Evropská integrace č. 10/2001

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁŘSTVÍ - VINOHRADNICTVÍ - ZELINÁŘSTVÍ - BRAMBORÁŘSTVÍ

OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VČELAŘSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

ČERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINAŘSTVÍ

ODBYTOVÉ ORGANIZACE VÝROBCŮ A JEJICH SDRUŽENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Ročník : 5 Číslo : 10 5.2.2001

Image1.jpg

Obchodní činnost odbytové organizace ZN-Fruit Hodonice

(Referát na Ovocnářských dnech v Hradci Králové 2001 na téma “Odbyt v roce 2000”)

Bc. Ivo Pokorný, Pomona Těšetice, a.s.

Dámy a pánové dobrý den.

Byl jsem pověřen, abych Vám svým vystoupením přiblížil obchodní činnost odbytové organizace ZN FRUIT Hodonice.

Družstvo bylo založeno v roce 1998 dvěma ovocnařícími podniky. K dnešnímu dni má odbytová organizace 11 členů - všechny ze znojemského regionu. Na 340 ha zeleniny a 500 ha ovocných sadů zde spolupracují zelináři, ovocnáři, podniky privátní, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným i družstva

Provozní i obchodní činnost řídí ředitel družstva, kterého jmenuje pětičlenné předsta-venstvo družstva. Jeho hlavní náplní je zprostředkování prodeje vypěstované produkce. Koordinuje a usměrňuje obchodní činnost, zajišťuje ve spolupráci s odběrateli dodávky na určené místo a sleduje situaci na trhu z hlediska potřeb a trendů.

Členové se zavázali, že ke zobchodování poskytnou veškerou svojí produkci.

Druhým a současně posledním zaměstnancem je ekonomka družstva. Další zaměstnanci jsou pouze sezónní pracovníci zajišťující třídění na třídící lince apod.

Družstvo společně investovalo do třídící linky s vodním vyprazdňováním VOB a průmyslové tiskárny etiket. Další technické vybavení - jako například pračky zeleniny jsou k dispozici u některých členských podniků.

Je patrný výrazný trend v investicích do chladírenských kapacit - jejich modernizace a zvětšování kapacit a do rychlejší obměny sadů. Dále potom do budování kapkové závlahy.

S ohledem na to, že se nacházíme na Ovocnářských dnech, nikoliv v Olomouci na školení kolegů zelinářů, budu se dále věnovat pouze ovoci.

V loňském roce jsme byli spokojeni s odbytem jablek, to však platí pro měsíce leden, únor a březen, po které jsme prodávali jablka z předešlé sklizně. Bylo dosaženo průměrné ceny 11,90 Kč.

Podařilo se navázat spolupráci s obchodními řetězci a tato probíhala bez výrazných potíží. V tomto období bylo prodáno 600 t jablek.

Bez problémů, tak jako i v ostatních regionech a podnicích, byl prodej višní. Dosažená cena přes 31 Kč za kilogram svědčí o dobré rentabilitě. Očekáváme ale problémy v dalších letech, které budou souviset s převisem nabídky nad poptávkou .

I přes nízkou úrodu meruněk v ČR nebyl odbyt uspokojující a to se týká jak cen, tak prodávaných objemů. Značná část musela být prodána jako ovoce průmyslové. Přes 60 % plodů bylo poškozeno kroupami. Snažili jsme se prodávat i v nevratných obalech, ale o takto balené zboží nebyl valný zájem. V tomto období jsme prožili zkoušku nervové soustavy.

Bylo zodbytováno 300 tun meruněk za průměrnou cenu 12,40 Kč.

Problémy s odbytem jsme měli i u broskví, kterých se urodilo 1100 tun. V Pomoně Těšeti-ce bylo okolo 45 % plodů poškozeno kroupami. Byl potvrzen trend úbytku tzv. překupníků - trhovců, kteří k nám dříve jezdili a odebrali podstatnou část produkce.

Jako neprodejnou jsme vyhodnotili odrůdu Redwin a na základě toho byla na podzim vyklučena v celé své výměře. Špatně se prodávala další bělomaska Luna a žlutomasý Sunhaven. Ke zlepšení prodeje došlo až u odrůd Erlyglo, Dixired, RH, FH a BJE. Pozdně zrající Cresthaven bylo též problematické odbytovat. Zde musíme zlepšit spolupráci se zpracovatelskými podniky.

V průměru byla dosažena cena 9,30 Kč za 1 kilogram broskví.

Prodej druhů, které jsou v družstvu zastoupeny v menší míře, nebo jde o mladé výsadby s nástupem do plodnosti byl bezproblémový. Jedná se o renklódy, mirabelky, třešně a hrušky.

Pravé odbytové problémy nastaly až se zahájením prodeje jablek ze sklizně roku 2000. Byly podceněny odhady sklizní a nebyl dostatek VOB. Základní příčinou špatného odbytu je podle našeho mínění vysoká úroda jablek a jejich dobrý zdravotní stav v samozásobitelském sektoru. Některé velkoobchodní řetězce si udělaly zásoby jablek od drobných pěstitelů, kteří prodávali za směšně nízké ceny. Lidé si jen v malé míře nakupovali v obchodní síti, což se odrazilo v nezájmu tradičních odběratelů o naše jablka. Situace se začala lepšit v měsíci prosinci, ceny však neodpovídaly naší představě. V roce 2000 bude rentabilita pěstování jablek na nejhorší úrovni za posledních 5 let. Souvisí to s nízkými cenami a zvýšenými náklady na skladování.

V úvodu roku 2001 se prodej výrazně zlepšil a byla obnovena spolupráce s vícero velkých odběratelů. Předpokládáme i zlepšení situace v cenách. Problémem však je zaskladněné množství jablek ve větraných skladech, které jsme plánovali prodat do konce roku a v současné době jsou již za vrcholem konzumní zralosti.

Celkově zde však počítáme s trendem snižování realizační ceny a s tím, že se situace podzimu 2000 bude opakovat častěji.

Děkuji za pozornost.

Kontrola jakosti a zdravotní nezávadnosti čerstvé zeleniny - výsledky zjištěné ČZPI v roce 2000

(Přednáška na Zelinářských dnech v Olomouci dne 7. února 2001)

Ing. Jindřich Pokora, ČZPI Brno

1. Právní rámec kontroly

Kontrola jakosti a zdravotní nezávadnosti čerstvé zeleniny, respektive její organizace, nedoznala v roce 2000 výraznější změny. Kontrolu vykonává Česká zemědělská a potravinářská inspekce. Její oprávnění pro tuto činnost je dáno zákonem č. 63/86 Sb., kterým byla ČZPI zřízena a dále především zákonem č. 110/97 Sb. “o potravinách a tabákových výrobcích” a jeho prováděcími předpisy.

V průběhu roku 2000 byl novelizován zákon o potravinách zákonem č. 306/2000 Sb., který přinesl určité změny i do oblasti kontroly čerstvého ovoce a zeleniny.

Kontrola zeleniny je jedním z pilířů kontrolní činnosti ČZPI. Vyjádřeno počty zkontrolovaných šarží to představuje více než 10 % kontrolní činnosti ČZPI, Kontrole čerstvého ovoce, zeleniny a brambor se věnuje pravidelně 50 inspektorů.

Mimo vlastní kontrolní činnost ČZPI provádí certifikaci čerstvého ovoce, zeleniny a brambor. Při vývozu se certifikace provádí na základě Ženevského protokolu u těch dávek, které jsou určeny pro vývoz do zemí OECD, nebo u těch šarží, které směřují do zemí, které sice nejsou členy OECD, ale jejich vnitřní předpisy to vyžadují.

2. Výsledky kontroly

V roce 2000 bylo celkem kontrolováno 3893 vzorků, z toho bylo 2303 vzorků z dovozu a 1590 z tuzemska, zastoupení nevyhovujících bylo o něco vyšší u tuzemské zeleniny, kde požadavkům nevyhovělo celkem 42,6 % kontrolovaných šarží, zatímco u dovozové zeleniny to bylo 35,7 %. Tento rozdíl lze snad zatím považovat za nevýznamný, i když i v roce 1999 nepatrně lepší jakost vykazovala zelenina z dovozu a nyní se tento rozdíl ještě více prohloubil v neprospěch zeleniny tuzemské.

Stále platí, že není podstatnějšího rozdílu v jakosti a zdravotní nezávadnosti co se místa vzniku produkce týče, tzn. podle místa výroby, s výjimkou výskytu reziduí pesticidů. Napro-sto markantní jsou rozdíly ve výsledku kontroly podle místa provedené kontroly, tzn. zda je kontrola provedená v maloobchodě, nebo velkoobchodě.

Nejvíce závad bylo v roce 2000 zjištěno v maloobchodech (49,6 % nevyhovujících), ve velkoobchodech to bylo již jen 8,7 % nevyhovujících šarží a u výrobců 14,7 % nevyhovu-jících šarží, zde však bylo kontrolováno pouze 34 šarží.

Ze srovnání výsledků kontroly podle místa jejího provedení je tedy zřejmé, že největší problémy jsou stále zjišťovány v maloobchodech, kde je nejčastěji zjišťována zelenina špatně označená, nebo nevyhovující minimálním požadavkům uvedeným v příslušné ČSN. Velmi často je v maloobchodech zjišťována zelenina s viditelnými změnami způsobenými mikrobiologickou činností mikroorganismů (plísně, hniloba). Je častým jevem, že kontrolované osoby, nebo jejich zaměstnanci, působící v maloobchodě mají základní nedostatky ve znalostech příslušných právních předpisů.

Z cizorodých látek bylo nejvíce problémů v roce 2000 s nadlimitními nálezy dusičnanů v košťálové zelenině, ředkvi, ředkvičkách a čínském zelí. Nadlimitní nálezy obsahů těžkých kovů jsou výjimečné, v roce 2000 byly zaznamenány celkem 4 nevyhovující nálezy obsahu kadmia a to vždy v celeru (3 ČR, 1 Slovensko)

Kontrola kritických bodů

Kritické body se kontrolují u výrobců např. - v balírnách ovoce, zeleniny a brambor atd.

V roce 2000 bylo zaregistrováno celkem 63 kontrolovaných osob zabývajících se výrobní činností : balením ovoce a zeleniny do spotřebitelských obalů, kdy z toho :

· 32 splnilo povinnost výrobce stanovit ve výrobním procesu kritické body dle usta. § 3, odst.1, písm.g) zákona č.110/97 Sb. o potravinách,

· 4 výrobci měli stanoveny kritické body pouze částečně,

· 27 nemělo.

Byla uložena opatření stanovit kritické body v souladu s vyhláškou 147/1998 Sb.

Dále bylo zaregistrováno 17 výrobců - balíren brambor - z toho .

· 5 povinnosti splnilo,

· 2 částečně,

· 10 systém kritických bodů zavedený nemělo.

3. Rozbor zjištěných závad

Ze zjištěných závad je vhodné se zmínit alespoň o těch nejčastějších. V označování velmi často chybělo uvedení jakostní třídy, ne vždy bylo řádně uvedeno značení šarže (údajně se tak děje na přání odběratele, aby zákazníci neměli možnost si ověřit, jak stará zelenina je jim nabízena). Pozoruhodnou je skutečnost, že významně častěji (45,3%, oproti 29,3% z dovozu) je špatně označena zelenina tuzemská.

Za zmínku stojí, že pro některé prodejce je stále běžné prodávat zeleninu, která vůbec nesplňuje minimální požadavky dle příslušné ČSN. Např. větší obchody, které nabízí nebalenou zeleninu někdy i z palet prodávají zeleninu znečištěnou zeminou a děje se tak běžně i v řetězcích nadnárodních společností.

V porovnání tuzemské a zahraniční produkce nejsou minimální požadavky častěji dodržovány u tuzemské produkce.

Speciální kapitolou je pak porušení mikrobiologických požadavků. Dle vyhl č.294/1997 Sb. se na zelenině uváděné do oběhu nesmí vyskytnout hniloba ani plíseň. Pokud se tak stane jedná se uvádění zeleniny zdravotně závadné, což je z hlediska zákona o potravinách jeden z nejzávažnějších přestupků. Za zmínku stojí, že z tohoto hlediska jsou častější nedostatky zjišťovány u zeleniny dovozové, která jednak prodělává přeci jen delší cestu ke spotřebiteli, i když je kondiciována, a dochází u ní k prudkým změnám během uvádění do oběhu, kdy nízké teploty skladování jsou střídány vysokými teplotami při prodeji.

4. Kontrola reziduí pesticidů

Značná pozornost je ze strany ČZPI věnována kontrole obsahu reziduí pesticidů, a to nejen v zelenině, ale i v ostatních komoditách. V roce 2000 bylo zjištěno 22 šarží zeleniny nevyhovující pro porušení ustanovení vyhl. č.. 332/99 Sb., to je v porovnání s rokem 1999 výrazný vzestup počtu zjištění, v roce 1999 to bylo pouze 5 šarží.

Dieldrin byl zjištěn v jedné šarži holandských salátových okurek, endosulfan v 6 šaržích salátových okurek, 3 šaržích papriky zeleninové a 1 šarži rajčat, vše s výjimkou jedné šarže salátových okurek (ČR) pocházelo ze Španělska. Malathion byl zjištěn v jedné šarži zeleninové papriky (ESP), chlorothalonil v jedné šarži ředkviček (Itálie), procymidon, v 7 šaržích zeleninové papriky a jedné šarži lilku, vše ESP, tetradifon v jedné šarži zeleninové pariky (ESP)

Z hlediska původu těchto vzorků je naprosto nejproblémovější zemí Španělsko.

Nálezy reziduí jsou hodnoceny na maximální limit reziduí uvedený ve vyhl. 322/99 Sb. - proto postačuje odebrat pouze jediný vzorek, bez opakování.

5. Některé nové povinnosti

V roce 2000 došlo k novelizaci zákona č. 110/97 Sb, zákonem 306/2000 Sb. Některé povinnosti se dotknou přímo i výrobců a prodejců zeleniny.

1. U balených výrobků musí být uvedena země původu, nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o skutečném původu nebo vzniku potraviny. Tzn. pokud někdo přivezl pistácie z Iránu, tyto byly pouze zabaleny jde podle původního nenovelizovaného zákona č. 110/97 Sb. o český výrobek, to platí stále, ale na obale musí být uvedena země původu pistácií, což v mnoha případech se dělo již doposud. Dle mého názoru se to bude týkat zabalených produktů jako mrkve, jablek, citrusů atd., které jsou přivezeny ve velkoobjemových obalech a v ČR pouze zabaleny do spotřebitelských obalů.

2. Podnikatel uvádějící do oběhu nebalenou zeleninu označí vnější obal, ve kterém uvádí potravinu do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové, obchodním jménem výrobce nebo dovozce, popřípadě prodávajícího a jeho sídlem, popřípadě trvalým pobytem, názvem potraviny, datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením a třídou jakosti s výjimkou těch vnějších obalů a takových způsobů balení, které umožňují bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obale potraviny určené pro spotřebitele.

3. Podnikatel uvádějící nebalené potraviny do oběhu je musí označit třídou jakosti - dříve tato povinnost byla uložena v § 6, který se týkal potravin balených.

6. Zaměření kontroly v roce 2001

V roce 2000 bude při kontrole zeleniny ČZPI věnovat více pozornosti rizikovým článkům při uvádění zeleniny do oběhu, tzn. více pozornosti bude věnováno maloobchodu, kde jak výsledky naznačují, přetrvává značně neuspokojivý stav jakosti spotřebitelům nabízené zeleniny, akcent bude přitom kladen právě na obchodní řetězce.

Druhou prioritou při kontrole zeleniny bude sledování reziduí pesticidů ve vybraných komoditách. Výběr těchto komodit byl proveden jednak na základě vlastních zkušeností, ale bylo přihlédnuto i k zahraničním údajům a doporučením. Naplánování odběru vzorků bylo provedeno tak, aby odběr byl proveden co nejdříve po sklizni plodiny, kdy je možnost zjištění rezidua ve vzorku největší.

Pro další kontrolu je pak velmi žádoucí získávat podněty i ze strany veřejnosti a to nejen ze strany spotřebitelů, ale i ze strany veřejnosti odborné, které se veškeré protiprávní jednání některých subjektů na trhu dotkne nejdříve.

Image2.jpg

Graf 1. Výsledky kontroly podle místa jejího provedení v letech 1997 - 2000

Graf 2. Zjištěné závady u zeleniny v roce 2000

Image3.jpg

___________________________________________________________________________

Evropská integrace - Ovocnářství, vinohradnictví, zelinářství, bramborářství, okrasné zahradnictví, včelařství, hedvábnictví, čerstvé a zpracované výrobky, vinařství. Odbytové organizace výrobců a jejich sdružení v zemědělství. - Informační oběžník

Vydává: Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny, brambory, včely, bource morušového a odbytové organizace výrobců v zemědělství a Pracovní skupina pro víno, Odbor evropské integrace, MZeČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812958, e-mail zika@mze.cz

Ing. Renata Kocianová, tel. 02/21812278, fax 02/21812958, e-mail kocianova@mze.cz

Pro vnitřní potřebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny, brambory, včely, bource morušového a odbytové organizace výrobců v zemědělství, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info