Duch Konventu se už pomalu začíná vytrácet

Rozhovor s Petrem Drulákem, Lucií Königovou a Petrem Kratochvílem autorským kolektivem Zprávy o hlasování kvalifikovanou většinou Ústavu mezinárodních vztahů v Praze o Konventu, reformě institucí, české debatě a fungování státní správy. Zprávu si můžete přečíst zde.

Integrace:Můžete říct, jaký jste měli podnět k vypracování této zprávy?

Drulák: Byl to zájem Ministerstva zahraničích věcí, které chce získat jasnou představu o zájmu České republiky na rozšiřování hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) pro další mezinárodní jednání. Identifikovat, kde nemá ČR problém, a kde bychom měli prosazovat zachování veta. Žádná taková studie zatím vypracována nebyla.

Integrace:Je možné chápat tuto aktivitu tak, že na půdě ÚMV vzniká tým, který se bude specializovat na témata projednávaná na Konventu, případně na následné Mezivládní konferenci (IGC)?

Drulák: Je možné říci, že se jedná o tým lidí, kteří se zabývají evropskou integrací. Otázka reformy institucí je samozřejmě jedním z hlavních témat.

Integrace:Ministr Cyril Svoboda uvedl, že se chystá vznik meziresortního orgánu, který pravděpodobně povede státní tajemník Kohout. Tento orgán by měl koordinovat činnost české státní správy směrem k EU. Budete se nějakým způsobem podílet na jeho činnosti?

Drulák: O tom zatím nic nevíme. Když nás přizvou, tak samozřejmě rádi.

Integrace:Vaše zpráva vznikla na žádost pana Kohouta?

Drulák: Ano, pana Kohouta a pana ředitele Jančárka (OKEU).

Integrace:Integrace: Ve zprávě uvádíte, že nikdo z MZV konkrétní zkoumané oblasti a články nekomentoval.

Drulák: To není žádná nevůle ze strany MZV. My jsme, stejně jako při jiných studiích, které jsme pro MZV dělali, postupovali čistě deduktivně, a protože tato studie ještě není úplně hotová, s postoji MZV jsme ji zatím nekonfrontovali. Je to v podstatě polotovar, který byl předložen k veřejné diskusi.

Integrace:Získali jste ale od MZV nějakou zpětnou vazbu, případně nějaký komentář od pana Kohouta?

Drulák: Ministerstvo vzalo naši zprávu na vědomí. Žádný komentář jsme nedostali.

IIntegrace:Můžete shrnout závěry vaší zprávy?

Drulák: Jak jsem již uvedl, stále nemáme její konečné znění. Už nyní ale můžeme tvrdit, že ve většině oblastí, které jsou otevřené diskusi o přechodu ke QMV, by Česká republika neměla mít s touto změnou problémy. Na druhou stranu existuje asi deset nebo patnáct oblastí, kde budeme mít zájem na zachování práva veta. Těchto oblastí je tedy dost málo.

Kratochvíl: Postupovali jsme tak, že jsme nejprve vytvořili naše vlastní odhady, které jsme poté konfrontovali s názory jednotlivých ministerstev. V 90% případů, kdy došlo k rozporu mezi naším odhadem a postojem odborníků z ministerstev, byl posun od našeho původního předpokladu zachování jednomyslnosti ke QMV.

Drulák: Z metodologického hlediska jsme nastavili předpoklady spíš konzervativně. To znamená, že v oblastech, kde jsme si nebyli jisti, jsme postupovali opatrněji a ponechali veto. Po konzultacích s resorty nám jejich odborníci v některých případech přesvědčivě ukázali, že trvat na právu veta nemá v těchto bodech smysl. Posun oproti našim předpokladům vycházel spíš z naší neznalosti konkrétní problematiky a z toho, že jsme záměrně dělali konzervativní odhad.

Integrace:Bude váš tým pokračovat v podobných projektech?

Drulák: To záleží na ministerstvu zahraničí.

Integrace:Metodologie zpracování barvy semaforu je zajímavá. To byl váš nápad?

Königová: Ano, to vymyslel kolega Drulák.

Integrace:Ještě zpět ke zmíněnému meziresortnímu orgánu, který by měl koordinovat agendu a práci české státní správy směrem k EU. Jaké máte v souvislosti s vaším projektem zkušenosti s fungováním české státní správy?

Königová: Myslím, že koordinační orgán je víc než zapotřebí. Setkali jsme se s tím, že pravá ruka mnohdy neví, co dělá levá. Resorty by si často mohly vzájemně pomáhat efektivně sdělovat informace, spolupracovat na spojené agendě nebo na věcech, které je k sobě váží. V současné době tomu tak není.

Kratochvíl: Mou osobní zkušeností je, že dvě ministerstva, která se jakoby zčásti překrývají, například Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti, často po něčem pátrají nebo se snaží vypracovat zprávu, kterou v druhém resortu buď už mají, nebo o ni také usilují. Stačilo by tedy, kdyby postupovali společně. K tomuto jevu často dochází tam, kde se agenda kříží. Ministerstvo sociálních věcí mě například při výzkumu odkazovalo na Ministerstvo spravedlnosti a naopak.

Integrace:Domníváte se, že už je v jistém smyslu pozdě na vytvoření takového koordinačního orgánu? Nezaspali jsme?

Königová: Pozdě není nikdy, ale už je za pět minut dvanáct.

Kratochvíl: Zrovna při tomto výzkumu se nepřítomnost takového orgánu projevila. Právě u otázek se spornou kompetencí resortů docházelo mnohdy k takovému přehazování horkého bramboru. Kdyby koordinační orgán existoval, byl by tento jev trochu eliminován.

Drulák: Problém je v tom, že určité meziresortní orgány existují, ale na fungování české státní správy to stejně není patrné. My jsme loni dělali studii, kde jsme se dotazovali asi devadesáti úředníků na to, kde vidí největší problémy fungování státní správy. Největší identifikovaný problém byla meziresortní koordinace. Druhým nejčastěji uváděným problémem byla vnitroresortní koordinace. Takže to, že pravá ruka neví, co dělá levá, je asi obecný problém, který se ustavením takového grémia patrně zcela nevyřeší.

Integrace:MZV je podle ministra Svobody v současné době bombardováno požadavky na personální asistenci v souvislosti s obsazováním úřednických míst, které mají v ostatních resortech pokrýt unijní agendu. Domníváte se, že personální obsazení evropských odborů na jednotlivých ministerstvech, jak jste se s ním setkali v rámci svého výzkumu, je nyní dostatečné a kvalitní? Jsou ministerstva po této stránce dobře připravená?

Königová: Některá mají poměrně silné týmy, ale opět záleží na resortu.

Kratochvíl: Jsou tam velké výkyvy. Konkrétně Ministerstvo kultury nemá například ani evropský odbor. Příslušné oddělení, které se zabývá agendou EU, zápasí s nedostatkem kvalifikovaného personálu. To je jeden extrém, na druhé straně například ministerstvo financí je velmi dobře připraveno a jak jsem měl možnost zjistit, ti lidé opravdu vědí, o co jde.

Königová: Někde už dokonce mají přípravu na zasedání ve společných výborech při Radě EU a Evropské komisi. Snaží se připravovat, kontaktovat s kolegy ze zahraničí, spolupracovat se zahraničními poradci a orientují se i v legislativních předpisech. Někde je to ale naopak tápání ve tmě.

Drulák: To je dáno i tím, do jaké míry je ten který resort zasažen evropskou problematikou. Pro ministerstvo kultury nebude asi EU prioritou, naopak pro ministerstvo financí to bude velmi důležité. V některých státech je dokonce ministerstvo financí hlavním ministerstvem koordinujícím evropskou politiku. U nás bude jedním z těch rozhodujících, důležitých ministerstev. Z tohoto důvodu odpovídá očekáváním, že bude mít dobře připravené odborníky a fungující evropskou sekci.

Integrace:Domníváte se, že je možné, aby se z meziresortního orgánu vyvinulo ministerstvo pro evropské záležitosti?

Drulák: Nápady na evropské ministerstvo tu už byly, ale nezískaly dostatečnou podporu. Je otázka, zda by to mělo smysl. Existují samozřejmě pro i proti.

Integrace:Vypracování vaší zprávy bylo pravděpodobně zadáno s ohledem na činnost Konventu. Domníváte se, že Konvent stihne, co stihnout má? Nestane se vaše zpráva podkladem pro vyjednávání IGC?

Drulák: Tato zpráva podle mého názoru není věc bezprostředně pro Konvent. Samozřejmě se ho dotýká, ale viděl bych to dlouhodoběji. Otázka rozdělení kompetencí a postupu zavádění QMV nebude pravděpodobně na tomto Konventu definitivně dořešena. Co se týče vlastního Konventu, myslím, že idea, že by Konvent vše dokončil do 20. června, je velmi ambiciózní. Realističtější je podzim.

Königová: Do června se zřejmě bude usilovat o dokončení první části ústavní smlouvy. Když si dnes přečteme zápis z debaty na plenárním jednání Konventu, najdeme řadu odkazů k detailně propracovaným článkům právě v druhé části nové smlouvy. Do jisté míry je to opět ono odsouvání pomyslného horkého bramboru ve chvíli, kdy je dejme tomu konsensus o základních obecných principech. Řeší-li se mechanismus nebo přesné vyjádření, přesná rovnováha, zpracování se většinou ponechává na druhou část. Pokud já vím, v současnosti existuje jeden jediný článek z druhé části ústavní smlouvy. Proto si myslím, že Konvent stihne maximálně první část, zvlášť když nyní přichází na řadu Společná zahraniční a bezpečnostní politika a reforma institucí.

Integrace:Na summitu v Aténách ale dala Patnáctka jasně najevo, že si přeje, aby Konvent skončil v červnu.

Königová: To určitě. Podle toho, co jsem slyšela, už ani neexistuje vůle pokračovat. Takový ten duch Konventu se už pomalu začíná vytrácet a řada delegátů dává najevo, že déle než do června už pokračovat nechtějí. Mají také jiné vlastní vytížení a na plenární jednání dojíždí čím dál tím méně delegátů.

Kratochvíl: Určitě se nestihne všechno. Například zrovna kvalifikovaná většina nebo další klíčové otázky nebudou téměř s jistotou vyřešeny.

Integrace:Zatímco v Čechách se diskuse o Konventu nebo obecně o budoucnosti EU pomalu otevírá a rozbíhá, Konvent, jak jste uvedla, svým způsobem končí. Jak podle vás probíhá v českém prostředí debata o těchto otázkách?

Königová: Na akademické půdě se zhruba v posledním roce začalo diskutovat víc. Debata v médiích je obecně na špatné úrovni. Některá témata se obtížně medializují a média ani nemají zájem. Když už se něčeho chytnou, tak je samozřejmě přítomna nutná míra zobecnění. Mnohdy se vypíchne něco, co v tu chvíli není absolutně relevantní nebo se netýká přímo jevu, který je předmětem článku, ale hodí se to tam jako takový přílepek. Člověku se to pak spojí takovou zvláštní zkratkou.

Drulák: Já si myslím, že česká debata probíhá v podstatě bez jakéhokoli vlivu Konventu. To znamená, že debatu o EU, kterou máme, bychom měli i bez tohoto shromáždění. Témata, která se diskutují v českém prostředí, jsou spíše svázaná se vstupem. Konvent českou debatu neovlivňuje, ačkoli je to možná škoda.

Integrace:Mohli byste také komentovat diskusi, která probíhá na politické úrovni? Ministr Cyril Svoboda nedávno kritizoval Poslaneckou sněmovnu, že nevěnuje dostatek pozornosti budoucnosti EU. Když už se o EU hovoří, soustředí se jednání výhradně na vnitropolitická témata, například finanční otázky, které souvisejí se vstupem.

Drulák: Obecně lze těžko říci, zda ten který politik by měl víc mluvit o tom či tom. Politické elity by se ale těmto tématům věnovat měly. Stále máme málo politiků, kteří by pronášeli skutečně evropské projevy a vysvětlovali evropskou problematiku voličům. V tomto ohledu jsou na straně politických elit značné rezervy a dá se těžko říct, zda z té či oné politické strany.

Integrace:Kritika ministra mířila vyloženě na Poslaneckou sněmovnu. Vezmeme-li opět Konvent, delegát Senátu pan Zieleniec i vládní delegát pan Kohout jsou velmi aktivní, narozdíl od pana Zahradila, který se na jednání Konventu třeba ani nedostaví a Poslanecká sněmovna nemá v podstatě přímý zdroj informací.

Königová: Je pravda, že přečteme-li si zápisy vystoupení ze sedmi či osmi posledních plenárních zasedání Konventu, skutečně tam najdeme velmi často uvedené zástupce vlády, pana Kohouta nebo jeho alternátku docentku Rovnou, a pana senátora Zielence. Vystoupení pana Zahradila jsou řidší a většina z nich se omezuje na nesouhlas s některým aspektem jednotlivých návrhů. Já bych to možná viděla tak, že větší míra aktivity Senátu je dána personálně. Pánové Zielenec a Outrata berou tuto věc velice osobně, jako vlastní projekt. V Poslanecké sněmovně se také objevilo několik politiků, kteří se touto tematikou zabývají, ale v tom větším počtu to zanikne.

Kratochvíl: Nedávno jsem četl zápisy z výboru, kde pan Zielenec referoval o posledním vývoji v Konventu. Poslední poznámka, kterou jsem v každém zápisu našel, byla, že předseda vždy zdůraznil nutnost zvýšení účasti. Těchto zasedání se kromě řečníků v podstatě nikdo neúčastní a je hloupé, aby tam vystoupili tři řečníci a sami si to mezi sebou vyříkali. Já si také myslím, že Senát je, co se týče Konventu, tím aktivním hráčem. Možná je to ale dáno opravdu personálním obsazením, tedy panem Zielencem.

Drulák: Problém je, že veškeré akce narážejí na nezájem. Senát měl dobrou vůli organizovat řadu veřejných akcí, ale setkává se s nezájmem veřejnosti. Nikdo tam prostě nechodí a koneckonců my máme podobnou zkušenost z ÚMV. Když pořádáme diskusní setkání ke Konventu, jsou daleko méně navštěvovaná, než když jsem přijede nějaký vysoký diplomat ze států EU.

Integrace:Myslíte, že většina populace ví, co to Konvent o budoucnosti EU je?

Königová: Mám zkušenost, že i lidé, kteří čtou například Respekt, se mě ptají, co to ten Konvent je. Předpokládala bych, že toto cílové publikum by mělo mít alespoň tu informaci, že něco takového je, ale nemají.

Drulák: Já se domnívám, že v západní Evropě to bude podobné. Veřejnost bude asi stejně informovaná jako u nás.

Integrace:Jak se díváte na návrhy institucionální reformy, které na Konventu zazněly?

Drulák: Naposledy jsem se zabýval reformou předsednictví v Evropské radě a Radě EU. Mé stanovisko k myšlence stálého prezidenta/předsedy Rady, který by měl být volen na 2,5 roku nebo na 5 let, je, že my v podstatě nemáme na této institucionalizaci zájem. Lepší je uchování rotačního principu. Na druhou stranu si myslím, že bychom z pragmatických důvodů měli s touto myšlenkou pracovat. Je to konsensus velkých států a tuto sílu je třeba respektovat. Je třeba říci: ano, pokud tu myšlenku přijmeme, žádáme ústupky a přijít s takovým seznamem požadavků, které by dokázaly stálé předsednictví vyprázdnit. Ačkoli ta myšlenka jako taková pro nás není přitažlivá, dá se s ní pracovat.

Königová: Pro nás nemá tato myšlenka žádný smysl ani přínos. V podstatě to ale už je hotová věc. Vzhledem k tomu, že je to projekt jak Francie a Německa, tak Británie a Španělska, nedovedu si představit, že by to neprošlo. I kdyby se Konvent rozhodl tento návrh nepodpořit, bude pravděpodobně dojednán na IGC.

Drulák: Valéry Giscard d´Estaing je aktivní na dvou fórech jako předseda Konventu a zároveň na Evropských radách, kterých se pravidelně účastní. Za to byl často kritizován v tom smyslu, že je jakýmsi trojským koněm hlav států v Konventu že víc naslouchá přáním Evropské rady než Konventu. To je možná částečně oprávněná kritika, na druhou stranu si ale myslím, že je dobře, že Giscard funguje tímto způsobem, protože tím právě v očích hlav států zvyšuje legitimitu výstupů Konventu. Výsledky Konventu bude muset vzít Evropská rada vážně a vytvořený text bude do velké míry závazný, to stojí za určité ústupky.

Königová: Je to chytrá strategie, na druhou stranu on si tímto jednáním vytvořil mezi delegáty dnes už v zásadě pevnou skupinu odpůrců, kteří se vycvičili v psaní peticí proti jeho postupu. To mu pak někdy ubírá na autoritě v rámci pléna.

Drulák: On byl kontroverzní osobou od samého počátku. V okamžiku, kdy padlo jméno Giscard, zazněly námitky, že je příliš starý. Navíc je to bývalý francouzský prezident, a to znamená, že se od něj ani nedá očekávat významný posun. Na druhou stranu si myslím, že vzhledem k tomu, jak Konvent probíhá, si nevedl špatně a nebyla to zas tak špatná volba. Osoba předsedy by asi vždy vyvolávala kontroverze, ať už by tam byl kdokoli.

Integrace:Vy jste uvedl, že velké státy si nakonec patrně prosadí svou. Domníváte se, že spolupráce menších a středních států, na které se podílí i nové země, nebude úspěšná?

Drulák: Musíme samozřejmě doufat, že úspěšná bude. Když se ale podíváte do historie, vždy se našlo něco, co malé státy nakonec rozdělilo. Podíváme-li se na Amsterodam a Nice, tak tam se podařilo rozdělit Benelux. Nizozemí bylo v podstatě podplaceno, protože dostalo trochu víc hlasů než Belgie. Je to naše naděje, mělo by se na tom pracovat, ale nemůžeme si od toho příliš slibovat. Fronta malých států stejně není jednotná. Například Dánsko je proti návrhům skupiny malých států, Švédsko váhá. Projekty kooperace malých států začínají velkým očekáváním a končí velkým zklamáním.

Königová:Dalším aspektem je, že současné rozšíření bude poměrně velké sousto a nové státy ještě nejsou zvyklé pohybovat se v rámci evropských institucí. Zpočátku bude asi chvíli probíhat fáze oťukávání.

Kratochvíl: Na základě mého výzkumu, který se věnuje spolupráci malých států v druhé polovině devadesátých let mohu na otázku, zda existují nějaké vzorce spolupráce, předběžně odpovědět, že nikoli. Téměř vždy šlo o hlasování napříč, nejedná-li se samozřejmě o otázky jednoznačně výhodné pro malé státy. Například při hlasování o různých politikách se hlasuje většinou napříč nebo spíš podle předělu bohatí-chudí.

Integrace:Dalším bodem návrhů je reforma Evropské komise. Jak se díváte na závěr summitu v Aténách, že každá země bude mít svého komisaře pouze po určité období po vstupu a poté se přistoupí k rotaci?

Drulák: Já osobně proti systému rotace nejsem. Myslím, že pokud její zavedení povede k zeštíhlení Komise, bude ta pracovat efektivněji a bude mít větší legitimitu. A na tom bychom měli mít zájem, na silné Komisi. Důležité je, aby rotace probíhala podle předem daných pravidel, která nebudou diskriminační. Systém rotace načrtnutý ve Smlouvě z Nice je podle mého názoru přijatelný.

Königová:Technicky není možné udržet systém jedna země jeden komisař. Tak velká Komise by se po čase zadrhla.

Drulák: Problém je, že alternativou k rotaci není Komise s třiceti rovnoprávnými komisaři. Prosadil by se patrně systém jakýchsi mladších komisařů Junior Commisioners, což by se dalo přirovnat k pozici státních tajemníků. Tam by se pak skutečně pro malé státy skrýval problém. Byly by schopné obsadit pouze tyto nižší posty a na posty skutečných komisařů by nedosáhly. Proto si myslím, že rotace, pokud bude podle nicejského vzoru, bychom se bát neměli.

Integrace:Máte nějaký osobní typ, kdo se stane prvním komisařem za ČR?

Drulák: Nechci spekulovat, ale řekl bych, že to bude nějaká výrazná politická osobnost. Věra Řiháčková