EU odmítá americký diktát

Sebevědomá Evropská unie chce v řadě sporných oblastí čelit Spojeným státům. Vlastně to už dělá - naposledy to předvedla při ohlášení své odpovědi na nová americká cla pro ocel. Při této příležitosti prohlásil šéf unijní "vlády" Romano Prodi, že EU není jen proti americkému protekcionismu - chce si to rozdat s Washingtonem i kvůli ochraně ovzduší či kvůli družicovému systému Galileo. "Jde o to, aby unie stála na vlastních nohách a nenechala si diktovat svou agendu někým jiným," vysvětlil tento postoj Prodi. Ten přímo varoval Spojené státy americké před pokračováním v jejich protekcionistickém kurzu. Udělal to jen několik dní před 3. dubnem, kdy se očekává vyhlášení unijních sankcí proti USA za jejich ocelová cla. To vše ukazuje, že ve vztazích mezi unií a USA už skončily "medové měsíce" po září 2001. EU má nyní pocit, že americká supervelmoc buď nebere Evropany vážně, anebo se je pokouší všelijak omezovat.

EU chce USA předstihnout v souboji družic

I proto francouzský ministr dopravy Jeane-Claude Gayssot tolik oslavoval schválení programu Galileo, který má unii poskytnout prostředky pro družicovou navigaci - je to prý osvobození ze "závislosti na USA". Galileo se nelíbí zejména Pentagonu, který má svůj vlastní systém GPS a bojí se, že evropský projekt ho oslabí. Proto USA ostře odmítaly Galilea a ještě loni v prosinci hrozilo, že pod jejich tlakem padne nejen celý tento program, ale také šance unie na vstup do oblasti rozvoje špičkových technologií. "USA udělaly maximum, aby toto rozhodnutí (o Galileu) nebylo přijato," tvrdil Gayssot.

Největší spory jsou v zahraniční politice

Ale největší střety mezi USA a Evropou vyvolává Irák, či lépe americké záměry svrhnout režim iráckého diktátora Saddáma Husajna. "Obávám se rozšíření konfliktu (s teroristy) na jakoukoli jinou zemi (kromě Afghánistánu)," uvedl výmluvný šéf komise Ital Romano Prodi. Jeho hlas by nebyl příliš důležitý, kdyby za ním nestál podobný názor většiny zemí Evropské unie. Dokonce i nejbližší spojenec USA v Evropě, britský premiér Tony Blair, čelí doma problémům, když se snaží případný úder hájit. Proti válce je nejen nadpoloviční většina Britů, ale i mnoho poslanců jeho strany, a skepsi neskrývají ani vlivní představitelé britské armády. Na rozdíl od týdnů po 11. září tak mezi oběma stranami Atlantiku přibývá střetů a sporných otázek a neobjevuje se nic, co by obě strany dávalo dohromady. Na obzoru je vlastně jen jedna výjimka: chystané rozšíření NATO. Ale i tato otázka může postavit alespoň část Evropy proti USA.