EU chce malou zemědělskou revoluci

Reforma v poskytování dotací farmářům má zlepšit kvalitu potravin a ulehčit rozšíření unie

Malou šanci na úspěch má ve své stávající podobě návrh reformy zemědělské politiky, který včera schválila Evropská komise. Některým členským státům EU se totiž nelíbí částečné snížení dotací farmářům.

Zemědělská politika, která pro současnou Evropskou unii představuje obrovské finanční břemeno a ohrožuje hladký průběh jejího rozšíření, by se měla zásadně změnit. Počítá s tím alespoň návrh reformy tzv. společné zemědělské politiky (CAP), který včera schválila Evropská komise. Hlavním změnou má být ústup od dlouhodobé politiky finančních podpor, které měly farmáře pobízet ke zvýšení produkce. Dříve se totiž vycházelo z nedostatku potravin v poválečné Evropě, nyní je ale na starém kontinentě jídla přebytek a financování nadbytečné produkce zbytečně vyčerpává společný rozpočet EU.

Snižování dotací

Farmáři by sice podle návrhu měli dostávat dotace dál, nikoliv ale podle toho, kolik toho vyprodukují, nýbrž podle výše dřívějších příspěvků. Roční finanční podpora by navíc měla být i jinak omezena - především postupným snižováním dotací a zavedením maximální výše 300 000 euro (asi 8,7 milionu korun). ˝Farmáři by neměli být v budoucnu placeni za nadprodukci, ale měli by reagovat na to, co lidé chtějí - větší bezpečnost potravin, zvýšenou kvalitu produkce, lepší zacházení se zvířaty a zdravé životní prostředí,˝ komentoval návrh jeho autor, evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler. ˝Ekologický˝ přístup k zemědělství je reakcí na několik uplynulých afér s nebezpečnými potravinami, například na tzv. nemoc šílených krav (BSE). Evropská komise navrhuje, aby ušetřené peníze z dotací - odhadem má jít ročně o asi 200 milionů eur (asi 5,8 miliardy korun) - byly použity na rozvoj venkova. Konkrétně má jít například o podporu tzv. biofarem či rodinných farem. Reforma zemědělské politiky má ale v neposlední řadě Evropskou unii připravit na přijetí nových členů. Dotace farmářům totiž už nyní představují pro rozpočet EU obrovskou zátěž - například loni bylo na zemědělskou politiku vyčleněno 44 miliard eur (téměř 1,3 bilionu korun), což představuje téměř polovinu všech společných financí.

Odpor Francie

Zemědělství v kandidátských zemích je navíc v takovém stavu, že by ˝spolykalo˝ přinejmenším stejné množství peněz. Problémem je kromě relativní chudoby farmářů z uchazečských států i jejich velký počet - jen v Polsku se zemědělstvím živí 10 milionů lidí, zatímco v celé EU je osm milionů farmářů. Přesto se nedá očekávat, že by návrh reformy hladce prošel. Je dokonce pravděpodobné, že bude smeten ze stolu, podobně jako předchozí pokusy. Proti snižování dotací je totiž řada členských států, které dostávají vysoké příspěvky na zemědělskou a regionální politiku. Mezi ně patří především Francie, Irsko a jihoevropští členové EU.

Zemědělství Evropské unie v číslech

1 2

Belgie 2,4 1,2

Británie 10,0 0,9

Dánsko 3,2 2,0

Finsko 1,8 0,9

Francie 22,2 2,4

Irsko 4,0 2,9

Itálie 12,4 2,6

Lucembursko 0,1 0,7

Německo 13,9 0,9

Nizozemsko 3,5 2,4

Portugalsko 1,6 3,3

Rakousko 2,5 1,2

Řecko 6,4 7,1

Španělsko 13,5 4,1

Švédsko 2,0 0,7

1 - Kolik procent dostává stát za zemědělského rozpočtu EU

2 - Kolika procenty se zemědělství podílí na hrubém domácím produktu země

Údaje jsou v procentech

Návrh zemědělské reformy

* dotace zemědělcům se nebudou odvíjet od velikosti produkce jejich farem, ale od předešlých plateb

* přímé platby farmářům budou během sedmiletého období sníženy o 20 %, ušetřené finance budou využity na rozvoj venkova

* pro platby velkým farmám bude zaveden strop 300 000 eur (8,7 mil. Kč)

* cena obilovin bude snížena o pět procent