Ekonomické prognózy EK
25.04.2002 | Hospodárske noviny
Hospodársky rast 2,9 % hrubého domáceho produktu (HDP) by malo tento rok zaznamenať 10 kandidátskych krajín zo strednej a z východnej Európy, v roku 2003 by to potom mali byť 4 % HDP. V dnes zverejnenej jarnej ekonomickej prognóze to uviedla Európska komisia (EK).
Najväčší rast EK očakáva v tomto a budúcom roku v troch pobaltských krajinách. Lotyšsku predpovedá rast 5, respektíve 6 %, Litve 4, respektíve 5 % a Estónsku 4, respektíve 5,3 %. Česku o 3,4 a 3,9 %, Maďarsku o 3,5 a 4,5 % a Poľsku o 1,4, respektíve 3,2 % HDP.
Komisia vysvetlila, že v minulom roku spôsobilo spomalenie ekonomického rastu zhoršené ekonomické prostredie. Napriek tomu však silný domáci dopyt zabezpečil, že spomalenie v kandidátskych krajinách bolo menšie ako v EÚ.
Ak berieme do úvahy všetkých 13 kandidátskych krajín, teda okrem stredo- a východoeurópskych aj Maltu, Cyprus a Turecko, v tomto roku by mal byť priemerný rast 2,8 a v budúcom 3,9 %.
Oproti vlaňajšku ide o výrazné zlepšenie predpovedí - vlani totiž zaznamenala "trinástka" hospodársky pokles 0,1 %, najmä kvôli hlbokej ekonomickej kríze v Turecku. Turecká ekonomika zaznamenala v roku 2001 spomalenie o 7,4 %, tento rok však krajinu čaká rast 2,5 a v roku 2003 až 3,7 %.
Včera zverejnená prognóza si všíma stále vysokú nezamestnanosť v kandidátskych krajinách, ktorá je do veľkej miery spôsobená pokračujúcou reštrukturalizáciou. Priemerná nezamestnanosť v 10 krajinách strednej a východnej Európy má tento rok dosiahnuť 13,4 %, v roku 2003 klesne len mierne na 13,2 %.
Predpovedané hodnoty na rok 2002 však kolíšu od 5,8 v Maďarsku cez 8,8 v ČR až po 19,9 % v Poľsku. Aj v roku 2003 bude najvyššia nezamestnanosť v Poľsku (19,6).
Rozdielny je tiež vývoj inflácie. Tá sa má tento rok pohybovať od 51 % v Turecku, 26 % v Rumunsku až po 3,9 % v ČR či 2,7 % v Litve. Podobná bude situácia v budúcom roku - najväčšia inflácia ostane v Turecku a Rumunsku. Priemerná inflácia v 10 stredoeurópskych krajinách bude tento rok 8,1 %, v roku 2003 klesne na 6,7 %.
Spoločné pre kandidátske krajiny sú pomerne vysoké deficity bežného účtu a obchodnej bilancie. Priemerný deficit bežného účtu "desiatky" bude v tomto roku 4,3 % a na budúci rok 4,7 %. V prípade obchodnej bilancie komisia odhaduje 6,7, respektíve 7,1 %.
Další články v kategorii Zemědělství
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)
- Čí zájmy hájí premiér Babiš na jednání Evropské rady k rozpočtu? Naší země, nebo svého agroholdingu? (18.12.2025)
- Evropský parlament schválil odklad nařízení o odlesňování o další rok (18.12.2025)
- Řečtí zemědělci pokračují v blokádách i po příslibu více peněz (18.12.2025)

Tweet



