Evropané žádají od Unie důraznější péči o kvalitu a bezpečnost potravin
30.10.2004 | Právo
Evropané se od Unie stále důrazněji domáhají zajištění prokazatelně zdravých a bezpečných potravin bez rizikových součástí či příměsí. Potvrdil to dlouhodobý průzkum Občané EU a zemědělství, který probíhal mezi lety 1995 až 2003 ve státech evropské patnáctky a ve 13 kandidátských zemích, z nichž deset se mezitím od 1. 5. 2004 stalo členy Unie. Kvalitní, nezávadné potraviny má zajistit unijní program společné zemědělské politiky. Bruselu jako garantovi nezávadných poživatin přitom nejvíce věří Nizozemci (58 procent), Irové a Finové (51 procent). Nejmenší důvěru v tomto směru mají Švédové a Portugalci, ukázal jiný průzkum veřejného mínění, Eurobarometer, který minulý týden zveřejnila Evropská komise. Právě kvalita potravin je pro Evropany poměrně důležitá, zejména pak pro občany severních států EU. Pod kvalitními a bezpečnými potravinami si obyvatelé EU představují, že poživatiny budou nejen dobré, s přírodní chutí, ale že zároveň budou i chutně vypadat, a hlavně - že budou vyrobeny za přísných hygienických podmínek. Brusel by měl také zajistit, aby na všech produktech k jídlu byl jasně vyznačen původ. Většina Evropanů proto podporuje zavedení evropské značky kvality. Za kvalitní zeleninové a masné výrobky je většina Evropanů (52 procent) překvapivě ochotna sáhnout i hlouběji do kapsy. Nejvíc Dánové a Irové (76 procent), zatímco proti takovému růstu cen je naopak hodně Finů a Francouzů (40 procent) Průzkum dále prokázal, že Evropané další prohlubování společného zemědělského programu považují dokonce za tak důležité jako péči o životní prostředí či sociální záležitosti.
Reakce respondentů zároveň prokázaly, že Brusel dělá jen málo pro to, aby se pokusil praktický způsob fungování svého zemědělského programu občanům srozumitelně zprostředkovat. Vůbec nejmenší povědomí o něm ze států bývalé evropské patnáctky tak prokázali Italové (vědělo o něm něco jen 17 procent), za nimi Španělé (21 procent) a Rakušané (23 procent). Naopak nejvíce znalostí prokázali Francouzi (73 procent), Dánové a Irové (66 procent).
Další články v kategorii Zemědělství
- Oblíbený samosběr hrášku v Olomouci začíná. Je slaďounký, láká pěstitel (14.06.2026)
- Co rozhoduje o kvalitě kompostu? Výzkumníci ukazují, jak z bioodpadu vytěžit maximum (12.06.2026)
- Sněmovní jednání svolané opozicí k dotacím Agrofertu skončilo bez výsledku (12.06.2026)
- Vědci testují nový způsob ochrany rajčat před bakteriemi pomocí virů (12.06.2026)
- ASZ ČR a SVTA požadují splnitelná pravidla pro ubytování na rodinných farmách v rámci agroturistiky (12.06.2026)
- Zemědělci letos podali 30.684 žádostí o evropské dotace, podobně jako loni (11.06.2026)
- Ve sněmovně proběhl seminář na téma ekologického zemědělství (11.06.2026)
- Šebestyán: Komunikace EU se zemědělským fondem o Agrofertu je bezproblémová (11.06.2026)
- Velká vinařství zkouší se změnami v konzumaci bojovat i vínem v plechovkách (10.06.2026)
- Na jahody si letos kvůli chladnému počasí počkáme, říká farmář. Cenu nemění (10.06.2026)

Tweet



