Ekonomika unie stále nedohání USA

Vládám zemí patnáctky schází podle Evropské komise politická vůle k nezbytným změnám.

Hospodářská propast mezi Evropskou unií a Spojenými státy se stále prohlubuje. Uvádí to poslední dokumenty Evropské komise, která se členské země snaží v poslední době přimět k urychlení nutných reforem, jež by zvýšily konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

Jedním z těchto dokumentů bude i výroční zpráva o fungování společného trhu, kterou má dnes schvalovat komise. Její závěry budou pro členy patnáctky nelichotivé: Ve většině zemí schází politická vůle k reformám a tím je ohrožen cíl lisabonského summitu z března roku 2000, podle něhož by se unie do konce tohoto desetiletí měla stát nejsilnější ekonomikou planety.

"Hlavním obsahem dokumentu je, že ještě zbývá obrovské množství práce na splnění cílů lisabonského summitu," řekl k tomu včera podle agentury Reuters mluvčí komise Jonathan Faull. Podle něho již Brusel udělal, co mohl. "Nyní je řada na členských státech, které musí tato opatření schválit," vysvětlil.

To je však problém. Průměrná doba, během níž musí členský stát bezpodmínečně zavést společnou legislativu, je 1,1 roku. To vyplývá z toho, že odlišné normy se zavádějí různě dlouho. Ve skutečnosti je však tato lhůta třikrát delší a mnoho předpisů v některých státech neplatí ani několik let poté, co by již měly být zavedeny.

Podle komise jsou nyní ohroženy všechny tři hlavní cíle lisabonského summitu: uvolnění pracovního trhu, výměny zboží a kapitálových obchodů. "Mnoho překážek stále přetrvává a znevýhodňuje některé členské země," řekl odpovědný komisař Frits Bolkestein.

Velkou překážkou je omezení obchodu službami. Většina zemí totiž v rozporu s právem unie používá různá byrokratická omezení, která znemožňují či ztěžují vstup firmy z jiného členského státu na její trh.

Na to poukazuje například včerejší žaloba Evropské komise proti Rakousku a Lucembursku u Evropského soudu. Dvě uvedené země totiž téměř znemožňují příjezd pracovníků firmy z jiné členské země, pokud tito lidé nejsou občany unie. Tím jsou z konkurence na jejich trhu vyřazeny ty firmy z jiných států unie, které si cizí pracovníky (třeba i Čechy) najímají hlavně na krátkodobé zakázky.

Členové unie také nespěchají s tím, aby sjednotili soutěžní právo a zavedli jednotný evropský patent, ačkoli se k tomu zavázali.

Také se podle komise nedaří snižovat nezaměstnanost, protože "předpisy upravující pracovní trh jsou zkostnatělé a nereagují na skutečnou situaci, ale jsou diktovány politickými - a často falešnými - představami a ohledy". Zvýšit za této situace zaměstnanost je podle Bruselu nemožné.

Naprosto neudržitelná je i situace v síťových odvětvích, jelikož hlavně pro odpor Francie je neustále odkládána liberalizace. Proto nevzniká konkurence a stav nevýhodný pro spotřebitele trvá dál.

Všechny tyto změny je podle Bruselu nutno učinit co nejdříve. "Přichází rok 2004, v němž hrozí paralýza činnosti unie. Tehdy do ní vstoupí deset nových členů, budou se konat volby do Evropského parlamentu a vyprší mandát komise," cituje materiál komise deník Financial Times.