Evropa zanedbává investice do výzkumu

EU však právě v investicích do výzkumu pokulhává jak za USA, tak i za asijskými zeměmi. Nesplní tak zřejmě předsevzetí z Lisabonu, že nejpozději v roce 2010 do vývoje mají směřovat 3 % HDP, je podle nejnovějších čísel nepravděpodobné.

Investice do výzkumu a vývoje jsou naše priorita, jen tak můžeme porazit levnější konkurenci z Asie, opakují stále častěji evropští politici v čele s britským premiérem Tony Blairem. Evropská unie však právě v tomto směru pokulhává jak za Spojenými státy, tak i za asijskými zeměmi. A že by splnila své vlastní předsevzetí z Lisabonu, že nejpozději v roce 2010 do vývoje mají směřovat tři procenta hrubého domácího produktu, je podle nejnovějších čísel nepravděpodobné.

"Státy unie investovaly v loňském roce do výzkumu o dvě procenta víc než o rok dříve. V USA a Asii tyto výdaje ale vzrostly o sedm procent," uvádí se ve včera zveřejněné studii britského ministerstva obchodu a průmyslu. Premiantem je pak Jižní Korea, která investovala o čtyřicet procent víc.

Pětadvacítka států unie nedá na vědu a výzkum ani celá dvě procenta svého HDP. To Američané ano a Japonci dokonce více než tři procenta. Ještě více alarmující podle zprávy je, že evropské společnosti jako celek nezvedly za poslední čtyři roky sumu peněz, kterou dávají na vývoj a výzkum. Jejich americká konkurence oproti tomu o dvanáct procent.Jako útěcha či náplast pro Evropu může být, že tisícovce firem, které nejvíce investují do inovací, vévodí automobilka DaimlerChrysler se sídlem v Evropě. S loňským rozpočtem pro výzkum ve výši téměř 6,5 miliardy eur tak porazila i tradiční špičky tohoto žebříčku, americké výrobce aut Ford Motor a General Motors. Podobně vysoké výdaje na vývoj jako Daimler už měl jen farmaceutický gigant Pfizer.

"Peníze po vědu a výzkum budou rozhodně na pořadu jednání na neformálním summitu v Hampton Courtu nedaleko Londýna," sliboval Blair už minulý týden. Summit se koná ve čtvrtek. Britský premiér se netají tím, že by rád přesměroval podstatnou část z rozpočtu unie od podpor farmářů k vědě. A nejde o malé peníze, unijní rozpočet se každoročně pohybuje okolo sta miliard eur.

K snahám více podpořit vědu se přidala minulý týden i Evropská komise. Její předseda José Barroso mimo jiné navrhl, aby unie vytvořila nový "fond solidarity", který by poskytoval peníze na školení pracovníků, již byli propuštěni při restrukturalizacích firem nebo celého odvětví. Komise tak reaguje na nedávný odpor především Francie proti rozsáhlému propouštění v Hewlett-Packard.

Také Česko je vzdáleno cíli tří procent HDP pro výzkum. Podle údajů za rok 2003 to bylo jen 1,3 procenta, přičemž ze státního rozpočtu byla hrazena téměř polovina, když vláda uvolnila bezmála čtrnáct miliard korun. Letos to bude více než šestnáct miliard. V Česku ale především zaostávají ve financování vývoje firmy, které se na něm podílejí podstatně méně, než je obvyklé v USA nebo ve starých zemích unie. Ani jedna z nich se neprobojovala do tisícovky nejštědřejších firem.