EK se dohodla na strukturálních fondech pro ČR na období 2004-2006
04.03.2004 | ÚZPI
Koncem loňského roku, 18. prosince 2003, se úspěšně uzavřela jednání o podobu strukturálních fondů (SF) pro Českou republiku na období let 2004 až 2006. Tomuto rozhodnutí předcházela dlouhá vyjednávání o strategii pro implementaci SF v české republice, jež vyústila v dohodu o prioritách strategie hospodářského a sociálního vývoje v ČR, které budou v letech 2004 až 2006 podpořeny prostředky ze strukturálních fondů. Česká republika v tomto období získá ze spolufinancování Evropských společenství částku ve výši 1,525 miliard EUR (v přepočtu víc než 47 miliard korun), jež bude možno použít na spolufinancování projektů regionálního rozvoje za předpokladu, že budou plně v souladu s legislativou Evropské unie.
Programové dokumenty se formálně odsouhlasí až po vstupu české republiky do EU 1. května 2004. Kromu strukturálních fondů budou ČR ve stejném období také k dispozici prostředky ve výši 936 milionů EUR z Fondu soudržnosti.Solidarita národů Evropské unie, hospodářský a sociální pokrok a zdůrazněná soudržnost tvoří všeobecné cíle Společenství zaměřené na „snížení nerovností mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů“, jak je stanoveno ve Smlouvě o založení Evropských společenství.
Strukturální fondy - Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (EAGGF), Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) a Fond soudržnosti (Kohezní fond) představují asi jednu třetinu rozpočtu EU (zhruba 36 mld. EUR v roce 2004) a mají velký vliv na konkurenceschopnost regionů a významně přispívají ke zlepšení životních podmínek občanů, zvláštěv chudších regionech.
Většina financí se vynakládá na dlouhodobé programy rozvoje, řízené společně Evropskou komisí a orgány členských států. Je třeba zdůraznit, že výběr projektů pro spolufinancování z těchto programů spadá do pravomoci národních, regionálních a místních orgánů při uplatnění zásady decentralizace. Česká republika ještě musí schválit a zavést některá legislativní opatření, jež jí umožní finanční zdroje SF plnu využívat.
V období prvních tří let je také důležité, aby se instituce a organizace České republiky naučily správně připravovat projektové návrhy, protože jedině tak bude ČR schopna využít alokovaných prostředků v nejvyšší míře. Jedná se totiž pouze o potencionální příspěvek EU, neboť kolik finančních prostřiedků skutečně přijde, bude záležet na schopnostech české strany předložit nápadité a životaschopné projekty.
Rámec pro implementaci prostředků je následující:
H Operační programy pro oblast cíle 1 (celá ČR kromě Prahy)
- Průmysl a podnikání
- Infrastruktura
- Rozvoj lidských zdrojů
- Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství
- Společný regionální operační program.
H Programový dokument pro region Prahy (cíl 2)
- Rozvoj a transformace městského prostředí
- Budování budoucí prosperity vybrané oblasti
Další články v kategorii Zemědělství
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)
- Čí zájmy hájí premiér Babiš na jednání Evropské rady k rozpočtu? Naší země, nebo svého agroholdingu? (18.12.2025)
- Evropský parlament schválil odklad nařízení o odlesňování o další rok (18.12.2025)
- Řečtí zemědělci pokračují v blokádách i po příslibu více peněz (18.12.2025)

Tweet



