Evropská integrace č. 12/2001

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁŘSTVÍ - VINOHRADNICTVÍ - ZELINÁŘSTVÍ - BRAMBORÁŘSTVÍ

OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VČELAŘSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

ČERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINAŘSTVÍ

ODBYTOVÉ ORGANIZACE VÝROBCŮ A JEJICH SDRUŽENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Ročník : 5 Číslo : 12 9.2.2001

Konec banánové války mezi USA a EU na obzoru

Ing. Jaroslav Zíka, Ing. Karolína Klímová, Odbor evropské integrace MZe ČR

Evropská unie pokládá banány za velmi citlivou komoditu. Svědčí o tom skutečnost, že pro tento jediný ovocný druh založila v roce 1993 samostatnou Společnou organizaci trhu. Stalo se tak vydáním Nařízení Rady (EHS) č. 404/93. Na tento klíčový právní předpis brzy navázaly další prováděcí předpisy.

Jedním z cílů Společné organizace trhu s banány je ochrana trhu Evropské unie, jednak v zájmu vlastních výrobců, jednak v zájmu výrobců z tzv. AKP států. Taková ochrana trhu ovšem znamená omezení přístupu na trhy EU banánům z ostatních třetích zemí. To bylo důvodem k zahájení tzv. “banánové války”, vleklého sporu mezi EU na jedné straně a USA a některými latinskoamerickými státy na straně druhé.

V tomto článku se snažíme popsat podstatu a vývoj zmíněného sporu a způsob jeho řešení v roce 2001.

Obecné zásady ochrany trhu s banány EU

Hlavní zásady pro dovozy banánů do Evropské unie a pro ochranu trhů Evropské unie jsou uvedeny v hlavě IV, článcích 15 až 20 klíčového Nařízení Rady (EHS) č. 404/93.

Celní sazby dle Společného celního sazebníku

Základním opatřením pro ochranu trhu s banány EU jsou celní sazby stanovené Společnými celními sazebníky, které EU každoročně vydává formou nařízení Komise. Na základě ujednání GATT Evropská unie v průběhu pěti let, tj. od roku 1996 do roku 2000, postupně snížila smluvní celní sazby za čerstvé banány (KN kód ex 0803 00 19) o plných 20 %, z 850 EUR/t na 680 EUR/t (tabulka 1). Celní sazby podle Společných celních sazebníků jsou základem pro proclívání banánů dovezených mimo stanovené celní kvóty (tabulky 2 až 5).

Možnost zvýšení celních sazeb při ohrožení trhu

V případě ohrožení trhu Evropská unie může celní sazby za banány zvýšit podle článku 15 Nařízení (EHS) č. 404/93, na základě článku 5 Dohody o zemědělství, uzavřené v souladu s článkem 228 Smlouvy v rámci Uruguayského kola GATT. Za ohrožení trhu se považuje, když ceny banánů klesnou pod určitou mezní úroveň (tzv. “spouštěcí cenu”), nebo jestliže objem dovezených banánů přesáhne určitý mezní objem (tzv. “spouštěcí objem”). Této možnosti však EU dosud nevyužila.

Preferenční cla a celní kvóty

K prosazování své “banánové politiky” a pro zabezpečení zásobování svých trhů Evropská unie poskytuje třetím států preferenční cla v rámci poměrně stabilních celních kvót. Tyto preference zvýhodňují AKP státy.

Reexporty z hlediska celních kvót

Celním poplatkům a režimu celních kvót samozřejmě nepodléhají banány určené k reexportu.

Skupiny banánů v EU

Evropská unie rozlišuje čtyři skupiny banánů podle jejich původu :

· tradiční AKP banány, které zahrnují dovážené banány původem z AKP států až k limitu 857 700 tun ročně,

· netradiční AKP banány, které zahrnují dovážené banány původem z AKP států, přesahující výše uvedený limit (v praxi však tento limit nebyl nikdy překročen),

· banány z ostatních třetích států, které zahrnují banány ze třetích zemí, které nepatří k AKP státům.

· banány vyrobené ve Společenství, které zahrnují banány z produkčních oblastí Španělska, Francie, Řecka a Portugalska ( Kanárské ostrovy, francouzské zámořské departmenty - Guadeloupe a Martinik, Madeira, Azory a Algarve, Kréta a Lakónie).

AKP státy

AKP státy jsou zeměmi africké, karibské a pacifické oblasti. Vesměs jde o bývalé kolonie západoevropských států : Pobřeží slonoviny, Kamerun, Surinam, Somálsko, Jamajka, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Dominika, Belize, Kapverdy, Grenada a Madagaskar. V roce 1993 AKP státy vděčně přijaly preference ve formě celních kvót a celních sazeb, které získaly zavedením dovozního režimu EU podle Nařízení (EHS) č. 404/93. AKP státy pociťují ochranu trhu s banány EU za velmi prospěšnou a staví se proti jakýmkoliv liberalizačním krokům v této záležitosti ze strany EU.

Vztah států EU k AKP banánům

Postoj států EU k AKP banánům není jednotný. Zájmy AKP států prosazují zejména Spojené království, Francie a Španělsko. Preference AKP banánů naopak neuspokojují vlády Německa, Belgie a Nizozemska, jejichž spotřebitelé dávali vždy přednost velkým jihoamerickým banánům.

Liberalizace obchodu s banány vyhovuje také novým členům EU - Finsku, Švédsku a Rakousku. V těchto státech se po jejich vstupu do EU výrazně zvýšily ceny banánů. Důvodem bylo, že těmto státům bylo poskytnuto pro dovoz pouze 3,5 % celkového objemu kvóty. Například Finsko, které nedostalo potřebný podíl celních kvót, muselo dovážet banány mimo celní kvóty a platit vysoké clo 680 EUR/t. To se pak odrazilo ve vysokých cenách banánů na trhu. Podobně dopadlo Švédsko, i když mělo v přístupové smlouvě dodatek, ve kterém požadovalo navýšení množství bezcelních dovozů. I přes tento doplněk jsou nyní ceny banánů ve Švédsku, podobně jako ve Finsku, větší než před vstupem do EU. Proto v těchto zemích vcelku vítají liberalizaci dovozu této komodity, protože všichni dovozci budou mít stejná práva.

Ostatní třetí státy

Zájmy ostatních třetích států reprezentují majitelé banánových plantáží a exportních firem původem z USA a některé latinskoamerické státy, zejména Ekvádor, Guatemala, Honduras a Mexiko. Tyto státy prosazují stejné podmínky pro svoje banány na trzích EU jaké na těchto trzích mají AKP banány a proto vítají každou liberalizaci obchodu s banány ze strany Evropské unie.

Jádro sporu mezi EU a ostatními třetími zeměmi

Zavedení Společné organizace trhu s banány v roce 1993 Nařízením (EHS) č. 404/93 a zejména pak obsah hlavy IV (tj. článků 15 až 20) tohoto Nařízení jsou uváděny za důvod vzniku “banánové války” mezi EU a ostatními třetími zeměmi a jejího pokračování až do letošního roku. Tři novely Nařízení (EHS) č. 404/93, vydané v letech 1994 až 2001 se týkaly změn článků 16 až 20 tohoto klíčového Nařízení. Za jádro sporu lze považovat článek 18, který stanovuje celní kvóty, jejich rozdělení a celní sazby v rámci těchto kvót.

Původní režim z roku 1993

Původní režim dovozu banánů do Evropské unie, ustavený v roce 1993, je popsán v základním klíčovém Nařízení Rady (EHS) č. 404/93. Tento režim byl použitelný od 1.7.1993 do 31.12.1994. Přehled celních kvót poskytovaných tímto režimem je v tabulce 2.

V rámci tohoto režimu bylo možné do Evropské unie dovážet tradiční AKP banány až do množství 857 700 tun bez celního poplatku. Tento limit však nebyl nikdy překročen a pro dovozy bylo využito pouze množství 660 000 tun ročně. Kromě toho Evropská unie každoročně otevírala celní kvótu pro netradiční AKP banány a pro banány z ostatních třetích zemí v objemu 2 mil. tun. V rámci této kvóty bylo stanoveno clo pro ostatní třetí státy 100 EUR/t, zatímco banány původem z AKP států opět clu nepodléhaly.

V rámci původního režimu z roku 1993 byla celní kvóta na 2 mil. tun administrativně rozdělována dovozcům v EU :

· 66,5 % skupině dovozců, kteří obchodovali s banány původem z ostatních třetích zemí a/nebo s netradičními AKP banány,

· 30 % skupině dovozců, kteří obchodovali s banány vyrobenými ve Společenství a/nebo tradičními AKP banány,

· 3,5 % skupině dovozců ve Společenství, kteří právě začali obchodovat s banány dovezenými do Společenství a/nebo tradičními AKP banány od roku 1992.

Vývoj sporu o banánové trhy v EU v letech 1993 až 2001

Způsob ochrany trhu s banány Evropské unie od samého začátku trvale neuspokojoval zejména USA a některé latinskoamerické státy - Ekvádor, Guatemalu, Honduras a Mexiko, kterým se podařilo zahájit proti dovoznímu režimu EU diskusi na úrovni Světové obchodní organizace (WTO). Tyto státy posléze podaly k WTO žalobu na ochranná opatření EU.

V roce 1994 zástupci Generální dohody o clech a obchodu (GATT) vydali prohlášení, že nový banánový režim EU, zahrnutý v kapitolách 15 až 20 Nařízení (EHS) č. 404/93, porušuje závazky GATT. Na zasedání WTO v roce 1995, vyzvaly Spojené státy Evropskou unii, aby změnila svůj banánový režim, který EU k 1.1.1995 mírně pozměnila (tabulka 3), a prohlásily, že podmínky dovozu banánů do EU stále diskriminují firmy, které obchodují s banány. K výzvě USA se v roce 1996 připojily i další státy amerického kontinentu - Ekvádor, Guatemala, Honduras a Mexiko a společně se pak dovolávaly nového dovozního režimu v rámci Orgánu pro sporné dohody při WTO.

V květnu 1997 WTO vydalo prohlášení, že nový banánový režim Evropské unie porušuje závazky WTO, Všeobecnou smlouvu o clech a službách (GATS) a Smlouvu o dovozních licenčních protokolech. WTO pak v září 1997 udělila Evropské unii čas 15 měsíců ( do 1.1.1999) pro splnění pravidel, která přijala a podepsala v závěru Uruguayského kola GATT.

K výše uvedenému termínu Evropská unie zavedla lehce modifikovaný dovozní režim (tabulka 4), ve kterém se však znovu opakovala již dříve kritizovaná porušení WTO dohod. V souvislosti s tímto “novým” režimem požádaly Spojené státy WTO o zmocnění k uvalení odvetných cel na výrobky Evropské unie. USA původně požadovaly uvalit 100 % clo na široký rozsah, zejména nezemědělského exportu z EU až do výše údajné ztráty 490 mil. EUR. Po posouzení ve WTO byla však ztráta vyčíslená Spojenými státy snížena na 185 mil. EUR. Orgán pro sporné dohody při WTO zmocnil USA 19. dubna 1999 zavedením odvetných cel proti EU. Odvetná cla zahrnovala sankce 191,4 milionů dolarů ročně, což je hranice ztrát, které utrpěly Spojené státy zavedením banánového režimu Evropskou unií od roku 1993. WTO tak dovolila Spojeným státům kompenzovat si svoje ztráty získáváním cel z vybraných produktů Evropské unie.

Během druhé poloviny roku 1999 a první poloviny roku 2000 se Spojené státy dovolávaly kompatibility dovozního banánového režimu EU s pravidly WTO. Pro Evropskou unii byl tehdy pouze jeden z navrhovaných systémů - tzv. “tariff only” režim jedinou přijatelnou alternativou, slučitelnou s WTO dohodou. Na druhé straně však zástupci AKP států tento režim odmítaly, protože pro sebe požadovaly určitou ochranu a preferenci.

Spojené státy opět 20. dubna 2000 obnovily svůj boj proti EU a potrestaly evropské produkty zvýšenými cly. Komisař pro zemědělství EU se snažil rychle vyřešit problém a získat pro tento cíl podporu členských států. Středomořské státy se však přiklonily k zachování současného režimu a s ním pro preference AKP banánům.

Na svém zasedání v Lucembursku dne 9. října 2000 Rada pověřila Komisi promyslet, pro-jednat a nalézt cestu ke smíru. Koncem roku 2000 se zdál být vhodným řešením pro ukončení dlouhotrvajícího sporu mezi EU a USA nově navrhovaný systém, který vešel ve známost pod zkratkou FCFS ( “First Come First Served” - “kdo dřív přijde, ten bude první obsloužen”). Nakonec Zemědělský výbor 18. prosince 2000 odsouhlasil pravidla pro evropský banánový režim, který je založen na systému “FCFS”. Režim by měl začít platit od 1. dubna 2001, v případě komplikací až od 1. července 2001.

Konečné řešení sporu v roce 2001

Pravidla pro nový režim dovozu banánů do EU byla publikována v Nařízení Rady (ES) č. 216/2001 - poslední novele Nařízení Rady (ES) č. 404/93. Dovozní pravidla byla změněna výměnou článků 16 až 20 a očekává se, že budou použitelná od 1. dubna 2001 až do konce roku 2005, kdy by měl začít platit režim “tariff only” s pevně stanovenou jednotnou celní sazbou pro všechny třetí země.

Nový režim počítá s každoročním otevřením tří kvót, které nově pojmenovává písmeny A, B a C. Přehled těchto kvót a celních sazeb je uveden v tabulce 5. Kvóta A je původní kvótou EU v objemu 2,2 mil. tun. Dodatečná kvóta B upravuje zvýšenou potřebu dovozu banánů do EU následkem připojení Rakouska, Finska a Švédska ke Společenství v roce 1995. Kvóta B může být zvýšena, jestliže poptávka ve Společenství se zvýší, což vyplyne z bilance výroby, spotřeby, dovozu a vývozu. Třetí autonomní celní kvóta o objemu 0,85 mil. t je kvótou novou. Tato kvóta je vystavena poplatku 300 EUR/t, avšak na dovozy banánů pocházejících ze zemí AKP lze v jejím rámci využít preferenci s nulovou celní sazbou. Celní poplatky stanovené pro kvótu C může Komise v průběhu roku snížit, když to uzná za nezbytné k zajištění zásobování trhu EU.

Podle odhadovaných propočtů Unie se po zavedení nových opatření předpokládá snížení ceny banánů ve členských státech asi o 17 %. To je ale pouze odhad. Evropská unie se z důvodu ochrany svých vlastních producentů snaží držet ceny banánů na vysoké úrovni.

Závěr

Je zřejmé, že po mnoha letech vyjednávání, ústupků a kompromisů při panelových diskusích na úrovni Světové obchodní organizace bylo nalezeno snad již konečné řešení, přijatelné pro zúčastněné strany a odpovídající pravidlům mezinárodního obchodu. To by mohlo přinést uklidnění obchodu s banány v Evropské unii. Pravdou však zůstává, že i nový dovozní režim je kritizován některými účastníky sporu, a že k opravdové shodě dojde až po zavedení režimu “tariff only”.

Použité právní předpisy EU

· Nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 o společné organizaci trhu s banány. OJ L 047, 25.2.1993, s.1 a jeho novely :

· 393R3518 (OJ L 320, 22.12. 1993, s.15),

· 394R3290 (OJ L 349, 31.12.1994, s.105),

· 398R1637 (OJ L 210, 28.7.1998, s.28),

· 399R1257 (OJ L 160, 26.6.1999, s.80),

· 301R0216 (OJ L 31, 2.2.2001, s.2).

· Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku. OJ L 256, 7.9.1987, s.1 a jeho vybrané novely :

· 393R2551 (OJ L 241, 27.9.1993, s.1),

· 394R3115 (OJ L 345, 31.12.1994, s.1),

· 395R3009 (OJ L 319, 30.12.1995, s.1),

· 396R1734 (OJ L 238, 19.7.1996, s.1),

· 397R2086 (OJ L 312, 14.11.1997, s.1),

· 398R2261 (OJ L 292, 30.10.1998, s.1),

· 399R2204 (OJ L 278, 28.10.1999, s.1),

· 300R2263 (OJ L 264, 18.10.2000, s.1).

Tabulka 1 - Celní sazby EU za dovoz čerstvých banánů (KN kód ex 0803 00 19) podle Společných celních sazebníků, použitelných v letech 1995 až 2001

Pramen : Společné celní sazebníky EU, použitelné v letech 1995 až 2001.

Tabulka 2 - Celní kvóty pro dovozy banánů v EU použitelné od 1.7.1993 do 31.12.1994

Pramen : Celní kvóty a celní sazby na dovozy banánů do EU podle článku 18 Nařízení Rady (EHS) č. 404/93.

Tabulka 3 - Celní kvóty pro dovozy banánů v EU použitelné od 1.1.1995 do 31.12.1998

Pramen : Celní kvóty a celní sazby na dovozy banánů do EU podle článku 18 Nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ve znění poslední změny Nařízením Rady (ES) č. 3290/94.

Tabulka 4 - Celní kvóty pro dovozy banánů do EU použitelné od 1.1.1999 do 31.3. 2001 (dle okolností až do 30.6.2001)

Pramen : Celní kvóty a celní sazby na dovozy banánů do EU podle článku 18 Nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ve znění poslední změny Nařízením Rady (ES) č. 1637/98.

Tabulka 5 - Celní kvóty pro dovozy banánů do EU použitelné od 1.4.2001 (podle okolností od 1.7.2001), pravděpodobně až do 31.12.2005

Pramen : Celní kvóty a celní sazby na dovozy banánů do EU podle článku 18 Nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ve znění poslední změny Nařízením Rady (ES) č. 216/2001.

___________________________________________________________________________

Evropská integrace - Ovocnářství, vinohradnictví, zelinářství, bramborářství, okrasné zahradnictví, včelařství, hedvábnictví, čerstvé a zpracované výrobky, vinařství. Odbytové organizace výrobců a jejich sdružení v zemědělství. - Informační oběžník

Vydává: Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny, brambory, včely, bource morušového a odbytové organizace výrobců v zemědělství a Pracovní skupina pro víno, Odbor evropské integrace, MZeČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812958, e-mail zika@mze.cz

Ing. Renata Kocianová, tel. 02/21812278, fax 02/21812958, e-mail kocianova@mze.cz

Pro vnitřní potřebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny, brambory, včely, bource morušového a odbytové organizace výrobců v zemědělství, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce