleka jen u vajec - jiné subjekty, které jsou ochotny jít na ještě nižší ceny, případně si při výpadku některých svých dodavatelů vypomohou dovozem. Snahy výrobců vajec o získání lepších cen kromě toho začal prošetřovat brněnský antimonopolní úřad. "Současný stav existenčně ohrožuje značnou část velkochovů, do nichž jejich vlastníci a potažmo i celá společnost vložili a v souvislosti se vstupem do Evropské unie ještě vloží miliardové investice," řekla Právu tajemnice drůbežářské unie Vlasta Lukšanová. Nynější realizační ceny jsou podle ní natolik deformovány, že producenti budou zřejmě donuceni přistoupit k razantnějšímu snížení stavů nosnic. To se však po čase promítne v rychlém růstu cen vajec, kterých bude na trhu nedostatek. Vajec se u nás za rok vyrobí a spotřebuje okolo tří miliard, z toho přibližně polovina se vyprodukuje ve velkochovech, převážně klecových. Průměrná spotřeba na obyvatele a rok se u nás pohybuje kolem 300 vajec, což je o málo víc, než kolik jich snese za rok jedna nosnice (průměr ve velkochovech činí asi 275 vajec). Ve spotřebě vajec zaujímá Česko jedno z prvních míst ve světě. Zpracování vajec je v posledních letech ovlivněno změnou stravovacích návyků. Vejce jsou vytěsňována z řady finálních výrobků, jako jsou těstoviny či pečivo. Poměrně velký podíl se jich zpracovává na tekuté či sušené vaječné hmoty.

Vstup do EU přinese zvýšení nákladů

Zastoupení malochovů slepic i podíl samozásobení vejci z těchto chovů zůstávají v České republice ve srovnání s vyspělou Evropou vysoké. Pokud jde o velkochovy, také u nás roste podíl alternativních chovů - na hlubokých podestýlkách, ve výbězích či voliérách, jež zajišťují zvířatům lepší životní podmínky a větší pohodu (welfare). Tak laciná jako doposud však vejce v budoucnu už patrně nebudou. I u nás se připravují přestavby klecových technologií tak, aby splňovaly požadavky Evropské unie. Minimální standardy pro ustájení nosnic stanovuje směrnice Rady EU č. 74/1999. Přizpůsobení se těmto standardům je a ještě bude investičně velice nákladné. Česká republika si na tento účel dohaduje s Bruselem dokonce přechodné období. Při současném stavu na trhu ovšem hrozí, že čeští producenti vajec se vstupu do Evropské unie vůbec nemusejí dožít.