Evropská komise zakázala používat a prodávat osivo kukuřice namořené neonikotinoidy: Zákaz zkomplikuje zemědělcům ochranu kukuřice

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) předložil na počátku tohoto roku Evropské komisi zprávu, která se zabývala hodnocením rizik používání neonikotinoidních přípravků na ochranu rostlin z pohledu jejich dopadu na včely. Závěry této zprávy se konkrétně týkaly přípravků na ochranu rostlin obsahující účinné látky klothianidin, thiamethoxam a imidakloprid. Evropská komise zakázala používání a prodej osiva, které bylo ošetřeno přípravky s těmito účinnými látkami.

EFSA zjistila, že u některých plodin, jsou-li ošetřovány přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky klothianidin, thiamethoxam nebo imidakloprid, hrozí akutní riziko pro včely. V případě kukuřice se jedná o ohrožení včel prostřednictvím reziduí insekticidů obsažených v gutační tekutině, která je vylučována rostlinami kukuřice. Vzhledem k těmto závěrům přistoupila Evropská komise k zákazu použití a prodeje osiva ošetřeného přípravky na ochranu rostlin, které obsahují účinné látky klothianidin, thiamethoxam nebo imidakloprid (výjimku tvoří osivo používané ve sklenících).

„Pěstitelé kukuřice nebudou moci od 1. prosince 2013 používat osivo namořené proti larvám bázlivce kukuřičného neonikotinoidními přípravky obsahující účinné látky klothianidin, thiamethoxam nebo imidakloprid,“ upozorňuje na nové nařízení Komise ředitel SRS Zdeněk Mach. Konkrétně se pak jedná o přípravek Cruiser 350 FS (thiamethoxam) a v zahraniční povolené insekticidní mořidlo Poncho 600 FS (klothianidin). V současné době nejsou povolena žádná jiná mořidla proti larvám bázlivce kukuřičného než ta, která byla nařízením Komise zakázána. Jediným povoleným způsobem ošetření proti larvám bázlivce kukuřičného zůstává tedy aplikace půdního insekticidu Force 1,5 G (tefluthrin), který se při setí nemořeného osiva kukuřice aplikuje speciálními aplikátory do řádků; u tohoto způsobu ošetření je však podmínka, že se nesmí aplikovat při meziřádkové vzdálenosti menší než 70 cm.

„Tento zákaz pochopitelně přináší veliká omezení v možnostech ochrany proti tomuto škodlivému organismu a značně se dotkne pěstitelů kukuřice. Jedná se zejména o pěstitele v oblasti kontinuálního šíření bázlivce, ovšem týká se i pěstitelů v oblastech nezamořených bázlivcem, kterým byla nařízena mimořádná rostlinolékařská opatření proti jeho šíření v případě, že se bázlivec v těchto oblastech vyskytne,“ vyjmenovává Zdeněk Mach dotčené pěstitele. Omezení se však bude týkat také zemědělců pěstující kukuřici v nárazníkové zóně, která odděluje oblast kontinuálního šíření a oblast nezamořenou bázlivcem. V této oblasti je možné pěstovat kukuřici následně po kukuřici jedině v kombinaci s ošetřením proti bázlivci.

Zbyněk Škodáček

tiskový mluvčí SRS

Kontakt s médii:

725 358 724

e-mail: zbynek.skodacek@srs.cz

www.srs.cz