EU čeká nesnadné rozhodování o klimatických změnách a obnovitelných zdrojích

Představitelé členských zemí EU by na nadcházejícím dvoudenním summitu Evropské rady v Bruselu měli diskutovat problematiku změn klimatu a obnovitelných zdrojů. Velké názorové rozdíly v otázce obnovitelných zdrojů by mohly ohrozit snahy EU ukázat se jako světový lídr v boji proti klimatickým změnám.

Souvislosti:

Na summitu Evropské rady, který se uskuteční 8. – 9. března v Bruselu, chtějí představitelé členských zemí EU přijmout ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů. I když strategie byla odsouhlasena na úrovni ministrů, stále není vyřešena otázka obnovitelných zdrojů. Právě v této oblasti se očekává velká výměna názorů, což by mohlo poškodit důvěryhodnost EU jako světového lídra v boji proti globálnímu oteplování.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso vytvořil 5. března 2007 poradní skupinu skládající se z celosvětově uznávaných odborníků na problematiku energií a klimatických změn. Členem skupiny je např. Nicholas Stern, autor zprávy o ekonomice klimatických změn, která byla publikována v říjnu loňského roku, dále také francouzská televizní hvězda a odborník na životní prostředí Nicolas Hulot. Tato poradní skupina má pomoci evropských představitelům nalézt optimální řešení problémů spojených s klimatickými změnami a obnovitelnými zdroji.

Témata:

Obnovitelné zdroje

Členové EU jsou velmi silně rozděleni v názorech na plán, který by měl stanovit závazný cíl pro využívání obnovitelných zdrojů energie.

V lednu Evropská komise představila ambiciózní návrh zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v celkové spotřebě energie do roku 2020 na 20%. Komise se snaží prosadit, aby tento závazek byl právně závazný pro všechny členské země EU. Argumentuje tím, že by tento krok pomohl ušetřit 100 miliard eur a 780 milionů tun emisí oxidu uhličitého ročně.

Ministři zahraničí členských zemí EU se ale na svém zasedání, které se uskutečnilo 5. března, nedokázali na povinném charakteru tohoto cíle shodnout. Minulý měsíc tento návrh odmítli ministři zabývající se energetickou politikou.

Mezi země, které jsou proti přijetí návrhu Komise, patří Francie a Finsko. Obě země uspokojují poptávku po elektřině prostřednictvím jaderné energie nenáročné na emise a tvrdí, že by toto mělo být vzato v úvahu. Finsko i Francii podporují Česká republika, Polsko a Maďarsko a Bulharsko, tedy země, kde uhlí zůstává podstatným zdrojem elektrické energie a vlády jsou proti závazným cílům, které by je mohly nutit vynakládat velké finanční prostředky na obnovitelné zdroje energie.

Ostatní členské země také varují před vnucováním nereálných cílů jednotlivým vládám EU.

Klimatické změny

Navzdory určitému skepticismu některých zemí (např. Polsko, Maďarsko a Finsko), že Evropa jednostranně sníží emise skleníkových plynů, dosáhly členské státy EU konsenzu snížit do roku 2020 tyto emise o 20%.

Zároveň bylo odsouhlaseno, že tento cíl by měl být zvýšen na 30%, přičemž by mělo být dosaženo mezinárodní dohody se všemi rozvinutými zeměmi včetně Spojených států.

Ovšem mnohem ožehavější otázkou je, jak by měla být zátěž tohoto snížení rozdělena mezi členské země. Tímto problémem se ale představitelé členských států na summitu zabývat nebudou. Německý vedoucí činitel předpověděl, že diskuse o této otázce nějaký čas zabere: „Uvažujeme o dvou letech spíše než o dvou měsících.“

Stanoviska:

Německá kancléřka Angela Merkel a předseda Evropské komise José Manuel Barroso chtějí, aby summit ukázal, že Evropa je ochotna stát v čele při řešení klimatických změn.

„Tento týden budou zraky světa spočívat na EU a na tom, co můžeme udělat s problémy jako jsou klimatické změny a energie. Od Washingtonu po Moskvu a Peking budou lidé sledovat, zda jsme skutečně důvěryhodní, když hovoříme o těchto věcech,“ prohlásil Barroso.

Německý ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier uvedl, že ministři omezili neshody v dalších bodech, ale „hlavní názorový rozdíl zůstává v závazné povaze cíle pro využívání obnovitelných zdrojů“.

„Tento cíl by měl být závazný z důvodu úspěchu a důvěryhodnosti naší politiky,“ řekl Barroso.

Francie, která patří mezi hlavní odpůrce závaznosti tohoto cíle, naznačila, že by mohla tento návrh podpořit za předpokladu, že jaderná energie bude více brána do úvahy při řešení problému globálního oteplování. Navrhuje proto, aby cílem byly spíše takové zdroje energie, které jsou buď bezemisní, nebo nízkoemisní, než obnovitelné zdroje. Ty by samozřejmě zahrnovaly jaderné elektrárny stejně jako novou generaci spaloven uhlí.

Hlavní evropská organizace podnikatelů BusinessEurope vyjádřila své obavy ohledně návrhu Komise a označila jej za nerealistický. Zdůraznila také, že nikde nebylo jasně ukázáno, jak chce Evropská komise tohoto cíle dosáhnout. Místo toho navrhuje, aby se pozornost zaměřila na jadernou energii, která neprodukuje žádné emise CO2 a na zvýšení podílu jaderné energie na výrobě elektřiny ze současných 32% na 40%, a to do roku 2030.

Nevládní organizace Přátelé země naopak iniciativu Komise vítá, ale na druhé straně zdůrazňuje, aby byly vytvořeny specifické cíle pro různé sektory jako je výroba elektřiny, topení a chlazení. „Pouhý celkový cíl týkající se podílu obnovitelných zdrojů na celkovém využívání energií je příliš vágní, aby dával jasné rady. Potřebujeme také závazné a samostatné dílčí cíle: 35% pro výrobu elektřiny a 25% pro teplo a chlazení,“ řekl Jan Kowalzig.