Ekopotraviny se prodražují, spotřebitel nechce platit

Vláda SRN neplní podle německých ekologických zemědělců své sliby. Výroba ekopotravin je náročnější, spotřebitel však nechce platit víc. Vláda dosud nezajistila objektivní rozbory zdravotních předností ekopotravin. Při svém nástupu do funkce před více než třemi roky slíbila spolková ministryně zemědělství Renate Künast spotřebitelům, že z Německa vytvoří zónu ekologických farmářů. Během pár let by se produkce ekologických potravin v Německu měla zvýšit z dřívějších něco málo přes dvě procenta na více než 10 procent.

Pro ekologickou výrobu chtěla ministryně vytvořit nejlepší podmínky a farmáři skutečně začali slyšet na její sliby. Větší podpory se však zatím nedočkali. Spotřebitelé totiž nechtějí platit za potraviny více, a ekologická výroba je podstatně dražší než klasická. Není divu, že ekologičtí farmáři spolu s dalšími přijeli uplynulý pátek do Pasova, aby se během diskusního fóra Dnes ještě zemědělec - a zítra?, pořádaného vydavatelstvím PNP, zeptali ministryně na svůj osud.

Jak přiznávali mají trochu strach z východních sousedů, kteří mají v květnu přistoupit do Evropské unie. "Víme, že v Česku je podíl ekologických farem už pětiprocentní a mohou se stát silnou konkurencí na německém trhu," řekl jeden rolník. Z dlouhého hada před mikrofonem zaznívaly nejprve stesky na malé výdělky, protože slibovaná podpora ekologického farmaření není až tak velká. Brzy však farmáři přešli k věci. "Nutíte nás, paní ministryně, vyrábět ekologicky, nám se to ale nevyplácí, protože nedostáváme za dražší a namáhavější výrobu víc zaplaceno,"horlil do mikrofonu sotva třicetiletý farmář. "Slíbila jste nám srovnávací testy na ekologicky a tradičně vyráběné produkty. Po třech letech nejsou známy výsledky.

Pokud jsou skutečně ekologické potraviny zdravé, chceme pro to důkazy, až potom jim můžeme dělat reklamu,"dodal. Od ministryně se dozvěděl, že výsledky zatím nejsou, výzkum je dosud nedokázal vyhodnotit. To už sál vřel. "Jak potom máme přesvědčit své syny, aby farmařili?" ptali se Franze Fischlera, zemědělského komisaře Evropské unie. "Určitě ne tím, že jejich tátové budou takhle skuhrat," dal jim otcovské napomenutí Fischler.

"Evropa vyrábí přebytky a vyváží do třetích zemí víc potravin než Amerika, Japonsko a Austrálie," vysvětlil komisař. "Když snížíme nadprodukci, zlepší se farmářské ceny a vy budete spokojenější. Proto přesouváme část podpor na údržbu krajiny a na výrobu plodin pro nepotravinářské využití," dodal Fischler. A to je cíl, k němuž se ubírá nová agrární politika Evropské unie. "Nemůžete po nás z Bruselu ani po své vládě chtít zachování stálých cen," reagoval na hlasy z pléna.

Varování vyřkl i k přítomným ministrům zemědělství Česka a Polska. Připomenul, že od roku 1999 již šly do kandidátských zemí podpůrné prostředky z Evropské unie. Bylo to přes 1,33 miliardy eur (asi 42,5 miliardy korun).

Z těchto peněz se měly mimo jiné modernizovat zemědělské a potravinářské provozy. Evropská unie proto bude nejen posuzovat využití těchto peněz, ale i kontrolovat jejich další tok. "Trváme na produkci zdravých potravin, to je hlavní priorita agrární politiky, zaručující bezpečnost pro spotřebitele," uzavřel Fischler diskusi na fóru v Pasově.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info